Zatímco v roce 2011 byla Česká republika v žebříčku globální konkurenceschopnosti sestavovaném Světovým ekonomickým fórem na 38. místě, letos se propadla až na 46. místo. MPO provedlo inventuru projektů Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a zároveň zpracovalo komplexní Analýzu konkurenceschopnosti ČR. Závěry, ke kterým dospělo, jsou nelichotivé. Česká republika se v oblasti mezinárodní konkurenceschopnosti nadále propadá a vzdaluje se tak vytčeným cílům.
"Základním znakem tohoto propadu je skutečnost, že ČR spíše přešlapuje na místě a ztrácí tak svou pozici v porovnání s ostatními zeměmi regionu. Proto jsme dnes přistoupili k provedení razantních změn v řízení SMK prostřednictvím Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost tak, abychom stanovili relevantní a měřitelné cíle, které budeme následně naplňovat," říká ministr obchodu a průmyslu Jiří Cienciala. Rada počítá se spoluprací hospodářských a sociálních partnerů a členů tripartity, aby byl postup v tomto klíčovém úsilí pro celé národní hospodářství jednotný.
Z rozhodnutí vlády se agenda Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti (SMK) definitivně převedla zpět na MPO. V rámci tohoto přesunu MPO se souhlasem vlády zjednodušilo řídicí struktury.
"Vláda se dohodla, že Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti bude v nastávajícím období hlavním strategickým dokumentem pro rozvoj hospodářství České republiky. Rada vlády začala psát novou kapitolu na cestě za vytvoření podmínek pro dosahování konkurenceschopnosti ČR, a to na půdorysu tří klíčových oblastí pro náš rozvoj, kterými jsou Instituce, Infrastruktura a Inovace," říká premiér Jiří Rusnok.
Nejhůře hodnoceným pilířem v analýze MPO zůstává stav institucí. Za posledních pět let sledování si ČR v tomto pilíři pohoršila o 24 příček. Příčiny jsou přitom známé a zůstávají stejné jako v předchozích letech, tedy nenastartování reformy státní správy, vyšší míra korupce a stav soudnictví.
Pokles v konkurenceschopnosti zaznamenal i neméně důležitý pilíř infrastruktury, který v meziročním srovnání klesl o jednu příčku. Podle analýzy je pro zlepšení nezbytně nutné dobudovat klíčovou dopravní infrastrukturu. Pro moderní ekonomiku je důležité rozvíjet informační technologie a související infrastrukturu. Zabezpečení plynulých dodávek elektrické energie a její přijatelná cena jsou nezbytnou podmínkou rozvoje konkurenceschopného průmyslu.
Analýza MPO upozorňuje také na vážné problémy technického školství. Nedostatek technicky vzdělaných lidí, vycházejících z učňovského, středoškolského i vysokoškolského studia, má rovněž negativní vliv na tuzemský průmysl.
Nejdůležitějším faktorem pro konkurenceschopnost jsou inovace, neboť představují klíčový nástroj na cestě k dlouhodobé ekonomické prosperitě. I v této oblasti si Česká republika pohoršila a meziročně klesla o tři příčky. Podle srovnávacího přehledu Unie inovací z roku 2013 sice procentní podíl výzkumu a vývoje související s podnikáním na HDP vzrostl v roce 2011 na 1,11 % z 0,88 % v roce 2009, přesto ale zůstává naše inovační schopnost nedostatečná a je třeba se zaměřit na její efektivní podporu.
A jaké jsou konkrétní změny? Došlo ke snížení počtu členů RV KIS z 24 na 13, prvním místopředsedou RV KIS zůstal ministr průmyslu a obchodu, který je zároveň garantem za celou SMK. Druhým místopředsedou je pak ministr vnitra, který je garantem strategie "Efektivní veřejné správy". MPO zároveň snížilo počet pracovních výborů Rady pro realizaci SMK na tři, a to dle klíčových oblastí, kterými jsou Instituce, Infrastruktura a Inovace. Aplikuje se projektové řízení, aby byl proces co nejefektivnější a aby došlo také k úsporám.
Rada se teď zaměří hlavně na stanovení indikátorů pro klíčové oblasti konkurenceschopnosti a stanoví pro tyto oblasti cílové hodnoty a postupy k jejich dosažení. Vznikne tím plán hospodářského růstu ČR, který by měl být srozumitelný a všeobecně přijatelný.
