V březnu letošního roku bylo v České republice vyhlášeno 62 bankrotů obchodních společností, 489 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 229 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 81 návrhů na bankrot obchodních společností, 526 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 353 návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Za první čtvrtletí roku 2023 bylo vyhlášeno celkem 191 firemních bankrotů, to je více než v kterémkoliv čtvrtletí loňského roku. „Za stejné období v loňském roce zbankrotovalo o 6 firem méně. Nedochází tedy k výraznému růstu, navíc bylo letos v prvním čtvrtletí oproti stejnému období loni podáno o 21 méně návrhů na firemní bankrot, takže v příštích měsících se počet firemních bankrotů pravděpodobně příliš zvyšovat nebude,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
V březnu bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v Praze (24), v Moravskoslezském (8) a Jihomoravském kraji (8). V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (16) a ve stavebnictví (8).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 705 bankrotů obchodních společností, zároveň bylo podáno 992 návrhů na bankrot obchodních společností. V přepočtu na počet společností bylo v uplynulých 12 měsících v České republice vyhlášeno v průměru 18,5 bankrotů na 10 tisíc aktivních firem, nejvíce na Ústecku (21,2), na Olomoucku (20,8) a v Praze (20,7). V rámci hlavních odvětví byl nejvyšší podíl firemních bankrotů vyhlášen v dopravě a skladování, kde šlo o 27,4 bankrotu na 10 tisíc registrovaných společností.
U fyzických osob podnikatelů se počet bankrotů meziměsíčně zvýšil o 104 a počet návrhů na bankrot o 77. „Březnový počet bankrotů fyzických osob podnikatelů je o 60 vyšší než byl měsíční průměr za loňský rok. Při srovnání s předchozími roky je ale viditelné, že v březnu je počet bankrotů obvykle jeden z nejvyšších v porovnání s ostatními měsíci, takže nelze říci, že by živnostníci najednou začali ve velkém bankrotovat,“ dodává Věra Kameníčková.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (77), v Ústeckém kraji (66) a v Praze (62). Podnikatelé, u kterých byl v březnu vyhlášen bankrot, nejčastěji působili ve stavebnictví (118) a v odvětví obchodu (95).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 4 977 bankrotů fyzických osob podnikatelů, tedy o 1 109 (18 %) méně než v předchozích 12 měsících. Zároveň bylo podáno 5 247 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů, o 944 (15 %) méně než v předchozím období.
V posledních 12 měsících bylo v Česku vyhlášeno v průměru 45,7 bankrotu 10 tisíc aktivních podnikatelů, nejvíce na Ústecku (93,6) a na Karlovarsku (76,2). V rámci hlavních odvětví byl nejvyšší podíl bankrotů fyzických osob podnikajících vyhlášen v dopravě a skladování, kde šlo o 55,7 bankrotu na 10 tisíc registrovaných živnostníků, ve stavebnictví (42,2) a v odvětví ubytování a stravování (32,7).
V březnu bylo v České republice vyhlášeno 1 229 osobních bankrotů, nejvíce od loňského května, a bylo podáno 1 353 návrhů na osobní bankrot. Počet osobních bankrotů se oproti únoru zvýšil o 221 a počet návrhů na osobní bankrot se zvýšil o 266.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v březnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (176), ve Středočeském kraji (162) a v Ústeckém kraji (159). Nejméně naopak ve Zlínském kraji (36) a na Vysočině (37).
Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 12 728 osobních bankrotů, to je o 2 467 (16 %) méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 13 289 návrhů na osobní bankrot, meziročně o 1 963 méně.
V průměru bylo v Česku vyhlášeno 11,9 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Nejvíce v Ústeckém kraji (20,2) a v Karlovarském kraji (18,2). Nejméně naopak na Vysočině, kde šlo pouze o 7,8 osobního bankrotu na 10 tisíc obyvatel.
