Evropa v roce 2014: Opatření pro zlepšení ekonomiky



Největší výzvou pro evropské hospodářství bude podle vrcholných představitelů EU v roce 2014 zachování tempa probíhajícího oživení. To je alespoň hlavní závěr letošní roční analýzy růstu, kterou přijala Evropská komise. V rámci koordinace hospodářských politik bylo stanoveno několik cílů a zvoleny prostředky, jak jich dosáhnout. Které to jsou a jak se nás dotknou?

Evropská Komise chce i příští rok pokračovat v prosazování své strategie, jež má podpořit růst a zaměstnanost, přičemž se hodlá zaměřovat na pět hlavních priorit: provádění diferencované fiskální konsolidace podporující růst, obnovu běžného úvěrování ekonomiky, podporu růstu a konkurenceschopnosti – dnešní i budoucí, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizaci veřejné správy.

Podle Evropské komise členské státy dosáhly pokroku v každé z pěti priorit stanovených Komisí v roce 2013. Stejné priority jsou navrženy i na rok 2014, avšak s důrazem na jiné oblasti, jimž je třeba se věnovat. Důvodem této změny je podle Komise měnící se hospodářské prostředí v EU i na mezinárodní scéně. A pokud jde o konkrétní body plánu?

Dluh 90 % HDP v roce 2014

Zásadní výzvou bude podle vrcholných představitelů EU v roce 2014 zachování tempa probíhajícího oživení ekonomiky.
Zásadní výzvou bude podle vrcholných představitelů EU v roce 2014 zachování tempa probíhajícího oživení ekonomiky.
Podle EK již bylo při fiskální konsolidaci dosaženo významného pokroku, přičemž průměrný rozpočtový schodek v EU se snížil o přibližně polovinu oproti roku 2009, kdy dosahoval rekordních téměř 7 %. Nicméně úroveň zadlužení je stále vysoká a vrcholu ve výši téměř 90 % HDP dosáhne v roce 2014.

Včasné přijetí určitých opatření dalo podle EK členským státům prostor k tomu, aby zmírnily tempo konsolidace a více se zaměřily na zlepšování kvality veřejných výdajů a modernizaci veřejné správy. Ty země, které mají větší manévrovací prostor ve fiskálních otázkách, by prý měly stimulovat soukromé investice a spotřebu, přičemž dlouhodobé investice do vzdělávání, výzkumu a inovací, energetiky a opatření v oblasti klimatu by měly být chráněny před rozpočtovými škrty. Zástupci EU také radí, aby se zdanění orientovalo více na spotřební daň, majetek či ekologické daně, než na daňové zatížení práce.

Zpráva mechanismu varování pro rok 2014 ovšem shledává, že je zapotřebí dalšího pokroku k řešení vysokého dluhu a čisté investiční pozice nejzadluženějších ekonomik vůči zahraničí. V některých zemích podle zprávy přetrvávají vysoké přebytky běžného účtu, což podle ní naznačuje neefektivnost výše úspor a investic a potřebu posílit domácí poptávku.

K čemu bude bankovní unie

Pokroku se podle Komise dosáhlo i v ozdravení finančního sektoru. Snaha EU vytvořit bankovní unii má zvýšit schopnost bank vypořádat se s riziky i v budoucnu. Nicméně v zájmu snížení soukromého zadlužení je podle EK třeba více jednat v krátkodobém horizontu – například zavést nebo zefektivnit úpadkové řízení proti fyzickým a právnickým osobám; je podle ní rovněž třeba připravit banky na nové kapitálové požadavky a zátěžové testy a usnadnit podnikům přístup k finančním prostředkům.

Je třeba modernizovat výzkum

V důsledku krize dochází v celé Evropě k významným změnám s důrazem na posun směrem k růstu založeném na vývozu. Nedostatečný pokrok je však podle Komise zatím vidět u míry otevřenosti trhů výrobků a služeb konkurenci, především u energetického trhu a regulovaných profesí. Zároveň je podle jejích zástupců třeba provést modernizaci výzkumu.

Zaměřme se na modernizaci vzdělávání

Nezaměstnanost je podle Komise v Evropské unii stále nepřijatelně vysoká – zejména potom nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost – a podle údajů z nového srovnávacího přehledu zaměstnanosti a sociálních ukazatelů, které zpráva poprvé uvádí, mezi členskými zeměmi, a to zejména v rámci eurozóny, vznikly přetrvávající rozdíly v nezaměstnanosti, nezaměstnanosti mladých lidí, příjmů domácností, nerovností a chudoby.

Je proto podle představitelů EU důležité vynakládat i nadále dostatečné úsilí na zlepšení odolnosti trhů práce. Rovněž bude třeba podporovat vytváření pracovních míst v rychle rostoucích odvětvích, čímž se během určité doby přispěje ke snížení nerovností a chudoby, a dále posilovat sociální ochranu a vynakládat cílené sociální investice.

Členské státy EU ovšem dosáhly podle EK v modernizaci svých pracovních trhů určitého pokroku, což by časem mělo přispět k zařazení většího počtu osob do pracovního procesu. Důraz by podle představitelů EU měl být kladen na zvýšení aktivní podpory nezaměstnaným a zajištění vzdělávacích možností, a to včetně zlepšení veřejných služeb zaměstnanosti a zavedení záruk pro mladé lidi, jakož i na modernizaci vzdělávacích systémů.

Členské státy by podle Komise měly rovněž sledovat úroveň mezd a zajistit, aby podporovaly konkurenceschopnost i domácí poptávku. Zaměřit by se měly i na to, aby systém sociální ochrany pomáhal těm nezranitelnějším skupinám osob.

Je třeba digitalizovat veřejné služby

Několik členských zemí se podle poznatků EK snaží zefektivnit fungování veřejného sektoru, například zlepšováním spolupráce mezi různými správními úrovněmi. Do středu zájmu by se měla dostat digitalizace veřejných služeb a snižování administrativní zátěže.

Posílit zájem a pocit odpovědnosti

Představitelé EU rovněž cítí, že je třeba posílit zájem a pocit odpovědnosti v členských zemích řídit se doporučeními pro jednotlivé země vydávanými na úrovni EU. Členské státy by prý proto do tohoto procesu měly více zapojit vnitrostátní parlamenty, sociální partnery i občany, aby se zajistilo, že společnost klíčovým reformám a důvodům k jejich realizaci rozumí a přijímá je.

Členské státy eurozóny by prý také měly věnovat více času koordinaci hlavních reforem, především reformy trhu práce a výrobkového trhu, a to ještě předtím, než jsou tyto reformy odsouhlaseny na vnitrostátní úrovni. A všechny členské státy prý rovněž musejí zlepšit provádění specifických doporučení, která pravidelně na jaře dostávají.

Zpráva o integraci jednotného trhu uvádí, že ačkoli bylo dosaženo pokroku v reformě finančního, digitálního a dopravního odvětví, je stále třeba pracovat na získání investic, vytváření pracovních míst, zvýšení spokojenosti spotřebitelů v těchto oblastech. Zpráva dále poukazuje na nedostatečný pokrok při otevírání trhů s energií, u nichž ještě 14 členských států řádně neprovedlo třetí energetický balíček EU do vnitrostátního práva, a to ani dva roky po termínu. Kromě toho zpráva uvádí, že členské země ještě zcela do vnitrostátního práva neprovedly směrnici EU o službách. Její řádné provedení by prý totiž v příštích 5 až 10 letech mohlo stimulovat celkový růst až o 2,6 % HDP.


(2. 12. 2013 | redakce2)


Předcházející článek: <<< Svět v roce 2014: Co nás čeká a nemine <<<
Následující článek: >>> Rok 2014 očima českých analytiků a podnikatelů >>>

Tento článek je součástí speciálu:

Byznys v roce 2014: Růst ekonomiky i technologické inovace


Co nás čeká v roce 2014...

Růst ekonomiky, realizace dalších a dalších ekonomických opatření navržených představiteli Evropské unie, ale i výrazný vývoj na poli technologických inovací - to vše a leccos dalšího nabízí pohled do roku 2014 očima našeho aktuálního speciálu. Zjišťovali jsme, co od příštího roku očekávají analytici i podnikatelé, zajímalo nás, jaké priority hodlá prosazovat Evropská komise nebo jaký je výhled OECD. A vznikla mozaika faktů i vizí...



Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<

Nepřehlédněte nové odborné speciály

Reality v ČRFiremní informační systémy, Formuláře - podnikání





Anketa


©2013-2017 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(293)