Národní soustava kvalifikací je celorepublikový systém definující reálné požadavky na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Rozhodující vliv na obsah kvalifikací přitom podle zástupců projektu mají zaměstnavatelé. Každá kvalifikace, která je na trhu práce uplatnitelná, v něm má nebo v průběhu času bude mít své místo. Jde o státem garantovaný projekt, který je užitečný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
Foto: OpenImageBank.comNárodní soustava kvalifikací (NSK) definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací, a to bez ohledu na způsob jejich získání. NSK tak umožňuje nejen identifikaci, třídění a zařazování kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci.
Smyslem existence NSK není nahradit stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Má tvořit spojující systémový rámec pro počáteční a další vzdělávání. NSK má zároveň umožnit srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech.
NSK je prostě celostátně platný registr profesních kvalifikací, ve kterém je možno najít způsob, jakým se ověří, že uchazeč o získání certifikátu takové kvalifikace disponuje kompetencemi, jež byly definovány zaměstnavateli při popisu odpovídajícího povolání v Národní soustavě povolání. Lidé se tak mohou nechat vyzkoušet z kompetencí, které získali v průběhu praxe, a pro něž nemají žádný oficiální doklad.
Národní soustava kvalifikací zatím obsahuje především kvalifikace řemeslné a kvalifikace z oblasti služeb. Aktuálním cílem projektu je doplnit kvalifikační soustavu o kvalifikace dalších úrovní, a to zejména úrovně maturitní a v závislosti na poptávce trhu práce i o kvalifikace vyšších úrovní.
Projekt NSK2, tedy druhá řada projektu, probíhá od roku 2009 do června 2015. Jeho součástí je nejen vybudování soustavy kvalifikačních a hodnotících standardů, ale i vytvoření podpůrných nástrojů pro široké využití celé NSK.
Cílové skupiny projektu tvoří podle jeho představitelů adepti a instituce dalšího vzdělávání. Jde o občany, kteří si zkvalitňují nebo rozšiřují dosavadní kvalifikaci, a o instituce, které další vzdělávání poskytují nebo ověřují.
Zástupci NSK uvádějí i konkrétní příklady lidí, kterým projekt pomohl. Jedním z nich je i Tomáš Vítek, který vystudoval vysokou školu ekonomického zaměření, ale odmala ho bavilo vaření, ke kterému tíhl stále víc. Nakonec se rozhodl jít za svým snem. V Brně složil v rámci NSK kvalifikační zkoušku z gastronomie a nyní se v tomto oboru živí.
Jana Vondráčková zase měla vždy blízko k dětem, profesně se ale práci chůvy nikdy nevěnovala. Když při mateřské začala dobrovolně vypomáhat a postupně vést vlastní kurzy v mateřském centru, stávalo se její dávné přání trochu reálnějším - stále jí ale chyběla kvalifikace. Absolvovala proto kvalifikační kurz a zkoušku pro povolání chůvy předškolních dětí dle standardů NSK a nyní zvažuje, zda se nechat v oboru zaměstnat, či si založit vlastní mini-školičku.
Aktuálně je v rámci NSK schváleno 417 profesních kvalifikací, z toho mimo jiné 229 v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu nebo 109 v působnosti Ministerstva zemědělství. Počet autorizovaných osob se pohybuje okolo 700. V rámci projektu již bylo realizováno přes 70 tisíc zkoušek. Je tedy zřejmé, že výstupy NSK nejsou z hlediska pracovního trhu rozhodně zanedbatelné.
Navzdory některým optimistickým předpovědím ohledně vývoje ekonomiky stále platí, že jsou jak spotřebitelé, tak zaměstnavatelé opatrní. Z toho vyplývá i...