Základní registry veřejné správy měly začít fungovat 1. července 2011. Parlament novelou zákona zahájení jejich provozu odložil o rok. Přesto došlo ke zpoždění dokončení projektů, a to o 1,5 až 4,5 měsíce. NKÚ provedl kontrolu tří projektů základních registrů. Zjistil mimo jiné, že jeden z nich kvůli zpoždění souvisejících projektů fungoval v době kontroly jen zčásti.
Základní registry veřejné správy mají být jedním ze základních pilířů moderního eGovernmentu, tedy elektronizace veřejné správy. Cílem fungování základních registrů je zefektivnění a optimální využití možností současných technologií pro online přístup ke státní správě. Realizace projektů základních registrů je financována ze strukturálních fondů Evropské unie.
Výše uvedené zpoždění fungování způsobilo podle NKÚ Ministerstvo vnitra mimo jiné tím, že zpracovávalo nové dodatky k zadávacím dokumentacím či poskytovalo uchazečům o tyto zakázky dodatečné informace. Ke zpoždění přispěl i fakt, že kvůli chybám Ministerstva vnitra zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek pro projekty ROB a RPP. Tři kontrolované projekty v době ukončení kontroly fungovaly, ale RPP jen zčásti, protože nebyly dokončeny související projekty eSbírka a Procesní modelování agend.
Dodejme, že NKÚ se podle své zprávy zaměřil na přípravu, výstavbu, provoz a správu informačního systému základních registrů (ISZR) a dvou základních registrů – registru obyvatel (ROB) a registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností (RPP) – které jsou v gesci Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra a Správa základních registrů, která je provozuje, zaplatily do poloviny roku 2013 za kontrolované registry 1,6 miliardy korun. Kontroloři prověřili výdaje za 1,55 miliardy korun.
Správa základních registrů měla původně provozovat jen ISZR a měla 29 zaměstnanců. Od poloviny roku 2012 začala provozovat i ROB a RPP, a proto podle zjištění NKÚ požádala ministerstvo o posílení o dalších 20 zaměstnanců. Ministerstvo vnitra tuto žádost v roce 2012 odmítlo, a Správa základních registrů tak musela část svých činností zabezpečit prostřednictvím externích dodavatelů. Ministerstvo zvýšilo počet zaměstnanců Správy základních registrů až od září 2013, a to o deset míst.
Ministerstvo vnitra podle NKÚ při zadávání veřejných zakázek využívalo služeb tří advokátních kanceláří. Přesto bylo zjištěno, že tato právní podpora nevedla k bezchybnému zadávání veřejných zakázek.
Ministerstvo navíc podle NKÚ zaplatilo v rozporu se zákonem za právní služby téměř 1,2 milionu korun. Finanční úřad mu za toto porušení rozpočtové kázně vyměřil v roce 2012 odvod a penále ve výši téměř 2 milionů korun. V roce 2010 ministerstvo využilo právní služby advokátní kanceláře bez uzavřené písemné smlouvy za 13,7 milionu korun. Ministerstvo tyto služby dosud nezaplatilo, a pokud to udělá, dopustí se podle NKÚ dalšího porušení rozpočtové kázně.
Více o Správě základních registrů najdete na jejích webových stránkách.
