V závěru roku 2012 Ministerstvo financí spravovalo zahraniční pohledávky civilního charakteru za přibližně 16 miliard korun. V letech 2011 a 2012 ale ministerstvo inkasovalo z těchto zahraničních pohledávek pouze celkem 299,3 milionu korun. Nejvyšší kontrolní úřad zkontroloval, jak Ministerstvo financí spravovalo tyto pohledávky a jak zajišťovalo jejich návratnost.
Ministerstvo financí tyto pohledávky začalo spravovat na základě dohod uzavřených v devadesátých letech minulého století v souvislosti s rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky. Koncem roku 1998 jejich výše přesahovala 122 miliard korun.
NKÚ ČR konstatuje, že Ministerstvo financí uzavřelo u některých pohledávek zvláštní, tzv. deblokační smlouvy, které měly zajistit vymáhání pohledávek třetí stranou nebo jejich odprodej třetí straně. V kontrolovaném období let 2011 a 2012 mělo ministerstvo uzavřeno jedenáct takových smluvních vztahů s deblokátory. Kontroloři prověřili sedm z nich. Zjistili, že ve všech kontrolovaných případech ministerstvo vybralo deblokátora bez výběrového řízení. Smlouvy s deblokátory navíc neobsahovaly žádný institut zajištění pohledávky, přestože Ministerstvo financí mělo na jejich základě inkasovat částky v řádu desítek milionů korun.
Nominální výše deblokovaných pohledávek u sedmi kontrolovaných případů přesahovala miliony amerických dolarů (USD). Ve čtyřech případech podle NKÚ ministerstvo neinkasovalo nic, ve zbývajících třech jen minimální částky. Například v roce 1999 prý ministerstvo postoupilo deblokátorovi pohledávku za Ruskou federací ve výši 20 milionů USD. Základní kapitál deblokátora byl jen 100 tisíc korun, smlouva mezi ním a ministerstvem přesto neobsahovala nezbytné zajišťovací instituty ani záruky. Ministerstvo mělo původně inkasovat 15 milionů dolarů. Nakonec se s deblokátorem dohodlo, že deblokátor uhradí částku 5 milionů USD. Ani to deblokátor neudělal. Ministerstvo dlužnou částku nechalo promlčet.
Při správě zahraničních pohledávek využívá Ministerstvo financí podle NKÚ specifických služeb jedné z bank. Náklady na tyto služby postupně klesaly. Zatímco v roce 1997 byly 40 milionů ročně, v roce 2012 za ně ministerstvo zaplatilo 14,1 milionu korun. Ve většině případů se ale jedná jen o vedení evidenčních účtů, výpočet úroků a zpracování zpráv pro Ministerstvo financí. Podle NKÚ je dohodnutá paušální částka za vedení jednoho evidenčního účtu ve výši 6 300 korun za měsíc stále vysoká a u většiny účtů neodráží skutečnou pracnost při jejich vedení.
Ministerstvo financí zaplatilo v letech 2006 a 2007 celkem 2,2 milionu korun za vytvoření informačního systému, do kterého měly být údaje o pohledávkách ukládány a pomocí něhož měly být i spravovány. Systém ale ministerstvo podle zjištění NKÚ nikdy nezprovoznilo, a tedy ani nikdy nevyužívalo. V roce 2011 celý projekt ukončilo. Zdůvodnilo to tím, že je finančně a uživatelsky neefektivní. Podle kontrolorů ministerstvo postupovalo nehospodárně, čímž porušilo rozpočtovou kázeň.
NKÚ nahlásil tuto skutečnost, stejně jako další, které vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně, příslušnému finančnímu úřadu. Celkově se oznámení o porušení rozpočtové kázně týkalo prostředků ve výši 2,6 milionu korun. NKÚ v souvislosti s touto kontrolou podává i trestní oznámení na neznámého pachatele pro porušení povinnosti při správě cizího majetku.
