Většina pracujících ve směnném režimu by brala kratší pracovní dobu při zachování stejného objemu práce i platu. Třetina z nich si však není jistá, zda by to zvládla. Ukázal to průzkum společnosti Déhora.
Zkracování pracovní doby je trend, který se v současné době objevuje v českých firmách čím dál častěji. Zaměstnavatelé si uvědomují, že tento benefit jim pomáhá zajistit pro své zaměstnance work-life balance, aniž by to mělo vliv na jejich produktivitu, a současně se stávají atraktivním zaměstnavatelem pro potencionální uchazeče.
Podle průzkumu, který si nechala vypracovat poradenská společnost Déhora, by 60 % zaměstnanců pracujících ve směnném režimu zkrácení doby při zachování stejné výše platu uvítalo a domnívají se, že by svou práci v kratším čase bez problémů zvládli. Pochybnosti o tom, zda by dokázali svůj výkon kratší pracovní době přizpůsobit má 28 %, přesto by do toho šli. Jen 12 % zaměstnanců pracujících na směny by na něco takového nepřistoupilo, protože se obávají, že by nebyli schopni splnit ve zkrácené době své pracovní úkoly.
Nejvíc sebevědomí v průzkumu prokázali lidé ve věku 36–44 let. Celkem 64 % jich uvedlo, že by o kratší pracovní dobu hodně stáli a svou práci by dokázali vykonat i za méně hodin. Je to celkem logické, protože tato věková kategorie má rodiny s malými dětmi a největší prioritou je pro ně dosažení tzv. work-life balance, tedy aby mohli práci skloubit se svým volným časem a měli tak dostatek času na rodinný život.
Překvapivé je srovnání nejmladší a nejstarší věkové kategorie. Svou práci by v kratším čase bez pochybností zvládlo udělat o 6 % více starších lidí ve věku 54–65 let (63 %), než zaměstnanců ve věkové kategorii 18–26 let (57 %). I když by tito mladí respondenti zkrácenou pracovní dobu skoro všichni uvítali (93 %), více jak třetina z nich (36 %) si není jistá, zda by stejný objem práce zvládla v kratším čase vykonat. Ještě méně si však věří generace pracujících ve věku 45–53 let. Téměř pětina z nich (18 %) uvedla, že by zkrácenou pracovní dobu při zachování současného množství pracovních povinností nechtěla, protože by to nezvládla.
„Firmy na českém trhu mění svůj postoj a přicházejí na to, že délka a rozložení pracovní doby má významný vliv na produktivitu a spokojenost zaměstnanců a ovlivňuje tak výsledky společnosti i její postavení na trhu. To potvrzuje i rostoucí zájem o zkracování pracovní doby z řad našich klientů. Je to jedna z cest, jako mohou zaměstnavatelé v České republice zlepšit pracovní podmínky svých zaměstnanců, udržet si je a přilákat nové,“ říká Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení poradenské společnosti Déhora, která se plánováním a nastavováním směn ve firmách zabývá.
Přestože ve firmách fungujících ve směnném režimu je možnost poskytnout pracovníkům časovou flexibilitu o něco náročnější, i zde již existují prověřená řešení. Podle průzkumu Déhory až 52 % zaměstnavatelů nabízí možnost přehazování směn mezi zaměstnanci a 21 % jich v rámci směnného provozu umožňuje částečný pracovní úvazek. Řešením je i koncept tzv. samoplánování, který do společností Déhora zavádí. Jedná se o metodu, v rámci které si zaměstnanci sami plánují a vybírají směny podle svých osobních preferencí. Tuto možnost podle průzkumu využívá necelých 15 % pracujících na směny.
