Orgánům Evropské Unie se daňové ráje nelíbí



Podle údajů publikovaných Evropským Parlamentem se v EU v důsledku daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem každoročně ztratí 1 bilion EUR z veřejných prostředků. Tato částka odpovídá zhruba 2 000 EUR na každého evropského občana za rok. Zástupci EU upozorňují, že průměrná výše daňových ztrát je dnes v Evropě vyšší než celková částka, kterou členské státy vydávají na zdravotní péči, a odpovídá více než čtyřnásobnému objemu prostředků vydávaných v EU na vzdělávání. Proto vyzývají k přijetí odpovídajících opatření.

O problému daňových úniků a o roli daňových rájů se v rámci institucí EU hovoří už řadu let, zatím však bez konkrétních řešení. Loni v prosinci Evropská Komise předložila akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům. V něm mimo jiné upozorňuje na nezbytnost existence mezinárodního standardu transparentnosti a výměny informací v daňové oblasti. Letos v květnu pak požádala o rozšíření automatické výměny informací na úrovni EU a na celosvětové úrovni, a to s ohledem na boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům i agresivnímu daňovému plánování. A termíny? Revize směrnice o správní spolupráci je plánována na rok 2017. EU chce snížit daňový deficit do roku 2020 na polovinu

Evropský parlament. Foto: © European Union 2013 EP
Evropský parlament. Foto: © European Union 2013 EP
Je tedy zřejmé, že orgány EU sice možná jsou schopné zareagovat, ale rozhodně ne závratně rychle. A to přesto, že existuje poměrně široká shoda na závažnosti problému. V materiálech EU najdeme i varovná tvrzení, že současný daňový deficit v Evropě nepředstavuje pouze velmi znepokojivé ztráty veřejných příjmů, ale ohrožuje i evropský sociální model, založený na poskytování kvalitních a všem dostupných veřejných služeb. Je prý rovněž hrozbou pro řádné fungování jednotného trhu a vážnou trhlinou poškozující účinnost a spravedlivost daňových systémů v EU.

Evropská Komise rovněž upozorňuje, že značná část nezdaněné likvidity se stává zdrojem pro finanční obchodní aktivity a není využívána pro veřejnou spotřebu a investice. Vlivem nedostatečné koordinace daňových politik v EU kromě toho také občanům a podnikům vyvíjejícím v rámci EU přeshraniční činnost vznikají značné náklady a administrativní zátěž, což prý může vést k nezdaňování nebo k daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Stále vyšší počet evropských podniků a osob se podle Komise nachází v konkurenčně nevýhodném postavení vůči těm, kdo se umí vyhýbat tomu, aby zaplatili svůj spravedlivý podíl.

Komisí vypracovaný akční plán, který má Evropské unii umožnit účinněji reagovat na problém daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, jakož i doporučení, jejichž cílem je podnítit členské státy k okamžitému a koordinovanému postupu proti daňovým rájům a agresivnímu daňovému plánování, jsou kroky, které by prý měly v uvedené oblasti pomoci.

Konkrétní opatření

Co se týče opatření proti daňovým podvodům nebo daňovým únikům, měly by prý členské státy vyčlenit odpovídající prostředky na své vnitrostátní systémy daňové správy a pro pracovníky provádějící daňové audity. Padly návrhy, aby členské státy zrušily bankovní licence finančních institucí, které se aktivně podílejí na daňových podvodech tím, že svým klientům nabízejí produkty nebo služby, jež jim umožňují provádět daňové úniky, nebo nespolupracují s daňovými orgány. Zaveden by prý mohl být i povinný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vytvořeny nové strategie pro boj proti podvodům s DPH s tím, že daňové podvody by měly být potírány přísnějším způsobem podle trestního práva.

Další stránkou problému je dle materiálů EU vyhýbání se daňovým povinnostem, kde se jedná sice o legální, avšak „nepatřičné“ využívání daňového systému ve svůj vlastní prospěch. Vyhýbání se daňovým povinnostem těsně souvisí s agresivním daňovým plánováním, kdy si velké společnosti vypracovávají rozsáhlé daňové plány, na jejichž základě umělým způsobem přesouvají své zisky tak, aby minimalizovaly skutečnou výši daně a snížily své daňové povinnosti.

Jak na daňové ráje v EU

Pokud jde o problém daňových rájů, padl již v Evropské Komisi návrh, aby všechny členské státy uplatňovaly vůči daňovým rájům společný evropský přístup. Členské státy, na jejichž daňovou základnu mají netransparentní a škodlivě působící daňová opatření daňových rájů nepříznivý vliv, obvykle zvažují možnosti využití určité škály opatření, jimiž chtějí těmto negativním případům zabránit. Daňoví poplatníci v takových případech ale podle materiálů Komise často reagují tím, že své podniky či transakce vedou přes další stát, kde je stupeň ochrany nižší. Účinnost celkové ochrany daňových příjmů určitého členského státu tudíž v EU odpovídá nejslabší úrovni reakce kteréhokoli dalšího členského státu.

S ohledem na zajištění účinnosti společného přístupu byla Komise vyzvána k tomu, aby do své celoevropské strategie proti daňovému deficitu zařadila i jednoznačnou definici daňových rájů, společný soubor kritérií, na jejichž základě bude možné daňové ráje identifikovat, a rovněž vhodná opatření, která by měla být vůči takto identifikovaným jurisdikcím uplatňována. V rámci dalšího postupu pak padl návrh, aby definice daňových rájů vycházela z kritérií celosvětového fóra a skupiny pro kodex chování.

Vytvoření evropské černé listiny by zřejmě mohlo vést k pozastavení nebo ukončení platnosti stávajících úmluv o dvojím zdanění, které členské státy uzavřely s jurisdikcemi identifikovanými jako daňové ráje a uvedenými na této černé listině. Rovněž by prý Komise měla vypracovat systém pobídek pro jurisdikce, které poté, co byly zařazeny na černou listinu, zahájí s EU dvoustranná jednání, za účelem odstranění ze seznamu daňových rájů.

Pohled do budoucna daňových rájů

Jak již bylo zmíněno, změny jsou v EU během na dlouhou trať. Zmíněné výzvy směřované na Evropskou Komisi například požadují, aby sestavila a vytvořila veřejnou evropskou černou listinu daňových rájů do konce roku 2014. A aby příslušné orgány pozastavily nebo ukončily platnost stávajících úmluv o dvojím zdanění s jurisdikcemi uvedenými na této černé listině a iniciovaly uzavření úmluv o dvojím zdanění s jurisdikcemi, které přestaly fungovat jako daňové ráje.

Součástí výzvy je i požadavek, aby příslušné orgány zakázaly společnostem, které sídlí v jurisdikcích uvedených na černé listině, přístup k veřejným zakázkám EU na poskytování zboží a služeb a aby zamítly jejich žádosti o státní podporu, a společnostem, které nadále provádějí transakce zahrnující subjekty náležející k jurisdikcím uvedeným na černé listině, zabránily v přístupu ke státní podpoře a k podpoře z prostředků EU.

Měly by být rovněž revidovány směrnice o auditu a o účetnictví tak, aby v nich byl obsažen požadavek na oddělené účetnictví a audit zisků a ztrát každé holdingové společnosti daného právního subjektu EU, který se nachází v jurisdikcích uvedených na černé listině, a finančním institucím a finančním poradcům EU zakázáno zakládat nebo zachovávat dceřiné společnosti a pobočky v jurisdikcích uvedených na černé listině.

Součástí doporučených opatření je i zavedení zvláštní daně na veškeré transakce směřující do jurisdikcí uvedených na černé listině a na transakce z těchto jurisdikcí odcházející, zajištění zrušení výjimek z uplatňování zdanění u zdroje pro jednotlivce, kteří jsou pro daňové účely nerezidenty v jurisdikcích uvedených na černé listině. Uplatňovány by mohly být i celní překážky při obchodování se třetími zeměmi uvedenými na černé listině, a zintenzivněn dialog mezi Komisí a Evropskou investiční bankou s cílem zajistit omezení investic pro projekty, příjemce a prostředníky z jurisdikcí uvedených na černé listině. Zvážena má být i možnost neuznávat v EU právní status společností založených v jurisdikcích uvedených na černé listině.

(V tomto textu byly použity texty oficiálních materiálů orgánů EU.)


(4. 11. 2013 | redakce2)


Předcházející článek: <<< Nejoblíbenější daňové ráje českých podnikatelů <<<
Následující článek: >>> Peníze z veřejných zakázek končí často v daňových rájích >>>

Tento článek je součástí speciálu:

Daňové ráje: Anonymita a nízké daně lákají


Daňové ráje lákají na anonymitu i na nízké nebo nulové daně.

Daňové ráje jsou u některých podnikatelů oblíbené jak díky možnosti minimalizovat zde své daňové zatížení, tak díky schopnosti zajistit anonymitu vlastnictví. Zřízení společnosti v daňovém ráji je přitom poměrně snadné, nabízí je řada specializovaných firem, a to za částky v řádech desítek tisíc korun. V posledních letech se ale na dopady využívání daňových rájů stále více zaměřují jak orgány Evropské Unie, tak jednotlivé členské země EU, a zdá se, že změny jsou už takřka na dohled.



Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<

Nepřehlédněte nové odborné speciály

Reality v ČRFiremní informační systémy, Formuláře - podnikání





Anketa


©2013-2017 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(149)