Česká republika má aktuálně definovánu exportní strategii pro období 2012 až 2020. Jejím cílem je podle politiků otevřít českým vývozcům nové trhy a poskytnout jim také potřebnou podporu ze strany státu. Strategie je postavena na třech základních pilířích: zpravodajství pro export, rozvoj exportu a podpora obchodních příležitostí. Podívejme se podrobněji jak na tuto exportní strategii, tak třeba na konkrétní možnosti příspěvků podnikatelům seznamujícím se s možnostmi exportu do vybraných zemí. A také na pomoc českým start-upům.
Novou exportní strategii České republiky pro období 2012 až 2020 schválila na svém zasedání v březnu 2012 vláda ČR. Tato strategie pochopitelně vychází aktuálního stavu české ekonomiky a situace na evropských i světových trzích.
Dokument rýsuje strategický rámec proexportní politiky do roku 2020 a popisuje celkovou vizi proexportních aktivit státu. Exportní strategie se přitom zaměřuje nejen na činnosti a postupy, které mají přímý a výhradní vztah k exportním procesům, ale i na další související a navazující politiky státu.
Exportní strategie ČR pro uvedené období je postavena na třech základních pilířích: zpravodajství pro export, rozvoj exportu a podpora obchodních příležitostí. V rámci těchto pilířů bylo navrženo 12 projektů a byly pojmenovány jejich hlavní cíle a vlastnosti. Jednotlivé projekty jsou pak realizovány sérií konkrétních opatření; jejich cílem má být restrukturalizace a zefektivnění podpory exportu. Na jednotlivé pilíře a projekty pak navazuje takzvaný Akční plán pro export a internacionalizaci.
Strategie rovněž definuje prioritní a zájmové trhy pro české vývozce. Jsou identifikovány na základě růstového potenciálu, absorpční schopnosti a kompatibility ve vztahu k české ekonomice. Nejdůležitější odbytiště českého exportu ovšem představují a i v budoucnu budou nepochybně představovat země EU.
A země mimo EU? Strategie definuje 12 prioritních zemí, mezi něž patří Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA a Vietnam. Do skupiny takzvaných zájmových zemí pak patří Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Indonésie, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je mimo jiné strůjcem celé řady aktivit zaměřených na vzdělávání vývozců. Aktuálně třeba nabízí pro české firmy dvě vzdělávací akce v Japonsku, což má umožnit lepší poznání a porozumění japonského trhu. Jde o Manažerské školení v Japonsku a Koreji (Executive Training Programme — ETP) na období 2014/2015 a o Obchodní mise v rámci programu "EU Gateway to Japan".
První zmiňovaný kurs je kompletně hrazen z prostředků EU a účastníci dostávají stipendium ve výši €2,200 měsíčně. Délka kursu je 45 týdnů, uzávěrka přihlášek je 14. května 2014. Program delegace EU pak v Japonsku nabízí příležitost malým a středním firmám z EU zúčastnit se za příspěvku EU obchodních misí do Japonska. Mise se podle údajů MPO skládá z dvoudenní prezentace firem a individuálních schůzek dle předem specifikovaných požadavků. A zaměření? Stavební technologie (7. — 11. 7. 2014) nebo Environmentální a energetické technologie (9. — 13. 6. 2014).
V rámci programu "EU Gateway to Japan" může česká firma získat finanční příspěvek na ubytování ve výši 1000 EUR a pokrytí 80 % nákladů až do výše 1600 EUR dle individuálních potřeb, ale i podporu formou doprovodných služeb před, v průběhu a po skončení mise.
Přehled dalších aktivit tohoto typu najdete přímo na webových stránkách MPO.
Za zmínku rozhodně stojí i projekt CzechAccelerator 2011 – 2014 agentury CzechInvest, který je zaměřen na malé a střední podniky, jimž má pomoci prosadit se na zahraničních trzích. Jeho cílem je rozvoj manažerských zkušeností a aktivit při komercionalizaci vlastního produktu, praktické uplatnění podnikatelského plánu a posílení marketingových i manažerských schopností. Součástí poskytovaného poradenství je i podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu.
Projekt CzechAccelerator 2011 – 2014 navázal na úspěšnou pilotní část, která proběhla od dubna roku 2010 do března 2011 v Silicon Valley v USA. Přidány byly i další destinace - Singapur, Izrael, Švýcarsko a USA – východní pobřeží. V každé z nich se mohou realizovat firmy z různých oborů. Zástupci projektu zdůrazňují, že každá z destinací nabízí jiné možnosti.
Těsně před koncem roku 2013 vyhlásila agentura CzechInvest doplňující výzvu pro podávání přihlášek do projektu CzechAccelerator 2011-2014. Na východní pobřeží Spojených států amerických, do Singapuru nebo do Izraele budou čeští podnikatelé, kteří úspěšně projdou výběrem, moci odcestovat v dubnu příštího roku. Přihlášky přijímá CzechInvest do 31. ledna 2014.
„V rámci výzvy, kterou jsme otevřeli jako doplněk poslední VI. výzvy projektu, získají podporu až čtyři start-upy,“ upřesňuje generální ředitel agentury CzechInvest Marian Piecha. „Konkrétně budou moci využívat bezplatného pronájmu zahraniční kanceláře a podpory na služby expertů a poradců, na školení, mentoring, coaching a mnohé další,“ vyjmenovává.
„Zapojit se mohou začínající podnikatelé z oboru ICT, life sciences, biotechnologií, zdravotnické techniky a čistých technologií. Do zahraničních destinací vyrazí v období od 28. dubna do 27. června 2014. Projekt už podpořil celkem třicet dva firem, z toho tři dokonce vícekrát. Dalších šest start-upů teď také čeká na odjezd,“ shrnuje pak manažer projektu CzechAccelerator 2011-2014, Luboš Matějka.
Podrobné informace naleznete zde.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává publikaci Export v kostce, která pravidelně přináší podstatné informace pro exportéry i odkazy na další zdroje informací či související služby. Tyto služby přitom poskytuje jak přímo Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak zastupitelské úřady ČR v zahraničí, agentura CzechTrade, Česká exportní banka nebo Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).
Aktuální verzi publikace Export v kostce si můžete zdarma stáhnout zde.
Pro otevřenou ekonomiku, jakou ta česká bezesporu je, představuje zahraniční obchod zásadní součást ekonomického prostředí. Jak velká je ale ve...
