Když se hovoří a píše o nezaměstnanosti v ČR, jsou používány dva různé ukazatele, jeden založený na počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a druhý vycházející ze statistického šetření ČSÚ v domácnostech. Každý z nich jinak vzniká a ukazuje jiné výsledky. I jejich účely jsou různé. V čem se liší? A jaké jsou aktuální statistiky?
Údaj ministerstva, nazvaný Podíl nezaměstnaných osob, je ukazatelem zaměřeným hlavně regionálně a má sociální význam. Ukazatel ČSÚ, označený jako Obecná míra nezaměstnanosti, je spíše ekonomickým ukazatelem vhodným například pro investory, kteří se rozmýšlejí, zda v daném kraji otevírat nový provoz; vysoká míra nezaměstnanosti znamená volnou pracovní sílu, kterou mohou najmout, a naopak.
Nejčastěji se s údajem Českého statistického úřadu setkáme v přehledech Eurostatu. Celá EU měla v srpnu míru nezaměstnanosti 10,9 %, Česká republika pak 6,9 %.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR od října 2012 zveřejňuje tzv. podíl nezaměstnaných osob, tedy počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15-64 let, kteří žijí na daném území.
Například v srpnu 2013 činil tento podíl 7,5 % dospělých lidí v celé České republice. Vůbec nejvyšší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán na Mostecku, a to 13,6 %. Také v okrese Bruntál si hledá práci každý osmý člověk. Postiženo je hlavně severní pohraničí. Více než každý desátý je nezaměstnaný ještě v dalších osmi okresech, naopak v okrese Praha-východ jen každý třicátý dospělý.
Je zřejmé, že pro zacílení konkrétní pomoci postiženým regionům je nezbytné mít přesnou a včasnou statistiku. Proto ostatně ministerstvo na nový ukazatel přešlo. Nyní čerpá z přesných demografických podkladů Českého statistického úřadu, které umožňují analyticky propočítat podíl až do úrovně jednotlivých obcí.
ČSÚ každý měsíc zveřejňuje vlastní ukazatel, tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. Vypočítává ho dle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob.
Právě statistické šetření umožňuje vedle nezaměstnaných, kteří si aktivně hledají práci, podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci vůbec nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohly nalézt. V ČR se tyto další nevyužité rezervy početně odhadují až na 150 tisíc osob.
Na závěr se ještě podívejme na hodnoty obou uvedených ukazatelů v posledních měsících. Začněme srpnem 2013, kdy Podíl nezaměstnaných osob činil 7,53 % - 7,26 % nezaměstnaných mužů, 7,8 % nezaměstnaných žen, a Obecná míra nezaměstnanosti činila 7 %, 5,8 % mužů a 8,5 % žen. Z toho je zřejmé, že ve skupině nezaměstnaných, kteří si práci nehledají a tudíž vypadli ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou ve větší míře zastoupeny ženy než muži.
O měsíc dříve činily hodnoty stejných ukazatelů 7,5 %, 7,28 %, 7,74 %, resp. 6,9 %, 5,9 %, 8,2 %. Pokud bychom se podívali o rok dříve, tedy na srpen 2012, zjistili bychom, že Podíl nezaměstnaných osob činil 6,54 % - 6,1 % nezaměstnaných mužů, 6,98 % nezaměstnaných žen, a Obecná míra nezaměstnanosti činila 7,1 %, 6 % mužů a 8,5 % žen. Zatímco Obecná míra nezaměstnanosti se tedy za poslední rok téměř nezměnila, Podíl nezaměstnaných osob se zvýšil cca o jeden procentní bod, tedy poměrně významně. Z toho plyne, že zatímco reálně je nezaměstnaných stále přibližně stejně, více jich aktivně hledá práci, resp. z jiného důvodu je přihlášeno na Úřadech práce.
Navzdory některým optimistickým předpovědím ohledně vývoje ekonomiky stále platí, že jsou jak spotřebitelé, tak zaměstnavatelé opatrní. Z toho vyplývá i...
