V Evropě se objevují první známky hospodářskému oživení. Hospodářství, které až do prvního čtvrtletí roku 2013 klesalo, začalo ve druhém čtvrtletí opět mírně růst a reálný HDP bude podle materiálů Evropské komise pokračovat v růstu i po zbytek roku. Další léta by pak už měla přinést výraznější růst. Pokud jde ale například o nezaměstnanost, tam prý ke zlepšení situace dojde jen pozvolna.
Růst by měl podle aktuálních předpokladů ve druhé polovině roku 2013 dosáhnout v EU 0,5 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2012. Hospodářský růst by měl ovšem postupně zvyšovat tempo, přičemž v roce 2014 by měl dosáhnout v EU 1,4 % a v eurozóně 1,1 % a v roce 2015 pak 1,9 % a 1,7 %.
Pokud vás zajímá situace v ČR, zde najdete aktuální informace o růstu českého průmyslu.
Situace se stále vyvíjí s tím, jak v Evropě nadále probíhají vnitřní i vnější korekce, často podložené významnými strukturálními reformami a fiskální konsolidací provedenou v minulých letech. Tím se podle materiálů Komise zlepšily podmínky k tomu, aby se domácí poptávka postupně stala hlavním tahounem růstu v Evropě. Avšak vzhledem k horšímu výhledu pro rozvíjející se tržní ekonomiky bude návrat k stabilnímu růstu jen pozvolný.
Olli Rehn, místopředseda Komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti a euro, k tomu říká: „Objevují se sílící náznaky, že evropská ekonomika dospěla do bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy uskutečněné v Evropě vytvořily základ pro oživení. Je však ještě brzy na to, abychom se radovali z vítězství: Nezaměstnanost nadále zůstává na nepřijatelně vysoké úrovni. Proto musíme pokračovat v úsilí o modernizaci evropského hospodářství, která přinese udržitelný růst a vytvoří pracovní místa.“
Zatímco situace na finančním trhu se výrazně zlepšila a úrokové sazby pro zranitelné země poklesly, v reálné ekonomice se to zatím neprojevilo, jelikož na finančních trzích přetrvává roztříštěnost a mezi členskými státy i mezi podniky různých velikostí panují značné rozdíly.
Současný výhled prý odpovídá povaze dřívějších oživení, která následovala po vážných finančních krizích. S klesající potřebou snižovat zadlužení by měla pomalu posilovat domácí poptávka, a to díky obnovenému růstu soukromé spotřeby a oživení v tvorbě hrubého fixního kapitálu vzhledem ke zlepšení obecných podmínek financování a ekonomické nálady.
S ohledem na pokrok dosažený v posledních letech bude tempo fiskální konsolidace po celé posuzované období zpomalovat. V letech 2014 a 2015 se očekává, že hlavním motorem růstu bude domácí poptávka, a to v kontextu horšího výhledu pro vývoz z EU do zbytku světa.
Jelikož vývoj HDP se ve vývoji na trhu práce obvykle projeví až s půlročním či delším zpožděním, předpokládá se, že oživení hospodářské činnosti se do vytváření pracovních míst promítne jen pozvolna. V letošním roce je nezaměstnanost v některých zemích nadále velmi vysoká a zaměstnanost stále klesá. Podmínky na trhu práce se však v posledních měsících začaly stabilizovat a do roku 2015 dojde podle prognózy k mírnému poklesu nezaměstnanosti na 10,7 % v EU a 11,8 % v eurozóně, ačkoli rozdíly mezi jednotlivými zeměmi budou nadále značné.
Očekává se, že inflace spotřebitelských cen bude v posuzovaném období v EU i v eurozóně stále slabá a její míra se bude blížit 1,5 %.
Snižování schodků veřejných financí bude prý pokračovat i nadále. Podle prognózy klesne v roce 2013 celkový rozpočtový schodek v EU na 3,5 % HDP a v eurozóně na 3 %, zatímco poměr dluhu k HDP dosáhne v EU téměř 90 % a v eurozóně 96 %. Strukturální schodek rozpočtu, tj. schodek veřejných financí upravený o cyklické vlivy, jednorázová a jiná dočasná opatření, se má podle prognózy v roce 2013 v obou oblastech významně snížit o více než 0,5 % HDP, a to díky konsolidačním opatřením provedeným v několika členských státech.
Podle návrhů rozpočtů na rok 2014, které byly do doby vypracování prognózy k dispozici, bude toto zlepšení pokračovat i v roce 2014, avšak pomalejším tempem. To lze zřejmě částečně vysvětlit skutečností, že některé členské státy již dosáhly svých střednědobých cílů pro strukturální rozpočtové bilance, což by mělo přispět k poklesu veřejného dluhu.
Nutno dodat, že výše uvedená prognóza je založena na předpokladu, že probíhající proces nezbytné korekce, jakož i pokračující zlepšování důvěry a finančních podmínek budou podpořeny důsledným prováděním dohodnutých politických opatření na úrovni EU i členských států.
