V srpnu bylo v České republice vyhlášeno 63 bankrotů obchodních společností, 393 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 044 osobních bankrotů. Zatímco u obchodních společností jde o stejný počet jako v červenci, počty bankrotů fyzických osob podnikatelů a osobních bankrotů zaznamenaly meziměsíční nárůst, který je však ovlivněn nízkým počtem bankrotů v červenci. Zároveň bylo vyhlášeno 93 návrhů na bankrot obchodních společností, 373 návrhů na bankrot fyzických osob podnikateů a 1 084 návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou pravidelně provádí společnost CRIF – Czech Credit Bureau.
Počet bankrotů obchodních společností byl v srpnu shodný s předchozím měsícem a zároveň druhý nejvyšší v tomto roce. Počet návrhů na bankrot zde oproti červenci vzrostl o 35 % na 93, což je v porovnání s ostatními měsíci tohoto roku lehce nadprůměrná hodnota. „V příštích měsících tak očekáváme jen mírné zvýšení počtu firemních bankrotů, případně jejich stagnaci,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF. Za prvních 8 měsíců tohoto roku zbankrotovalo 480 obchodních společností, to je o 15 méně než za stejné období loňského roku, ale více než v předpandemickém roce 2019. Počet návrhů na bankrot obchodních společností se v posledních dvou letech mírně zvyšuje. V prvních osmi měsících roku 2020 jich bylo podáno 549, loni šlo o 673 návrhů a v letošním roce je to již 700 návrhů.
V posledních 12 měsících byly bankrotem nejvíce ohroženy společnosti v Olomouckém kraji, kde zbankrotovalo 27 firem na 10 tisíc existujících a v Praze, kde šlo o 23 firem na 10 tisíc. Olomoucký kraj zároveň zaznamenal nejvyšší meziroční růst bankrotů firem, a to o 138 %. Nejméně byly bankrotem ohroženy společnosti v Královéhradeckém kraji, ve kterém připadlo pouze 9 bankrotů na 10 tisíc firem.
Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů se oproti červenci zvýšil o 63 (o 19 %) na 393. I přesto jde o nižší hodnotu, než vloni. Letošní průměr je 449 bankrotů za měsíc. „V posledních dvou měsících se poprvé od dubna roku 2019 dostal počet bankrotů živnostníků pod 4 stovky, přičemž ani počet insolvenčních návrhů nenaznačuje, že by v dalších měsících mělo dojít k navýšení,“ dodává Věra Kameníčková. Pokles bankrotů živnostníků je znatelný také při porovnání počtu bankrotů za prvních 8 měsíců roku. V roce 2020 byl v tomto období vyhlášen bankrot u 5 088 živnostníků, loni za to bylo u 4 314 živnostníků a letos zbankrotovalo pouze 3 594 živnostníků, což je navíc rovněž výrazně méně než před vypuknutím pandemie.
Nejvyšší míru bankrotů vykazují živnostníci v Ústeckém kraji, kde jich za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 104 z 10 tisíc a v Karlovarském kraji, kde to bylo 90 živnostníků. Nejméně jspou bankrotem ohroženi živnostníci v Praze s 32 bankroty na 10 tisíc živnostníků. Jedinný kraj, kde se počet bankrotů zvýyšil, je Moravskoslezský, kde bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno 695 bankrotů fyzických osob podnikatelů, což je o 1 % více než v předchozích 12 měsících a jde tak o velmi mírný nárůst. V porovnání s ostatními kraji, kde se počet bankrotů snížil až o desítky procent, však může jít o varovný signál.
V srpnu bylo vyhlášeno 1 044 osobních bankrotů, což je sice o 164 více než v předchozím měsíci, ale v celoročním porovnání jde stále o spíše nižší číslo. To stejné platí o návrzích na osobní bankrot, kterých bylo v srpnu podáno 1 084. Od ledna do srpna bylo vyhlášeno celkem 9 394 osobních bankrotů, což je o 1 296 méně než ve stejném období loňského roku.
Nejvíce osob na počet obyvatel za posledních 12 měsíců zbankrotovalo v Karlovarském kraji, kde soudy vyhlásily osobní bankrot u 23 z každých 10 tisíc obyvatel a Ústeckém kraji, kde na 10 tisíc obyvatel připadá 22 osobních bankrotů. Nejlépe si vedli obyvatelé kraje Vysočina, ve kterém připadlo pouze u 8 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Pokles počtu bankrotů v porovnání s předchozími 12 měsíci zaznamenaly všechny kraje.
