Potenciální přínos bytové výstavby pro českou ekonomiku přesahuje za uplynulé pololetí 300 miliard Kč. Nové byty jsou výhrou nejen pro trh, ale i pro stát – řeší bytovou krizi a znamenají pro veřejný sektor velké zisky na daních a dalších poplatcích. Přesto se stále nedaří zrychlit proces povolování, který výstavbu dlouhodobě brzdí. Inspirací by mohlo být Slovensko, kde se má povolování díky novému stavebnímu zákonu výrazně zrychlit.
Bytová výstavba zjevně zůstává v Česku politicky nedoceněna, přestože je její potenciální přínos pro ekonomiku vysoký, a za uplynulé pololetí ze všech segmentů stavebnictví dokonce největší. Podle Barometru stavebnictví – analýzy společností Central Group a KPMG Česká republika – mohou bytové budovy přinést 308 mld. Kč, nebytové budovy 269 mld. Kč a inženýrské stavby 246 mld. Kč. Celkem mají stavby povolené v České republice v uplynulém pololetí potenciál přispět ekonomice více než 823 miliardami.
Bytová výstavba pro státní rozpočet znamená příjem stovek miliard korun na daních a dalších poplatcích. Jen v Praze veřejná správa inkasuje z každého nového bytu v průměru kolem 1,5 milionu korun na DPH. Další peníze získává metropole na tzv. kontribucích, resp. „dobrovolných“ příspěvcích investorů na veřejnou infrastrukturu – z jednoho bytu má v průměru čtvrt milionu.
„Je v maximálním zájmu celé země urychlit povolování nových staveb. Například v Praze je v různých fázích schvalovacího procesu uvázlých přes 134 tisíc nových bytů. Ty by dokázaly nejen pomoci řešit současnou bytovou krizi, ale navíc by do napjatého státního rozpočtu přinesly více než 180 miliard korun, a to jen na DPH,“ uvedl v rámci listopadového Setkání lídrů českého stavebnictví na Pražském hradě zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.
Ve stavebnictví v současnosti panuje velká nejistota kvůli obrovskému nárůstu cen stavebních materiálů, nedostatku pracovníků a bezprecedentně vysokým cenám energií. To pak dále umocňují velmi drahé úvěry, které zásadně komplikují financování pro většinu stavebních firem i využívání hypoték. Ceny staveb tak výrazně rostou, a často se i prodlužuje termín jejich realizace. Řada veřejných i soukromých staveb včetně rezidenčních projektů se nyní pozastavuje nebo odkládá.
Nejistota ohledně finálního znění nového stavebního zákona, který měl podle slibů politických činitelů nastavit příznivější podmínky pro novou výstavbu, situaci ve stavebnictví rozkolísaném energetickou krizí a válkou na Ukrajině ještě zhoršuje.
Inspirací pro Českou republiku by zřejmě mohlo být Slovensko, které je v přípravě prorozvojové legislativy podporující novou výstavbu výrazně napřed. Povolovací procesy nutné pro úspěšné stavební řízení se mají na Slovensku díky novému stavebnímu zákonu výrazně zkrátit.
„Nový stavební zákon, který u nás už platí a nabyde účinnost v roce 2024, bude umožňovat, aby bytový dům, kde není třeba dělat EIA – tedy pod 500 parkovacích míst – byl povolený do zhruba 6 týdnů,“ dodal na Setkání lídrů českého stavebnictví slovenský vicepremiér pro legislativu a strategické plánování Štefan Holý.
Ani sebelepší stavební zákon ale Česku a jeho metropoli nepomůže, pokud nebude zajištěn dostatek ploch, na kterých se může stavět. V tom mohou významně pomoci směny nevyužívaných pozemků ve vlastnictví státu za byty od soukromých developerů. Pro novou výstavbu by také mohlo být užitečné více finančně motivovat města a obce, ve kterých se staví.
Investoři, developeři i mnozí ekonomové upozorňují, že tuzemský rezidenční trh zažíval rekordní prodeje bytů, omezená nabídka tlačila ceny stále vzhůru...
