Limity při využití výdajových paušálů u živnostníků se díky vládnímu daňovému balíčku vrátily zpět na hranici dvou milionů korun. Podnikatelé změnu legislativy vítají, pomůže podle nich hlavně malým a středním živnostníkům, zejména pak těm, pro něž je vzhledem k povaze jejich činnosti uplatňování skutečných nákladů obtížné či nemožné.
Dvoumilionový limit u výdajových paušálů místo jednomilionového mohou podnikatelé využít v případě všech příjmů dosažených od začátku letošního roku. „U osmdesátiprocentního paušálu tak půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,6 milionu korun, u šedesátiprocentního do 1,2 milionu korun a u čtyřicetiprocentního pak maximálně do 800 tisíc korun,“ vypočítává Tomáš Loukota, výkonný ředitel společnosti Solitea Česká republika, která se specializuje na fakturační a ERP systémy pod značkou Money.
Odborníci legislativní změnu vítají, podle nich se pozitivně dotkne zejména malých a středních živnostníků. „Hospodářská komora dlouhodobě upozorňovala, že uplatňování paušálních výdajů procentem z příjmů stát zavedl, aby drobným podnikatelům ulevil od administrativy, a že se jedná o nejjednodušší způsob, jak v daňovém přiznání uplatnit výdaje,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Vyšší limity kvitují s povděkem i sami podnikatelé. Při průzkumu mezi klienty fakturačního systému iDoklad a ERP systému Money je jako pozitivní krok uvedlo 80 % dotázaných. Část z nich vidí největší přínos právě pro ty podnikatele, u nichž se reálné výdaje vzhledem k zaměření jejich činnosti jen těžko uplatňují. „Nedávné snížení výdajových paušálů výrazně navýšilo daňovou zátěž včetně plateb sociálního a zdravotního pojištění, a to hlavně u profesí s velkým podílem duševní práce oproti materiálním výdajům,“ uvedl v průzkumu Jiří Čech ze společnosti Ekonomický servis.
Podobně smýšlejí i další oslovení. „Pokud podnikatel provozuje technologicky nenáročnou činnost a nemá v plánu investovat, bude to určitě daňově i administrativně výhodnější,“ řekla podnikatelka Irena Plischková. „Drobní podnikatelé jsou především aktivní lidé, kteří pozitivně ovlivňují své okolí tam, kde žijí. Jakékoli zjednodušení administrativy spojené s daněmi jim uvolňuje ruce a umožňuje jim namísto složité daňové optimalizace rozvíjet svoje řemeslo, svůj obchod nebo svoje služby, které pomáhají v rozvoji středních a menších obcí,“ dodal Marek Šalanda ze společnosti BlackFields.
Změna limitu u výdajového paušálu menším podnikatelům administrativy výrazně neubere, protože s příjmy nad 1 milion korun se ve většině případů stávají plátci DPH a musejí si vést přehled všech svých výdajů i tak. Sníží se jim ale daňová zátěž a ministerstvo financí předpokládá, že jim díky tomu zůstane ročně o 1,5 miliardy korun více. „Výpadek bude plně kompenzován náběhem zbývající fáze elektronické evidence tržeb. Tato opatření spolu velmi úzce souvisejí, protože nezbytným předpokladem pro snižování daňové zátěže je zajištění spravedlivého a řádného výběru daní,“ uvedla již před časem ministryně financí Alena Schillerová.
Do 3. a 4. vlny EET, která míří ve Sněmovně do třetího čtení, by se měli zapojit podnikatelé takzvaných svobodných povolání, například lékaři, právníci, účetní, ale i autoservisy a pneuservisy, dopravci či zemědělci, výrobci potravin nebo nápojů, nábytku, oděvů či strojů, pořadatelé sportovních a kulturních akcí a podobně. Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona.
S dalšími vlnami EET se pojí i takzvaný zvláštní režim off-line evidence. Ten by měl usnadnit fungování nejmenším podnikatelům, přesto na ně paradoxně klade více administrativních povinností. Ve výsledku je tak pro ně jednodušší zřídit si jednorázově přístup do webové aplikace EET a vydávat účtenky online z mobilního zařízení. „Zvláštní režim je na první pohled zdarma, ale představuje naprosto zbytečnou časovou a administrativní zátěž navíc. Deklarovaná úspora nákladů na pořízení elektronické evidence tržeb je tak značně pochybná,“ upozorňuje Tomáš Loukota.
