V říjnu bylo v České republice vyhlášeno 49 bankrotů obchodních společností, 381 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 958 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 77 návrhů na bankrot obchodních společností, 360 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 978 návrhů na osobní bankrot. Počty bankrotů v říjnu byly ve všech kategoriích nižší než letošní průměr, v případě živnostníků a osob se však oproti září mírně zvýšily. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.
Počet firemních bankrotů se oproti září snížil o 4, zatímco počet insolvenčních návrhů se zde zvýšil o 11. Jak počet bankrotů, tak i počet návrhů na ně jsou pod měsíčním průměrem letošního roku. Za prvních 10 měsíců tohoto roku zbankrotovalo 582 obchodních společností, to je o 36 méně než za stejné období loňského roku, ale o 49 více než v roce 2020. Návrhů na bankrot obchodních společností bylo letos ke konci října podáno 843, což je jen o jeden více než loni a o 92 více než v roce 2020. Odhadujeme, že počet firemních bankrotů za letošní rok bude o 8 % nižší, než kolik jich bylo vyhlášeno v loňském roce.
V poměru k celkovému počtu společností bylo nejvíce bankrotů obchodních společností za posledních 12 měsíců vyhlášeno v Olomouckém kraji, kde připadlo 26,5 bankrotů na 10 tisíc aktivních firem. Následuje Praha s 20,9 bankroty a Moravskoslezský kraj s 20,2 bankroty. Nejméně bankrotů na 10 tisíc aktivních obchodních společností naopak zaznamenal Karlovarský kraj (9,8), Středočeský kraj (10,2) a Královéhradecký kraj (10,4).
Nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních obchodních společností bylo vyhlášeno v odvětví dopravy a skladování (24,2) a v administrativních činnostech (21,2). Nejméně firemních bankrotů pak zaznamenalo odvětví vzdělávání (5,5) a informační a komunikační činnost (7,2).
Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů se v říjnu meziměsíčně zvýšil o 34, počet návrhů na bankrot se pak snížil o 39. Od začátku roku ke konci října zbankrotovalo celkem 4329 živnostníků, o 1003 méně než loni a o 1988 méně než v roce 2020. Odpovídá to klesajícímu počtu návrhů na bankrot. „V letošním roce došlo v červenci k překonání hranice, kdy se počet bankrotů živnostníků dostal poprvé od dubna 2019 pod 400. Na rozdíl od roku 2019 se však čísla pod touto hranicí zatím udržely i ve všech následujících měsících. Odhadujeme, že celkový počet bankrotů živnostníků bude za celý letošní rok nižší o více než tisícovku než v loňském roce, “ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů na 10 tisíc aktivních subjektů bylo v posledních 12 měsících zaznamenáno v Ústeckém kraji (93,1), v Karlovarském kraji (82) a v Libereckém kraji (69,4). Nejméně bankrotů na 10 tisíc aktivních živnostníků naopak zaznamenala Praha (28,6), kraj Vysočina (33,1) a Zlínský kraj (35,3).
Nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních fyzických osob podnikatelů bylo vyhlášeno v odvětví dopravy a skladování (55,9) a ve stavebnictví (45,4). Nejméně bankrotů živnostníků pak zaznamenalo odvětví zemědělství (3,3) a vzdělávací, zdravotní a sociální péče (3,5).
V říjnu sice stoupl oproti září počet osobních bankrotů o 18 na 958, přesto se v celoročním měřítku jedná o třetí nejnižší počet letošního roku. Nižší než průměr byl také počet osobních insolvenčních návrhů, kterých bylo v říjnu podáno 978, o 41 méně než v září. Od začátku roku bylo v Česku vyhlášeno 11 285 osobních bankrotů, o 1896 méně než za stejné období loni. „Odhadujeme, že by letos ke konci roku mohlo být vyhlášeno zhruba o 2 tisíce osobních bankrotů méně než v roce 2021. Dokládají to i klesající počty insolvenčních návrhů ,“ říká Věra Kameníčková.
Průměrně připadlo za uplynulých 12 měsíců 12,7 bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Bankrotem byli nejvíce ohroženi obyvatelé Ústeckého kraje (21,6), na Karlovarsku (19,4) a v Moravskoslezském kraji (18,2). Nejméně byli bankrotem ohroženi lidé na Vysočině (pouze 8,2 bankrotů na 10 000 obyvatel), dále v Praze (8,6) a ve Zlínském kraji (9,8).
