72,4 miliard Kč dosáhly loni v ČR celkové výdaje za provedený výzkum a vývoj. V porovnání s Maďarskem jde o hodnotu téměř dvaapůlkrát a se Slovenskem dokonce šestkrát vyšší. Podíl těchto výdajů na HDP dosáhl ve stejném roce 1,9 % a přibližuje se průměru zemí Evropské unie. Vyplývá to z aktuální zprávy ČSÚ.
Nejvýznamnějším zdrojem financování výzkumu a vývoje (VaV) v ČR je od roku 2009 státní rozpočet. V roce 2012 bylo z domácích veřejných zdrojů alokováno na tyto účely 26,6 mld. Kč. Největší část, 11,3 mld. Kč (42 %), směřovala do veřejných vysokých škol. Druhým největším příjemcem byla pracoviště Akademie věd ČR, která v roce 2012 obdržela ze státního rozpočtu na VaV 7,3 mld. Kč (27 %). Pětina celkových finančních prostředků z veřejných zdrojů ČR, tj. 5,3 mld. Kč byla určena na financování podnikatelského výzkumu.
Ze soukromých domácích zdrojů bylo sice do VaV investováno celkem 26,3 mld. Kč, ale jen necelé procento (158 mil. Kč) z této částky směřovalo do vysokých škol. „Znepokojujícím zjištěním je tak přetrvávající nízký podíl podnikatelských zdrojů z ČR na financování VaV prováděného ve vládním a vysokoškolském sektoru. A to přesto, že by se dalo předpokládat, že především český vysokoškolský sektor s vysokým podílem technických věd a aplikovaného výzkumu má velký potenciál pro spolupráci s podniky,“ komentuje situaci Martin Mana, vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.
Výrazný nárůst zaznamenaly v posledních dvou letech ve financování VaV zahraniční veřejné zdroje. Zatímco v roce 2010 podpořil veřejný zahraniční sektor český výzkum 2,2 mld. Kč, v loňském roce se jednalo o částku 11,6 mld. Kč. Z toho téměř dvě třetiny (64 %) byly směřovány do financování výzkumu na vysokých školách.
Do uvedených zahraničních zdrojů patří především operační programy strukturálních fondů EU zaměřené na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Celkově je ze zahraničních zdrojů, veřejných i podnikatelských, financována více než čtvrtina (26 %) tuzemského VaV. „Česká republika se tak zařadila mezi země jako je Irsko nebo Litva a Lotyšsko s výrazným vlivem zahraničních zdrojů na financování u nás prováděného výzkumu a vývoje,“ informoval Mana.
Z celkových výdajů na VaV bylo 54 % (38,8 mld. Kč) využito v podnikatelském sektoru. Největší objem financí byl vynaložen v podnicích pod zahraniční kontrolou, v roce 2012 se tyto podniky podílely 52 % na celém podnikatelském sektoru. Spolu s Belgií, Irskem, Maďarskem a Rakouskem jde o jeden z nejvyšších podílů v rámci zemí EU.
V podnikatelském VaV stále dominují průmyslové podniky, a to především v automobilovém a strojírenském průmyslu. V roce 2012 bylo v těchto odvětvích za zde provedený VaV spotřebováno celkem 8,8 mld. Kč. V posledních letech roste v rámci zpracovatelského průmyslu význam VaV realizovaného v elektrotechnickém průmyslu a ve výrobě ostatních dopravních prostředků. Kromě průmyslu roste význam VaV i v podnicích působících v oblasti poskytování profesních, vědeckých a technických činností a IT služeb.
Převážná část výdajů na VaV směřuje ve vládním sektoru do oblasti přírodních věd, která je doménou zejména pracovišť AV ČR. Podíl přírodních věd ve vládním sektoru v České republice je jedním z nejvyšších v rámci dostupných údajů za jednotlivé země EU.
Kromě přírodních věd je poměrně významné i zastoupení věd humanitních. Na těchto výzkumech se kromě pracovišť AV ČR podílejí i veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost.
Mezi kraji dominuje v oblasti VaV dlouhodobě Praha, kde v roce 2012 bylo nejvíce pracovišť VaV (680, tj. 24% podíl), nejvíce zaměstnanců (22 164 osob, tj. 37 % všech zaměstnanců ve VaV) i výdajů (25 mld. Kč, což činí 35% podíl) směřujících do VaV.
Od roku 2007 vzrůstá podle ČSÚ význam Jihomoravského kraje. V loňském roce se zde nacházelo 466 výzkumných pracovišť (v roce 2007 jich bylo jen 321) a byla spotřebována pětina celkových výdajů směřujících do VaV v ČR, zatímco v roce 2007 tento podíl dosáhl jen 11 %.
