Zasedání Evropské rady potvrdilo zřízení společného fondu pro záchranu bank eurozóny. Podařilo se přitom prosadit zásadní změnu, díky níž budou prostředky na sanaci peněžních ústavů poskytovat nejprve samotné banky, nikoli daňoví poplatníci. Dvoudenního summitu v Bruselu se zúčastnil i předseda vlády ČR Jiří Rusnok.
„Jsme rádi, že trvá ten principiální postoj, že banky budou zachraňovány primárně z prostředků vlastníků,“ sdělil premiér na tiskové konferenci. Společný fond vznikne postupným slučováním sítě národních fondů. Tento proces upraví dodatečná mezivládní dohoda, o níž se vyjednává za účasti České republiky, která však zatím do bankovní unie vstupovat nebude.
Jak vše bude fungovat? V jádru dohodnutého mechanismu označovaného jako SRM (Single Resolution Mechanism) je jednotný fond, který v průběhu deseti let naplní samy evropské banky na objem okolo 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun). Jedná se o jednu ze tří zásadních komponent vznikající bankovní unie.
Mechanismus začne působit až poté, co bude příští rok spuštěn zatím první schválený element bankovní unie - jednotný bankovní dohled Evropské centrální banky. Dále by měl vzniknout i společný systém pojištění vkladů. Nástroj se primárně týká přibližně 130 zásadních evropských bank, které budou od příštího roku podléhat jednotnému bankovnímu dohledu. Za určitých podmínek však bude moci dosáhnout i na další bankovní domy.
Česká republika by podle premiéra neměla s rozhodnutím o členství v bankovní unii spěchat. "Neváhal bych ani chvíli, kdybychom byli členy eurozóny," řekl Jiří Rusnok. Ale vzhledem k tomu, že ČR nepoužívá euro, tak podle něj není nyní třeba vstupovat. "Nechme tomu nějaký čas. Ty věci jsou velmi komplexní. Myslím, že nijak neoslabí naši pozici, pokud bychom si nechali čas na rozmyšlenou - možná nějaké testovací období," prohlásil předseda vlády. Zdůraznil současně, že jde zatím o teoretickou debatu, o jejímž výsledku rozhodne určitě až příští vláda.
V souvislosti s tím, že o členství v bankovní unii mají zájem i další země EU, nejen státy eurozóny, premiér řekl, že český finanční trh je ve specifické situaci. "Máme obrovský přebytek vlastního financování a ani na horizontu není ani teoretická situace, že bychom potřebovali nějakou pomoc ze společných rezolučních fondů. Mnohem pravděpodobnější je, že bychom museli do nějakých fondů přispívat,“ dodal.
Evropská rada se na zasedání zabývala i otázkami bezpečnostní a obranné politiky. „Hlavní smysl je v hledání synergie a úspor prostředků vydávaných na obranu v evropských státech tím, že budeme některé věci dělat společně, což je velmi racionální a my to podporujeme,“ vysvětlil předseda vlády. Česká republika navíc za pomoci Visegrádské skupiny dosáhla toho, že menší a střední podniky obranného průmyslu získají lepší přístup na evropské trhy.
Posledním významným tématem zasedání byl projekt východního partnerství, které podle materiálů vlády zůstává prioritou České republiky. Evropská unie znovu deklarovala svůj zájem o podpis Asociační dohody a Prohloubené dohody o volném obchodu s Ukrajinou. „Základní vzkaz summitu je, že dveře jsou otevřeny, nabídky leží na stole, smlouvy jsou připraveny k podpisu a záleží na ukrajinské straně, jak se rozhodne,“ shrnuje Rusnok.
