Více než tři čtvrtiny - přesněji 77 % - společností zaměstnává lidi s postižením, povinný 4% podíl však dokáže splnit jen necelá čtvrtina. Průměrný podíl OZP zaměstnanců ve firmách a institucích činí 1,54 %. Proč na tom nejsme lépe? Dvě pětiny firem pociťují nedostatek vhodně kvalifikovaných OZP uchazečů o zaměstnání. Vyplývá to z průzkumu společnost LMC.
Rozsáhlý průzkum o zaměstnávání lidí s postižením v ČR, který uskutečnila společnost LMC na přelomu října a listopadu 2013 mezi 189 firmami a institucemi, potvrdil, že situace v oblasti zaměstnávání OZP není v ČR ideální. Jen malá část zaměstnavatelů je podle průzkumu v současné době schopna splnit zákonem stanovený 4% limit podílu OZP zaměstnanců. Jak problém řeší?
Zdaleka nejrozšířenější formu kompenzace při nesplnění této povinnosti představuje nákup výrobků a služeb v režimu náhradního plnění, který využívá na 95 % dotčených společností. Zástupci společnosti LMC upozorňují, že náhradní plnění může být velmi problematické, zvláště často preferovaná přefakturace zboží, která je podle aktuálního stanoviska MPSV již za hranou zákona.
„Dvě pětiny ze všech respondentů průzkumu poukazují na nedostatek vhodně kvalifikovaných lidí s postižením mezi uchazeči o zaměstnání. Zdá se proto velmi pravděpodobné, že o ty, kteří splňují nároky zaměstnavatelů, bude čím dál tím větší zájem. Zejména pokud dojde ke zpřísnění kontrol využívání náhradního plnění, anebo k jeho úplnému zrušení při některé z očekávaných novelizací souvisejících zákonů,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC.
Jak již bylo zmíněno výše, zdaleka nejčastější formu kompenzace při nesplnění daného 4% limitu představuje nákup výrobků nebo služeb v režimu tzv. náhradního plnění – přednostně jej využívá 74,3 % zaměstnavatelů. Další pětina společností (21,3 %) volí náhradní plnění v kombinaci s odvodem do státního rozpočtu. Výhradně platbu kompenzace do státního rozpočtu upřednostňuje pouze 4,4 % firem.
Zástupci LMC upozorňují, že náhradní plnění za jednoho chybějícího OZP zaměstnance v roce 2013 má dosáhnout výše 170 856 korun, což je sedminásobek průměrné mzdy v prvních třech čtvrtletích roku. Primárním účelem náhradního plnění je podpořit práci lidí s postižením na chráněném trhu, proto v jeho rámci mají být vedeny jen faktury za takové výrobky nebo služby, na jejichž zajištění se podílejí OZP zaměstnanci dodavatele, který má ve svých řadách více než 50 % OZP. Kompenzace formou přímého odvodu do státního rozpočtu za jednoho chybějícího OZP zaměstnance představuje částku 61 020 korun (dvou a půl násobek průměrné mzdy).
Pro společnosti, které lidi s postižením nezaměstnávají vůbec (23 % respondentů), jsou podle průzkumu nejčastějším důvodem zaměření jejich činnosti a podmínky na pracovišti (51,1 % případů). Další bezmála třetina (32,6 %) zaměstnavatelů, kteří OZP ve svých řadách nemají, se je snaží získat, ovšem dosud se jim nepodařilo oslovit relevantní uchazeče. Zbylé firmy a instituce lidi s postižením zaměstnávat nechtějí, ať už proto, že nepodléhají limitu (4,7 % respondentů), nebo proto, že to pro ně není důležité a stanovenou povinnost raději plní pouze skrze náhradní plnění či odvody (11,6 %).
