V roce 2020 začalo v České republice podnikat 60 459 fyzických osob podnikatelů, o 3 343 méně než v předchozím roce a zároveň nejméně za poslední čtyři roky. V uplynulém roce zároveň ukončilo své podnikání 36 139 lidí, což je o 11,5 tisíce méně než před rokem a nejméně za posledních 10 let. Naopak počet přerušených živností byl nejvyšší za poslední čtyři roky. Svoji živnost přerušilo více než 100 tisíc podnikatelů, což je o 8,5 tisíce více než v roce 2019. Vyplývá to z analýzy dat společnost CRIF.
„V uplynulém roce začalo podnikat o 5 % méně fyzických osob než o rok dříve. V kontextu minulých let a aktuální ekonomické situace jde o zanedbatelný pokles. Počet nových živností se totiž od roku 2017 pohybuje pouze v rozmezí mezi 60 až 63 tisíci,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Zároveň dodává, že za meziročním poklesem stojí pouze tři měsíce: březen, duben a říjen. „Spolu s vyhlášením nouzového stavu došlo na jaře i na podzim k výraznému propadu nově založených živností, vždy šlo ale o přechodnou záležitost. Naopak třeba od června do září začalo v České republice podnikat výrazně více lidí, než bylo v těchto měsících obvyklé v uplynulých letech. Jedním z důvodů může být přechod části zaměstnanců do oborů, které nebyly důsledky pandemie příliš zasaženy, ale ve kterých je potřeba živnostenské oprávnění.“
Nejvíce fyzických osob začalo se svým podnikáním, jako v předchozích letech, v lednu, kdy jim bylo vydáno 6 611 podnikatelských oprávnění. Nejméně naopak tradičně v prosinci, kdy začalo podnikat pouze 3 283 lidí.
Zajímavý byl v uplynulém roce vývoj počtu přerušených a ukončených živností. Počet přerušených živností byl o desetinu vyšší než v roce 2019 a dokonce o pětinu vyšší než v roce 2018. Počet ukončených živností byl naopak o čtvrtinu nižší než v roce 2019 a nejnižší minimálně od roku 2010. „Uplynulý rok byl pro řadu lidí rokem výrazné ekonomické nejistoty a ten letošní bude v mnoha ohledech podobný. Podnikatelé si tak pravděpodobně nechávají otevřená pomyslná zadní vrátka, aby případně živnostenské oprávnění zase mohli využívat. Proto raději volí přerušení živností namísto jejich ukončení,“ říká Kameníčková.
Nejvíce lidí s podnikáním skončilo v lednu (4 816), nejméně naopak v prosinci (1 715), což je poměrně neobvyklé. „Prosinec bývá tradičně měsícem s největším počtem ukončených živností. Proč je tomu letos naopak, není zcela jasné,“ říká Věra Kameníčková s tím, že může jít o kombinaci již zmíněné opatrnosti a nouzového stavu.
Nejvíce živností podnikatelé letos přerušili tradičně v lednu (19 961) a potom v září (10 117), kdy podnikatelům skončilo přechodné období, během kterého nemuseli platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. „Právě v srpnu a v září jsme proto u přerušených živností zaznamenali nejvyšší nárůst oproti loňskému roku. V srpnu 2020 bylo přerušeno o 50 % více živností než o rok dříve a v září dokonce o 60 % více,“ upozorňuje Kameníčková.
Společnost Bisnode pak uvádí, že loni přerušilo podnikání 99 329 živnostníků. Celkový trend, kterým OSVČ dočasně ukončovaly podnikatelské aktivity, nabral podle ní na tempu v druhé polovině roku.
„Vývoj pandemie COVID-19 není stále v ČR, ani v Evropě, příznivá. Tuzemská ekonomika v uplynulém roce propadla, vyhlídky do budoucna jsou stále nejisté. Postiženy jsou celé segmenty podnikání, firmy se dostávají do existenčních problémů, což se také odráží mezi OSVČ. Podnikání v roce 2019 pozastavilo téměř sto tisíc živnostníků,“ říká analytička Bisnode A Dun & Bradstreet Company Petra Štěpánová.
„V meziročním srovnání byla situace výrazně horší v druhé polovině roku. Zatímco v 1. kvartálu aktivity přerušilo o třetinu víc podnikatelů – fyzických osob než v roce 2019, ve 2. kvartálu bylo pozastavených živností meziročně o 1,3 % víc. Ve třetím čtvrtletí byl meziroční přírůstek přerušených živností o 81 % vyšší a ve čtvrtém kvartálu o 72 %,“ dodala Petra Štěpánová z Bisnode A Dun & Bradstreet Company s tím, že nejhorší situace byla v září, po skončení letních prázdnin a v prosinci uplynulého roku. V září, v meziročním srovnání, podnikání pozastavilo o 149 % živnostníků víc, druhý nejhorší výsledek přinesl poslední měsíc roku. V prosinci loňského roku se rozhodlo přerušit podnikání o 108 % víc, než ve stejném období roku 2019. V absolutních hodnotách byl nejhorší leden se 17 008 (+20 % y/y) přerušenými živnostmi, nicméně první měsíc roku bývá dlouhodobě nejsilnější. Následuje září a březen, přičemž v obou měsících podnikání dočasně pověsilo na hřebík víc než 10 000 podnikatelů,“ dodala Petra Štěpánová.
V uplynulém roce podle CRIF ukončilo nebo přerušilo svoji živnost celkem 13 % podnikatelů. Mezi jednotlivými obory však panovaly výrazné rozdíly. V rámci hlavních oborů s podnikáním trvale nebo dočasně skončilo nejvíce aktivních podnikatelů v administrativních činnostech, kde šlo o celou pětinu (20 %). „Pod administrativní činnosti spadají například cestovní agentury a kanceláře nebo agentury zprostředkující zaměstnání, tedy obory, které patřily v uplynulém roce k těm nejvíce zasaženým,“ vysvětluje Kameníčková s tím, že v administrativních činnostech oproti jiným odvětvím podniká poměrně málo lidí, proto se problémy v některém z podoborů promítnou do celé kategorie výrazněji než jinde. V dopravě a skladování přerušilo či ukončilo svoji živnost 18 % podnikatelů a v ubytování a stravování potom 16 % podnikatelů. Nejméně aktivních podnikatelů naopak přerušilo nebo ukončilo živnost v odvětví distribuce vody, elektřiny, plynu a tepla, a to 5 %.
Obecně nejoblíbenějším oborem byl v uplynulém roce tradičně obchod, kde působilo 256 tisíc aktivních podnikatelů. Následovaly profesní, vědecké a technické činnosti, v nichž bylo 154 tisíc aktivních podnikatelů, a stavebnictví se 143 tisíci podnikatelů.
V uplynulém roce podle CRIF připadlo v celé České republice na každých 10 ukončených živností 17 nových. Nejvyšší počet nových podnikatelů na 10 zaniklých registrovala Praha (21) a Vysočina (20). Nejméně naopak Karlovarský kraj (11) a Liberecký kraj (12).
Na konci roku 2020 bylo v České republice 1,05 milionu aktivních fyzických osob podnikatelů, nejvíce v Praze (174 tisíc) a nejméně v Karlovarském kraji (28 tisíc).
