V praxi se sice daří naplňovat některé aspekty vize zdravotnictví budoucnosti - dnes je tento sektor více orientovaný na pacienta, více zapojuje „do hry“ všechny relevantní subjekty a je více zaměřený na výsledek i efektivnější z hlediska nákladů - zaostává ale v zavádění automatizace a nových technologií. Vyplynulo tak z letošní zprávy EY New Horizons 2019: An EY NextWave Health Report.
Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 688 lékařů a 8 541 pacientů z Anglie, Nizozemí, Austrálie a Spojených států, jsou nejen investoři přesvědčeni, že budoucnost zdravotní péče tkví v technologiích. Soukromé firmy stále více investují do zdravotnických technologií, do nástrojů pro řízení lékařské praxe nebo do specializovaných oblastí ambulantní péče, včetně urgentní a domácí péče.
Například ve Spojených státech podíl investic do zdravotnictví na celkovém objemu investičních transakcí realizovaných soukromými firmami vzrostl z 8,3 % v roce 2014 na 12,2 % v roce 2018. Minimálně jednu investici do zdravotnictví uskutečnila v roce 2018 každá sedmá soukromá firma. Zaměřují se při tom především na větší klinickou i nákladovou efektivitu a na dodržování předpisů.
„Zdravotní péče vyžaduje čím dál více bezpečné sdílení pacientských dat mezi jejími poskytovateli. Doba, kdy pacienti byli pasivními v péči o své zdraví a data o jejich zdravotním stavu byla ve vlastnictví lékařů se začíná pozvolna měnit i u nás. Díky novým technologiím umožňujícím práci s daty a firmám, které budou nabízet vhodné služby, tak pacienti budou mít větší škálu služeb v oblasti zdravotní péče. Očekává se, že v péči o své zdraví budou ještě aktivnější,“ říká Romana Smetánková, vedoucí partnerka pro oblast veřejného sektoru ve společnosti EY, a doplňuje: „Důležitou podmínkou sdílení dat je zabezpečená IT platforma umožňující ukládání a propojení strukturovaných i nestrukturovaných dat. Informace musí existovat nezávisle na aplikacích, které je generují, a musí být přístupné prostřednictvím různých rozhraní. Klíčovým parametrem vždy zůstane vysoká míra zabezpečení. Ta však v současné době již není bariérou ke sdílení pacientských dat.“
V tom, že se chytré telefony stanou primárním nástrojem ve zdravotnictví, se shoduje větší část dotázaných lékařů (55 %) než pacientů (48 %). Téměř třetina lékařů (32 %) se pak domnívá, že virtuální nemocnice budou poskytovat základní i pokročilou péči o zdraví, je to však menší část respondentů než v řadách pacientů (40 %).
Precizní medicína, tedy péče uzpůsobená genetickému profilu pacienta, se stane běžnou součástí preventivní zdravotní péče podle každého druhého lékaře (49 %), resp. pacienta (48 %), kteří odpovídali v průzkumu EY. Hodnotou pro zdravotnické zařízení v budoucnosti nebude nutně samo vlastnictví dat, ale vztahy a přístup ke stále větším objemům informací, z nichž bude možné generovat algoritmy a získávat nové poznatky. „V budoucnu anonymizovaná data umožní např. efektivnější diagnostiku, poskytování personalizovaných služeb pro pacienty či lepší stanovování rodinných anamnéz. Výstupy zdravotní péče se zásadně promění, což bude mít dopad nejen na pacienty, ale i na poskytovatele zdravotní péče a další zainteresované subjekty,“ uvádí Smetánková.
Průzkum dále zjistil, že pouhá čtvrtina pacientů považuje systém zdravotní péče za inovativní. „Je však nutno uvést, že inovace ve zdravotnictví již ze své podstaty nemůžeme srovnávat např. s inovacemi v maloobchodě nebo v bankovnictví, protože se jedná o dva různé sektory – veřejný a soukromý. Domnívám se nicméně, že pacienti budou oprávněně vyvíjet čím dál větší tlak na veřejný sektor, aby se rovněž postupně inovoval,“ uvádí Smetánková. Názor, že zdravotnictví v zavádění digitálních technologií zaostává za ostatními sektory, sdílejí stejnou měrou pacienti i lékaři: například pouze čtvrtina oslovených nizozemských pacientů a pětina anglických lékařů si myslí, že systém zdravotní péče funguje dobře.
„Zdravotnická zařízení musí být aktivnější, musí hledat řešení, která jim přinesou novou dynamiku. Ať už si takové řešení vyvinou interně, koupí, nebo ho získají v rámci spolupráce s externími subjekty. Zdravotnická zařízení, která se nebrání inovacím, budou mít do budoucna čím dál větší konkurenční výhodu oproti těm, která technologický pokrok odmítají,“ upozorňuje závěrem Smetánková.
