O ekonomice České republiky se často hovoří jako o exportní – a jedním dechem se mnohdy dodává, že je velmi silně závislá na ekonomické situaci v okolních zemích a na jejich poptávce po českých produktech. My se v tomto textu podíváme, jak vysoká tato závislost ve skutečnosti je – a také na aktuální vývoj vývozu z ČR.
Zásadní je pro ČR export do zemí EU.Začněme trochou čísel: Pokud se ohlédneme za loňským rokem, konkrétně na předběžné údaje z měsíce října, pak zjistíme, že se v uvedeném měsíci meziročně v běžných cenách zvýšil vývoz o 3,1 % (9,0 mld. Kč) a dovoz o 3,2 % (8,2 mld. Kč). Obchodní bilance skončila přebytkem 33,6 miliard Kč - byl tak meziročně o 0,8 mld. Kč vyšší.
Pokud jde o obrat zahraničního obchodu, ten vzrostl na 557,3 mld. Kč a dosáhl tak podle ČSÚ nejvyšší měsíční hodnoty od roku 1993. Vývoz společností sídlících v České republice stoupl o 4,2 % (9,0 mld. Kč), vývoz subjektů se sídlem mimo Českou republiku stagnoval.
Dovoz společností, jež mají sídlo v České republice, se zvýšil o 1,1 % (2,3 mld. Kč), dovoz firem se sídlem mimo Českou republiku pak stoupl o 15,4 % (5,9 mld. Kč). Bilance subjektů se sídlem v České republice vykázala plus 5,2 mld. Kč, a to oproti schodku 1,4 mld. Kč v říjnu 2012, bilance subjektů se sídlem mimo ČR skončila kladným saldem 28,4 mld. Kč - proti plus 34,2 mld. Kč v říjnu 2012.
Co bilanci ovlivnilo? Příznivý vliv mělo podle ČSÚ snížení deficitu u minerálních paliv o 1,3 mld. Kč a nápojů a tabáku o 0,1 mld. Kč - a také vzestup kladného salda u strojů a dopravních prostředků i surovin (obojí o 0,9 mld. Kč) a také průmyslového spotřebního zboží o 0,3 mld. Kč. Negativně pak na bilanci působilo prohloubení deficitu u chemických výrobků, a to o 2,0 mld. Kč, a u potravin a živých zvířat o 0,1 mld. Kč - a také pokles přebytku u polotovarů a materiálů o 0,3 mld. Kč.
Pokud se podíváme na celý minulý rok, resp. na období, za něž máme k dispozici potřebné údaje (leden až říjen), pak za uvedené období vývoz stoupl o 0,8 % a dovoz klesl o 0,8 %. Přebytek obchodní bilance dosáhl 306,5 mld. Kč, což představovalo meziroční zvýšení o 39,9 mld. Kč. Růst přebytku byl patrný především u strojů a dopravních prostředků (o 29,8 mld. Kč) a u průmyslového spotřebního zboží (o 14,4 mld. Kč). Negativně bilanci ovlivnilo prohloubení deficitu u minerálních paliv, a to o 7,1 mld. Kč.
Pokud se podíváme na strukturu zahraničního obchodu, celkový vývoz strojů a dopravních prostředků meziročně podle ČSÚ vzrostl o 5,1 % (7,7 mld. Kč). Zvýšil se hlavně vývoz silničních vozidel (o 7,4 mld. Kč), strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (o 1,7 mld. Kč) a elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (o 1,6 mld. Kč). Klesl naopak vývoz výpočetní techniky (o 5,1 mld. Kč). Celkový dovoz strojů a dopravních prostředků byl meziročně vyšší o 6,7 %, tedy 6,8 mld. Kč.
Vzrostl rovněž dovoz telekomunikačních zařízení, a to o 2,1 mld. Kč, a výpočetní techniky - o 1,8 mld. Kč - a elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů o 1,4 mld. Kč. Dovoz minerálních paliv meziročně klesl o 6,1 % (1,7 mld. Kč). Dovoz ropy pak klesl o 21,2 % v hodnotovém vyjádření a o 19,8 % v naturálním vyjádření. Dovoz zemního plynu podle ČSÚ vzrostl o 4,6 % hodnotově, o 19,8 % naturálně.
Bilance zahraničního obchodu se státy EU28 skončila v plusu 66,7 mld. Kč, který byl meziročně o 0,7 mld. Kč vyšší. Schodek obchodu se státy mimo EU zůstal na stejné úrovni jako v říjnu 2012, a to ve výši 32,1 mld. Kč.
Přebytek vzrostl v obchodě se Slovenskem o 2,2 mld. Kč a Maďarskem o 1,0 mld. Kč, deficit se zmenšil v obchodě s Ázerbájdžánem o 2,2 mld. Kč a Japonskem o 1,4 mld. Kč. Schodek se naopak zvýšil v obchodě s Čínou o 2,6 mld. Kč a Ruskem o 0,9 mld. Kč a kladné saldo kleslo v obchodě s Německem o 2,3 mld. Kč.
Označení české ekonomiky jako exportní je mnohdy poněkud vágní. Kolik procent produkce se vlastně vyváží? Jak vysoká je závislost ekonomiky ČR na exportu?
Marek Rojíček z Českého statistického úřadu už dříve upozornil, že někteří autoři operují s podílem vývozu na hrubém domácím produktu okolo 80 % a vyvozují z toho, že čtyři pětiny vyrobené produkce je určeno na vývoz. To je ovšem podle něj výrazně zkreslená interpretace tohoto ukazatele.
„Abychom zjistili, jaká část vyrobené produkce je skutečně určena pro vývoz, je potřeba srovnávat obratové ukazatele na straně zdrojů a užití ekonomiky, tedy vývoz a celkovou produkci,“ upřesnil Rojíček. A dodal, že produkce není totéž co HDP, protože je od ní nejprve nutno odečíst hodnotu mezispotřeby, tedy spotřeby pro další výrobu. Takto získanou hrubou přidanou hodnotu za národní hospodářství je potřeba ještě upravit o hodnotu daní a dotací na produkty.
Ani na straně užití vývoz nevstupuje do HDP celý, ale očištěný o hodnotu dovozu. Skutečný podíl vývozu na produkci ekonomiky byl podle Rojíčkem uváděných údajů národních účtů v ČR 31 % a pokud bychom porovnávali pouze podíl na tržní produkci, pak by tento podíl činil 35 % (uvedené údaje pocházejí z roku 2007).
Pro otevřenou ekonomiku, jakou ta česká bezesporu je, představuje zahraniční obchod zásadní součást ekonomického prostředí. Jak velká je ale ve...
