Pracovní doba kancelářských profesí se prodlužuje. Lidé pracují intenzivněji, nosí si obědy z domova a po návratu domů ještě často řeší pracovní resty. V polední pauze - a často i po ní - si ale stále najdou čas na osobní aktivity na internetu - od on-line nakupování po brouzdání po sociálních sítích. Ukazuje to aktuální analýza společnost truconneXion.
Pracovní doba kancelářských profesí se prodlužuje.Pracovní morálka v českých firmách se během posledních dvou let zlepšila: Zaměstnanci pod tlakem tvrdších podmínek na trhu práce pracují intenzivněji, a to zejména během odpoledních hodin. Mnozí přestali i chodit na oběd. Vyplývá to alespoň ze snímku pracovního času, který připravila technologická společnost truconneXion na základě průzkumu u dvou set firem využívajících systém AuditPro pro měření počítačových aktivit uživatelů.
Analýza mimo jiné potvrzuje zjištění pracovního portálu Profesia.cz, že si až polovina Čechů z úsporných důvodů nosí obědy z domova, přibližně pětina se nestravuje vůbec a každý pátý se stravuje v podnikových jídelnách.,,Za vysokými čísly nosení si obědů z domova stojí několik důvodů, ten hlavní lze spatřovat ve vysokých úsporách v rozpočtech domácností. Často si také zaměstnanci nestíhají zajít na oběd, a proto je pro ně domácí strava výhodná,“ uvádí Kateřina Jaroňová, marketingová ředitelka Profesia.cz.
Ve srovnání s minulostí se podle průzkumu zvýšilo využití firemních počítačů po dvanácté hodině. "Zaměstnanci mají tendenci i v době oběda trávit čas na počítači, i když spíše relaxací než prací, nejčastěji vyřizováním soukromé korespondence, návštěvou sociálních sítí či online nakupováním. Naopak nejvíce práce zaměstnanci udělají mezi devátou a dvanáctou hodinou,“ popisuje situaci Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.
Skutečnost, že se lidé během přestávky na oběd snaží být maximálně produktivní a společně s jídlem konzumují i obsah internetu není podle psychologů dobrý. Čas oběda má podle nich sloužit i k odpočinku a k odreagování: „Kombinace jídla a internetu není úplně optimální, ale zřejmě se jedná o úsporu času,“ podotýká psycholog Michal Walter, který se specializuje na problematiku pracovního prostředí.
Podle psychologů tento přístup souvisí s trendem tzv. multitaskingu, kdy se lidé snaží dělat několik věcí najednou a tím chtějí ušetřit čas. „Produktivita tohoto druhu je ale pochybná, při konzumaci jídla klesá soustředění pozornosti a mozek jde do lehkého útlumu,“ uzavírá Walter.
Ze srovnání s minulým měřením počítačových aktivit uživatelů vyplývá, že se zaměstnanci po obědě rychleji vrací k plnění svých pracovních povinností. „Křivka pracovního výkonu jde po obědě rychleji nahoru a v druhé polovině pracovního dne toho stihneme udělat více než před dvěma roky,“ komentuje výsledek Hnízdil.
Zhruba stejný zůstává čas věnovaný soukromým aktivitám na internetu. On-line nákupy, návštěvami Facebooku a vyřizováním soukromé pošty Češi odpoledne v průměru stráví bezmála 6 minut z každé hodiny. „Odpoledne se stále ještě pracuje méně než dopoledne, ale rozdíl už není tak výrazný. V době od 7.00 do 12.00 se stihne na počítači udělat 56 % naší denní pracovní agendy, zatímco před dvěma roky to bylo 63 %,“ interpretuje výsledky průzkumu Hnízdil.
Zaměstnanci pracují na počítači častěji i po skončení oficiální pracovní doby: „Zejména ve večerních hodinách, kdy se připojují z domova. Týká se to zejména menších firem do padesáti zaměstnanců, kde je kladen větší důraz na flexibilitu a výkon a zaměstnanci mají firemní počítače či tablety k dispozici i mimo firmu,“ vysvětluje Hnízdil.
Ve sledovaném segmentu se pravidelná či příležitostná práce po 18.00 týká každé druhé firmy. „Dnes už zdaleka neplatí, že po čtvrté hodině už se toho na počítači mnoho neudělá. Firmy i zaměstnanci berou stále častěji přesčasy jako součást pracovní doby,“ dodává Martin Hnízdil.
Podle psychologů nelze jednoznačně odpovědět, zda je práce po večerech a z domova v souladu s optimálním nastavením pracovního dne. „Nelze říct, kdy by měl nastat konec pracovní doby. Optimální průběh pracovního dne je takový, kdy zaměstnanec splní všechny úkoly v požadované kvalitě a čase a je sám se svou prací spokojen,“ míní Walter.
Velmi ale rozhodně záleží na druhu profese, kterou kdo vykonává. Práce z domova má totiž své výhody i nevýhody, které je třeba zvážit a vzít v úvahu. „Pracovat po večerech je v některých případech nutné, ale bývá to na úkor relaxace, zábavy a v mnoha případech také rodiny, pokud má zaměstnanec rodinné závazky,“ dodává Walter.
Odborníci ale varují před situací, kdy se práce přes čas stává pevnou součástí životního stylu, narušují volný čas a dlouhodobě negativně ovlivňují pracovní výkon. Nadmíra přesčasů prý snižuje spokojenost pracovníka v osobním životě i v práci, a pokud tento stav trvá dlouhodobě, může se promítnout i do zdravotního stavu.
Navzdory některým optimistickým předpovědím ohledně vývoje ekonomiky stále platí, že jsou jak spotřebitelé, tak zaměstnavatelé opatrní. Z toho vyplývá i...
