V anketě Zákon roku 2014 o nejlepší legislativní počin v loňském roce zvítězila na základě hlasování podnikatelů, firem a odborné veřejnosti novela zákona o zaměstnanosti a živnostenském podnikání, která pro podnikatele zavedla měně administrativy a snížila minimální výši pokuty. Těsně na druhém místě se za touto novelou umístila novela daňového řádu, která zavedla možnost prominutí penále a úroku z prodlení. Vyplývá to z výsledků šestého ročníku ankety Zákon roku, který pořádala advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery.
„Hlasování o nejlepší legislativní počin loňského roku bylo letos velmi vyrovnané. Z výsledků vyplývá, že podnikatelé s velkým důrazem oceňují kroky, které 1) vedou ke snižování administrativní zátěže a 2) k rozumnému přístupu v sankcionování, ať už v oblasti zaměstnanosti či při plnění daňových povinností,“ uvedl Tomáš Babáček, Associate Partner v Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda organizačního výboru a nominační rady ankety Zákon roku. Letošního hlasování se zúčastnilo 424 významných firem českého byznysu.
Podnikatelská veřejnost se zároveň velkou většinou shodla na potřebě zavedení jednotného data pro účinnost legislativních změn dotýkajících se podnikání – v hlasování o nejhorší legislativní počin loňska (Paskvil roku) podnikatelé poukázali na negativní vliv, jaký má na podnikání komplikovanost daňových předpisů a jejich řešení na poslední chvíli (tři sazby DPH a reverse charge DPH).
„Anketa Zákon roku 2014 rovněž potvrdila zjištění z nedávného průzkumu Deloitte zaměřeného na daňovou jistotu, ve kterém naprostá většina dotázaných firem (93,1 %) uvedla, že by chtěla spouštění účinnosti daňových legislativních změn vždy k jednomu či dvěma konkrétním dnům v roce (například k 1. lednu nebo k 1. červenci.),“ doplnil Tomáš Babáček.
„K nespokojenosti s daňovými předpisy přispívá také jejich nejasný výklad, který se mnohdy upřesňuje i několik měsíců po zahájení jejich účinnosti. Daňoví poplatníci se přitom musí zákonem řídit hned od začátku, i když jim nikdo nedokáže vysvětlit, co je vlastně správně. I tento stav by zlepšilo jednotné spouštění podnikatelské legislativy s dodržováním minimální, např. tříměsíční lhůty mezi přijetím a účinností, která by poskytla alespoň minimální standardní prostor pro přípravu podnikatelů a vysvětlení nejasností,“ připomíná Lucie Rytířová z daňového oddělení Deloitte ČR.
„Jsem rád, že mezi pozitivními změnami se na druhém místě umístil předpis, který zlepšuje proces přijímání zákonů. Vnáší do něj více transparentnosti a veřejné kontroly, povinné odůvodňování pozměňovacích návrhů a rozumné prodloužení lhůt před definitivním hlasováním o zákonech ve třetím čtení. Přijetí těchto změn bylo Poslanecké sněmovně navrhováno mnoho let a konečně se to podařilo. Přestože to nikdo nepřiznal, řadě poslanců předchozí stav vyhovoval,“ doplnil František Korbel, člen nominační rady ankety Zákon roku, partner v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners a člen Legislativní rady vlády České republiky.
„Kladně i záporně vítězící právní předpisy opět vypovídají v podstatě to samé: Na překotné změny na poslední chvíli a na nesrozumitelnost právních předpisů reagují podnikatelé dlouhodobě pobouřeně. Naopak oceňují, pokud se k nim stát chová jako transparentní a předvídatelný partner, který je tolerantní k těm, kdo zákon poruší omylem,“ řekl Štěpán Holub, člen nominační rady ankety Zákon roku a partner v advokátní kanceláři Holubová advokáti.
„Znovuzavedení individuálního promíjení některého příslušenství daně považuji za velmi pozitivní krok, který KDP ČR dlouhodobě prosazovala. Jde o velmi důležitý a nenahraditelný institut, který umožňuje řešit některé individuální absurdní důsledky zdanění vyplývající ze složitého a často se měnícího daňového systému, umožňuje zohlednit neúmyslné chyby a odstranit možnou tvrdost právní úpravy a podobně - jde tedy o jakousi „krabičku poslední záchrany,“ řekl k výsledkům ankety Jiří Nesrovnal, člen prezidia Komory daňových poradců ČR a doplnil: „Naopak bych se přimlouval do budoucna pro jeho rozšíření na veškeré příslušenství daně, i daň samotnou a úpravu některých podmínek pro použití prominutí. Argumenty možným rizikem korupce je nutné odmítnout, neboť takto by bylo možné argumentovat vzhledem k celému daňovému řízení – jde o řízení s lidmi a o lidech.“
„Novela daňového řádu, týkající se promíjení příslušenství daně, je změnou, kterou daňové subjekty velmi přivítaly. Současně však tato změna vytváří i pozitivní tlak na plnění si daňových povinností, neboť jednou ze základních možností podání žádosti o prominutí příslušenství daně je její úhrada,“ dodala Petra Petlachová, tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství.
