Aktuální průzkum ukazuje, že zákazníci poměrně často nakupují v jiném městě či obci, než bydlí. Incoma GfK se ve svém projektu Index tržního významu měst zaměřila na regionální význam českých, moravských a slezských měst z pohledu jejich pozice jako center realizace maloobchodních služeb. Kam lidé nejčastěji jezdí za nákupy a kde naopak nenakupují?
V přepočtu na populační velikost města se podle Incoma GfK nejvíce maloobchodního obratu realizuje v Karlových Varech, Praze a Českých Budějovicích. V těchto i v dalších městech s vysokým indexem tržního významu se za maloobchodní zboží utratí o mnoho více, než dokáží utratit lidé, kteří zde bydlí.
U Karlových Varů např. dosahuje index tržního významu při nákupech potravin hodnoty 170% celostátního průměru. Je tedy pravděpodobné, že do tohoto města se jezdí za nákupy zdaleka a město disponuje rozsáhlým zázemím a turistickým potenciálem.
Naopak, nízký podíl svých nákupů potravin realizují doma lidé žijící ve městech s malým zázemím a nižší kupní silou. Příkladem může být Orlová, jejíž obyvatelé vysoké procento svých výdajů utratí jinde, zejména v Ostravě.
U nepotravinářského zboží je podle průzkumu velikost sídla ještě o mnoho o mnoho významnějším faktorem než u potravin - zejména proto, že se nabídka těchto sortimentů soustřeďuje především ve velkých městech a lidé jsou ochotni za zbožím dlouhodobé spotřeby cestovat větší vzdálenosti.
V rámci nepotravinářských sortimentů je nejatraktivnějším místem pro nákupy jednoznačně Praha, kde index tržního významu dosahuje hodnot o 80% převyšujících celostátní průměr.
Na opačném pólu figurují podle průzkumu sídla, tvořící satelity větších měst bez vlastního zázemí, bez významnější obchodní nabídky a obvykle také s nižší kupní silou. Mezi tato města lze zařadit např. např. město Jirkov u Chomutova, Krupku u Teplic, severomoravský Hlučín či překotně se rozvíjející sídla se skluzem v budování odpovídající infrastruktury (např. Milovice).
Index tržního významu se pro uvedená místa v rámci nepotravinářských sortimentů pohybuje pod úrovní 50% celostátního průměru, u některých měst i méně. Znamená to tedy, že obyvatelé těchto měst doma nakupují pouze základní nepotravinářské zboží, za většími nákupy obvykle jezdí do větších měst v okolí. Dost často jim také díky slabé domácí nabídce nic jiného nezbývá.
