Z rozsáhlého srovnání mezd v České republice, Slovensku, Maďarsku a Polsku, který zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment, vyplývá, že ve většině oborů a pracovních pozici dosáhnou zaměstnanci na nejvyšší mzdy v Praze, ačkoliv se najdou i výjimky. Například programátoři si nejvíce vydělají v Budapešti, HR ředitelé v Bratislavě a marketingoví experti ve Varšavě. Pro české firmy má z hlediska dostupnosti nekvalifikované pracovní síly největší potenciál Polsko, u kvalifikovaných pozic Slovensko. Podívejme se na detaily.
„Trh práce v ČR je v rámci zemí V4 nejrozvinutější a zároveň nejnapjatější. V porovnání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem ještě stále dosahujeme nejvyšší průměrné mzdy, což může být pro uchazeče o práci ze sousedních zemí motivující,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment, a dodává: „Nejlepší podmínky pro migraci pracovních sil mezi zeměmi jsou tradičně mezi Českou republikou a Slovenskem, stále častěji však do ČR za prací přicházejí i Poláci. Náš průzkum ukázal, v jakých oborech a na jakých pozicích jsou rozdíly nejmarkantnější a kde se tedy skrývá pro české zaměstnavatele největší potenciál.“
Srovnání mezd zemí V4 ukázalo, že nejhůře placenou pozicí ve výrobě (i celkově) je operátor výroby či výrobní dělník v Polsku, kde jeho mzda začíná zhruba na 14 tisících korun. V Česku si pracovník na stejné pozici přijde minimálně na 18 tisíc a v některých regionech se jeho mzda může vyšplhat až na 32 tisíc. „Pro české firmy, dlouhodobě bojující s nedostatkem pracovníků do výroby, jsou nízké mzdy v Polsku příležitostí k tomu, oslovovat tamní dělníky a lákat je do ČR, kde si mohou vydělat i dvojnásobek toho co v Polsku,“ říká Martin Malo. U kvalifikovaných pozic do výroby už však nejsou rozdíly tak výrazné, naopak například svářeč si v Polsku vydělá dokonce o 3 tisíce více než v ČR (48 vs. 45 tisíc). Na Slovensku včetně Bratislavy, si ovšem vydělá jen 36 tisíc, proto mohou české firmy lákat kandidáty zase odtud.
Mezi nejlépe honorované pozice ve výrobním segmentu pak tradičně patří vedoucí závodu, jehož mzda se napříč zeměmi liší jen mírně. V ČR dosáhne na mzdu 100-210 tisíc, na Slovensku 103-205 tisíc, v Maďarsku 103-197 tisíc a v Polsku 108-239 tisíc.
V Bratislavě mají programátoři z metropolí V4 nejnižší mzdy, naopak nejvíce si vydělají v Budapešti. Například vývojář (C/C++, Java/C#) s max. tříletou praxí v Bratislavě bere od 35 tisíc měsíčně, v Praze přitom může mít od 45 tisíc a v Budapešti dokonce od 47 tisíc. Nejvíce si programátoři vydělají opět v Budapešti, zkušený vývojář zde může brát až 126 tisíc, v Praze 120 tisíc a v Bratislavě 95 tisíc.
„I když Praha při srovnání se středoevropskými metropolemi programátorům ty nejlepší podmínky nenabízí, stále se zdejší mzdy pohybují výše než na Slovensku a je tedy pravděpodobné, že slovenští experti budou na nabídky českých firem slyšet,“ říká Martin Malo a pokračuje: „Stejně tak SAP konzultanti si v Praze vydělají nejvíc. Firmy je můžou tedy lovit napříč zeměmi V4.“ SAP konzultanti bez praxe si nejméně vydělají v Bratislavě (39 tisíc), v Budapešti si však přijdou již na 47 tisíc a v Praze dokonce na 55 tisíc. SAP konzultanti s praxí si nejvíce vydělají opět v Praze (150 tisíc), následuje Budapešť (118 tisíc) a Bratislava (108 tisíc).
Při srovnání IT mezd v Praze a Bratislavě jsou vyšší mzdy v Praze, a to často velmi výrazně. Například velmi zkušený vývojář v Praze bude brát 90-120 tisíc, ale v Bratislavě jen 64-95 tisíc. Zkušený SAP konzultant v Praze bude mít měsíční mzdu 100-150 tisíc, ale v Bratislavě 77-108 tisíc. Také administrátoři v Praze na tom jsou lépe (50-90 tisíc) oproti Bratislavě (39-77 tisíc). Nejvýraznější rozdíl v IT mzdách mezi Prahou a Bratislavou je u pozice CIO, zatímco v Praze mohou ředitelé informatiky brát 150-250 tisíc, tak v Bratislavě 128-154 tisíc, což je u horní hranice rozdíl téměř 100 tisíc korun měsíčně.
Zajímavé údaje přinesl průzkum v oboru obchod a marketing. Mzdy se u řady pozic na nejvyšší úrovni pohybují v Polsku. Například obchodní ředitelé si v Polsku vydělají 84-179 tisíc, v ČR 70-150 a na Slovensku dokonce jen 64-92 tisíc. Podobná situace vládne i na pozici marketingového ředitele, která je nejvýnosnější v Maďarsku a Polsku. Zatímco v prvně jmenované zemi berou lidé na této pozici od 95 až po 158 tisíc a v Polsku si mohou vydělat až 179 tisíc, v Česku se jejich mzda pohybuje mezi 60 a 130 tisíci a na Slovensku mezi 77 a 116 tisíci. I PR manažer si nejméně vydělá na Slovensku, kde jeho mzda startuje na 31 tisících a nejvíce v Polsku, kde může brát až 96 tisíc.
„Pozice ve financích jsou v rámci zemí V4 nejlépe honorovány v České republice, nejhůř naopak na Slovensku. Je to příležitost jak pro slovenské finanční odborníky, tak pro české firmy,“ konstatuje Martin Malo. Například finanční ředitel bere na Slovensku od 77 tisíc, avšak v Praze by mohl mít až 220 tisíc měsíčně, tedy téměř trojnásobek. Hlavní účetní na Slovensku vydělá od 33 do 69 tisíc, v Česku od 40 do 100 tisíc, v Maďarsku od 51 do 79 tisíc a v Polsku od 51 do 96 tisíc. Na nejlepší podmínky v Česku dosáhnou i auditoři, kteří si mohou vydělat 40-90 tisíc. Na Slovensku činí jejich příjem 26-44 tisíc, tedy výrazně méně. Podobně je tomu i v Maďarsku, kde jejich mzda činí 28-43 tisíc. V Polsku si přijdou na 30-72 tisíc.
V kontrastu se situací ve financích je nastavení v HR, kde si experti vydělají nejlépe na Slovensku. Například HR ředitel s více než 10 lety zkušeností si nejvíce může vydělat v Bratislavě (116-192 tisíc), na což nestačí ani pražská mzda 90-160 tisíc, ani budapešťských 103-126 tisíc, ani polských 78-179 tisíc.
