Dluh domácností u bank, které působí v Česku, se v průběhu dubna snížil o 19 miliard korun. Jde přitom o první meziměsíční snížení dluhu domácností za více než 6 let, konkrétně od ledna 2016. Důvodem je především dubnové zpřísnění pravidel pro poskytování hypotečních úvěrů. Kromě úvěrů na bydlení se však zadlužení snížilo i v dalších segmentech, ať už jde o spotřebitelské úvěry, nebo o úvěry pro podnikatele a firmy. Naopak objem vkladů domácností po březnovém poklesu opět vzrostl. Vyplývá to z výpočtů společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které provedla na základě dat České národní banky a portálu informaceofirmach.cz.
„Pokles dluhu domácností je vzhledem k současné situaci překvapivý. Ochlazení zájmu o úvěry bylo sice očekávané, ale ne v takové míře, aby vedlo k poklesu zadlužení. Ostatně za posledních 20 let se tak stalo teprve pošesté. Důvodů je přitom několik. Svoji roli zde hraje například inflace a růst mezd v průběhu posledních 20 let. Díky rostoucím mzdám a v posledních letech i nízké nezaměstnanosti si lidé mohli odkládat stranou více a mohli si také dovolit půjčovat vyšší částky, protože věřili, že je zvládnou splácet,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. A právě výrazné ochlazení zájmu o hypotéky je hlavním důvodem dubnového poklesu zadlužení. „Úvěry na bydlení tvoří dlouhodobě 80 % úvěrového zatížení českých domácností. Vývoj tohoto segmentu tak do značné míry určuje vývoj celého trhu s úvěry,“ vysvětluje Kameníčková.
Přestože za poklesem dluhu domácností stojí především nižší zájem o úvěry na bydlení, jejichž objem se v průběhu dubna snížil o 15 miliard korun, pokles byl patrný i v ostatních kategoriích. Například u spotřebitelských úvěrů šlo o necelých 5 miliard korun. Snížil se také objem dluhu živnostníků (o miliardu korun, resp. o 2 %) či dluh firem (o 5 miliard, resp. 0,4 %). To, že v dubnu klesl dluh ve všech hlavních segmentech, je ale pouze souhra náhod. Například u firem a živnostníků je totiž meziměsíční pokles objemu úvěrů poměrně častý.
Zatímco zadlužení domácností, firem i živnostníků se v dubnu mírně snížilo, jejich úspory naopak většinou rostly. Snížily se pouze mezi živnostníky, u kterých šlo o 7. pokles během 8 měsíců. Tentokrát o 2,3 mliardy korun, tedy o 2 %.
Vklady domácností se zvýšily o 35 miliard korun na 3,07 bilionu a vklady firem potom o 2 miliardy na 1,34 bilionu korun. Rozdíl mezi firemními vklady a úvěry se tak zvýšil na 119 miliard korun a byl po loňském srpnu druhý nejvyšší v historii ČR. „Až do pandemie měly firmy vždy půjčeno více, než kolik měly u bank uloženo. Poslední dva roky jsou ale opatrnější a namísto investic raději zvyšují své hotovostní rezervy,“ upozorňuje Kameníčková.
V dubnu došlo ke zlepšení platební morálky ve všech sledovaných kategoriích. Nejlépe na tom byly opět domácnosti. Ze všech půjčených peněz nesplácely pouze 1,39 %. U úvěrů na bydlení šlo o 0,8 % a u úvěrů na spotřebu potom o 4,29 %. Firmy nesplácely 3,65 % svých závazků (oproti 3,72 % v březnu) a živnostníci 5,84 % (oproti 5,99 % v březnu). I přes postupné zlepšování platební morálky byl v dubnu podíl nesplácených úvěrů ve většině kategorií vyšší než před vyhlášením úvěrového moratoria v roce 2020. Výjimkou jsou úvěry domácností na bydlení a v dubnu jejich úvěry na spotřebu.
