Až 93 procent Čechů bez problémů pokryje základní životní náklady. Čtvrtina z nich pak jezdí na pravidelnou dovolenou do zahraničí a téměř dvě třetiny si mohou dovolit kvalitní potraviny. Plyne to z rozsáhlého průzkumu Poštovní spořitelny o spokojenosti obyvatel v České republice, finančním chování českých domácností a dostupnosti finančních produktů a služeb.
Spokojeno se svým životem je v současné době celých 82 procent Čechů. 93 procent obyvatel České republiky pak snadno zvládá pokrýt základní výdaje. Necelá polovina z nás si dokáže bez problému i spořit. Peníze nejčastěji odkládáme na horší časy a také na dovolenou. Právě ta je pro Čechy fenomén – šetří na ni víc jak třetina domácností. Pravidelnou zahraniční dovolenou si může dovolit celá čtvrtina z nás.
„I pro nás bylo příjemným překvapením, že u naprosté většiny respondentů převládala v odpovědích spokojenost. Jsme spokojeni se svým životem a z finančního hlediska si většina z nás může dovolit pokrýt vše potřebné a ještě něco navíc. Po zaplacení základních životních nákladů zbyde téměř dvěma třetinám obyvatel (63 procentům) dostatek prostředků na financování svých zájmů a koníčků a více jak polovina z nás (59 procent) si může bez problémů dovolit i nákup kvalitnějších a zdravějších potravin,“ konstatuje Petr Hutla, vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB zodpovědný mimo jiné za řízení Poštovní spořitelny.
Rozsáhlé šetření sledovalo i rozdíly finančního chování u lidí v Praze a v regionech. Například pravidelnou dovolenou si v metropoli může dovolit více jak třetina lidí, v obcích do tisíce obyvatel je to pak necelá pětina respondentů. Obecně však Pražané vycházejí se svými příjmy hůře, než činí průměr.
Z průzkumu dále vyplývá, že 58 procent obyvatel nevyužívá žádný úvěrový produkt. Spotřebitelský úvěr má pětina populace a hypotéku jen 12 procent lidí. „Lidé jsou ochotni půjčovat si na nové bydlení (60 procent), na auto (41 procent) či na rekonstrukci domu a bytu (40 procent). Nechtějí si naopak půjčovat na dovolenou nebo na dárky k Vánocům (v obou případech jen 2 procenta), což je rozumné,“ konstatuje Jana Opršalová, výkonná manažerka útvaru Řízení segmentu Poštovní spořitelna.
Naopak 78 procent lidí má sjednáno nějaký spořicí produkt, nejčastěji jde přitom o produkty podporované státem, jako jsou penzijní připojištění, stavební spoření a životní pojištění. Spořit bez většího zatížení rozpočtu pak zvládá 48 procent z nás.
I když se v otázce dostupnosti finančních služeb preference obyvatel z větších měst a z menších obcí a vesnic liší, vesměs jsou všichni spokojeni. A to i přesto, že více jak dva miliony lidí zejména z menších měst a obcí to mají k nejbližšímu bankomatu často více jak 6 kilometrů. „Zajímalo nás, jak jsou spokojeni s dostupností finančních služeb především lidé žijící v menších městech a vesnicích. Vnímáme to jako jedno z hlavních témat. Výsledek nás příjemně překvapil. Současná dostupnost finančních služeb lidem vyhovuje a k tomu přispívá i Poštovní spořitelna, neboť téměř pětina obyvatel obsluhuje svůj účet a vybírá peníze právě na poště,“ říká Jana Opršalová.
Výsledky také ukázaly, že kamenné pobočky zůstávají i přes rozšiřující se nabídku on-line produktů a služeb důležitou součástí komunikace bank a pojišťoven s klienty. „Průzkum potvrzuje naši tezi, že lidé stále chodí na pobočky bank i kvůli nejběžnějším produktům. Pokud si chtějí například sjednat běžný účet, zvolí pobočku 61 procent Čechů,“ komentuje výsledky průzkumu Petr Hutla a druhým dechem zdůrazňuje, že tradiční cestu při zakládání účtu preferují i mladší generace. V případě respondentů ve věku 18–35 let by si pro běžný účet zašla na pobočku více jak polovina z nich (56 procent).
