Zrušení EET je na dosah, přichází i další pomoc podnikatelům

Až do konce roku 2022 by nemuseli podnikatelé evidovat tržby prostřednictvím elektronické evidence tržeb. Jako jedno z opatření na podporu ekonomiky to navrhla vláda Andreje Babiše. Vzhledem k postoji ostatních politických stran ve sněmovně se předpokládá, že návrh parlamentem projde. A řada komentátorů z řad podnikatelů i politiků se již nechala slyšet, že by mohlo jít o poslední hřebík do rakve EET. Ve hře je i další pomoc podnikatelům.

Kabinet se zabýval několika legislativními návrhy, které chce co nejrychleji prosadit v Parlamentu na pomoc subjektům postiženým dopady nových vládních nařízení. Návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 počítá s obnovením vyplácení kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné, pro společníky vybraných společností s ručením omezeným a pro osoby pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Podpora tentokrát nemá být plošná, drobní živnostníci z nejvíce postižených oborů budou moci získat 500 korun za kalendářní den od 5. října do 4. listopadu 2020.

Konec EET nejméně na dva roky

Vláda chce Parlamentu předložit také návrh novely zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, kterým chce prodloužit zrušení povinnosti pro podnikatele evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb z 31. prosince 2020 až do 31. prosince 2022. Zrušení by se týkalo všech vln EET, podnikatelům by stejně jako teď zůstala povinnost zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby poplatník předešel jejich zneužití, a v období dalších tří měsíců v rozsahu evidenční povinnosti a povinnosti umístit informační oznámení. Novelu zákona je třeba schválit ještě v letošním roce, proto chce vláda použít institut legislativní nouze.

Další podpora podnikatelům

Vláda schválila také další podpůrné dotační programy pro české podnikatele a firmy. Osoby samostatně výdělečně činné budou moci, stejně jako na jaře, požádat o dotaci, pokud přišly o výdělek kvůli tomu, že se musely kvůli uzavření škol či karanténě starat o děti nebo o osobu, která je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu závislá na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I a které přijatá opatření znemožnila využívat nějaké sociální služby. Podpora z programu Ošetřovné II pro OSVČ je dále určena pro OSVČ, která pečuje o nezaopatřené dítě maximálně do věku 26 let, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost). Činit má 400 korun na den a Ministerstvo průmyslu a obchodu na tento program vyčlení ze svého rozpočtu 200 milionů korun.

Ministři odsouhlasili také záměr dotačního programu pro oblast potravinářství. Program Agrocovid Potravinářství bude určen na podporu producentů potravin, jejichž produkce směřuje do oblasti veřejného stravování, které bylo zásadně omezeno krizovým opatřením vlády. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že podpora se bude týkat zhruba 8 500 až 10 000 subjektů, a na program chce vyhradit tři miliardy korun. Konkrétní pravidla pro poskytování dotací z tohoto programu bude ještě vláda schvalovat.

Pokračovat má i záruční program Covid III. Na základě rozhodnutí Evropské komise prodloužit časovou platnost Dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 vláda rozhodla o prodloužení národního záručního programu o dvanáct měsíců, tedy do 31. prosince 2021. Podnikatelé budou moci nově kromě provozních úvěrů požádat Českomoravskou záruční a rozvojové banku o záruku i na investiční úvěry. Prodlužuje se i doba, do kdy lze uplatnit plnění ze státní záruky, a to až do 30. dubna 2026, namísto původního 30. června 2024.

Vláda se zabývala také několika novými krizovými opatřeními. Rozhodla mimo jiné o dočasném nahrazení vstupní lékařské prohlídky nových zaměstnanců čestným prohlášením nebo o prodloužení platnosti lékařských posudků.