Málokdo asi nepostřehl skutečnost, že se cca od poloviny prosince 2014 značí v ČR - a v celé EU - potraviny jinak. Víte, jakou jsou hlavní změny? Znáte odpovědi na v této souvislosti nejčastěji kladené otázky?
Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis ještě před zavedením změn prohlásil: „Od 13. prosince 2014 uvidí evropští občané výsledky letité práce na zdokonalování pravidel k označování potravin. Důležité údaje o obsahu dané potraviny budou nyní na etiketách přehledněji zobrazeny a spotřebitelé se tak budou moci při nákupech jídla informovaněji rozhodovat. Spotřebitelé jsou u těchto nových předpisů na prvním místě, zároveň jsou zaváděné novinky zvládnutelné i pro podniky."
Jaké jsou hlavní změny:
Pravidla týkající se povinných výživových údajů u zpracovaných potravin začnou platit až od 13. prosince 2016.
Aby mohly potravinářské podniky hladce přejít na nový systém označování balených a nebalených potravin, bylo stanoveno tříleté přechodné období. Kromě toho nařízení umožňuje prodávat do vyčerpání zásob potraviny, jež byly na trhu nebo jež byly označeny etiketou před 13. prosincem 2014 (toto ustanovení však nezahrnuje vyčerpání zásob etiket).
Komise podle svých představitelů s podniky spolupracovala na tom, aby nová pravidla byla řádně provedena. Pracuje se na vývoji unijní databáze, která by měla usnadnit identifikaci všech unijních i vnitrostátních povinných údajů na etiketách. Bude se jednat o uživatelsky přívětivý nástroj, který budou moci využívat všechny potravinářské společnosti i malé a střední podniky. Vytvoření databáze se plánuje v průběhu roku 2015.
Zástupci EU vydali i seznam často kladených otázek a odpovědí k novému značení potravin v EU. Zde jsou vybrané z nich:
Jsou řešeny nečitelné informace psané malým písmem?
Jde o klíčový problém, kterým se nový právní předpis zabývá. Pravidla vyžadují, aby byly povinné informace tištěny v určité minimální velikosti fontu a nepovinné údaje (např. slogany či tvrzení) nesmí být znázorněny způsobem, jež má nepříznivý vliv na znázornění údajů povinných. V budoucnu budou stanovena také další pravidla týkající se čitelnosti.
Pomohou mi nová pravidla k tomu, abych jedl/a zdravěji?
V zásadě ano. Budou poskytnuty jasnější údaje o určitých důležitých nutričních vlastnostech zpracovaných potravin – například informace o energetické hodnotě výrobku, obsahu tuků, nasycených tuků, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. To spotřebitelům umožní porovnávat potraviny před nákupem, pomůže jim to k tomu, aby si svou stravu vybírali informovaněji, tak aby vyhovovala jejich individuálním požadavkům. Údaje o některých vybraných živinách bude také možné uvádět na přední straně balení, což umožní snadnější porovnání potravin při nakupování.
Jak změny v označování potravin zohledňují potřeby alergiků?
Nová pravidla zpřísňují stávající poskytování informací o určitých látkách, které způsobují alergické reakce nebo nesnášenlivost. Cílem je informovat a lépe chránit zdraví lidí s potravinovými alergiemi. Potravinářské podniky budou povinny uvádět tyto informace o všech potravinách. O způsobech, jak budou poskytovány, budou rozhodovat vnitrostátní orgány členských států.
Jaké jsou požadavky na informace o potravinách, pokud nakupuji on-line nebo prostřednictvím prodeje na dálku?
Nová pravidla výslovně stanoví, že při prodeji potravin na dálku musí být většina povinných informací, které jsou uvedeny na etiketě, dostupná před uskutečněním nákupu Tyto údaje musí být uvedeny prostřednictvím materiálů podporujících prodej na dálku (internetové stránky nebo katalog) nebo jinými vhodnými způsoby. Tyto požadavky plně zohledňují všechny způsoby dodávky potravin spotřebiteli. Jinými slovy jsou informace, které musí být na etiketách potravin uvedeny, identické bez ohledu na to, zda byl výrobek zakoupen on-line, prostřednictvím prodeje na dálku (například z katalogu) nebo v supermarketu.
Budu díky novým pravidlům lépe informován/a o původu potravin, které si kupuji?
Nová pravidla obecně zachovávají stávající přístup: uvádět na potravinách údaje o zemi původu nebo provenienci není povinné, s výjimkou případů, kdy by neuvedení těchto informací mohlo klamat spotřebitele.
Nařízení zavádí povinné označování původu u čerstvého vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa. Komise přijala prováděcí pravidla, jež určují způsob uvedení informací o původu. Pravidla stanoví, že na etiketě musí být uveden členský stát nebo třetí země, kde bylo zvíře chováno a poraženo, přičemž vymezuje určité výjimky.
Také u hlavních složek, pokud pocházejí odjinud než konečný výrobek, musí být uvedena země původu nebo provenience. Například na obalu másla vyrobeného z dánského mléka v Belgii by mohlo být uvedeno: „vyrobeno v Belgii z dánského mléka“. Tato pravidla budou chránit spotřebitele před klamavými označeními původu a zajistí rovné podmínky pro všechny potravinářské podniky.
Jak se dozvím, zda jsou potraviny, které jím, autentické, a ne falšované?
Falšování potravin a nápojů představuje závažný problém. Může mít různé podoby, může se jednat například o ředění nápojů, používání nekvalitních přísad nebo nepravdivé označování původu.
Nová pravidla zajistí, že pokud potraviny nejsou přesně tím, čím se zdají být, budou na nich uvedeny příslušné informace, aby nedošlo k oklamání spotřebitele určitou prezentací nebo vzhledem výrobku. Pokud budou některé složky, které jsou v dané potravině obvykle obsaženy, nahrazeny jinými, budou náhradní složky kromě uvedení v seznamu složek výrobku také zřetelně uvedeny na obalu. U masných a rybích výrobků bude zřetelně uvedeno, zda daný výrobek obsahuje přidanou vodu nebo bílkoviny jiného živočišného původu. Kromě toho budou potraviny, jež mohou vyvolávat dojem, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa či ryby, avšak ve skutečnosti jsou tvořeny různými kusy spojenými v jeden celek, označeny tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o směs kousků masa nebo rybí směs.
Pokud jde o potraviny, které naznačují nebo uvádějí nepravdivé místo původu, stanoví nová pravidla určitá kritéria, která zajistí, že dobrovolně udávaná označení původu nebudou klamat spotřebitele. Od výrobců, kteří uvádějí tvrzení o původu, se vyžaduje, aby poskytovali dodatečné informace, ze kterých se lidé dozvědí, odkud hlavní složka potraviny skutečně pochází, a nikoliv pouze údaj o zemi, ve které byl výrobek naposledy zpracováván.
