Stále více lidí v rámci právní ochrany svého majetku sepisuje závěti a přemýšlí nad tím, co bude s jejich nemovitostmi, penězi či dalším movitým majetkem po jejich smrti. Skoro nikdo ale neřeší své digitální dědictví, mezi které patří například účty a prostředky u platebních systémů typu PayPal a sázkových kanceláří nebo kryptoměny. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, pokud toto není v závěti uvedeno, často i milionová hodnota aktiv může snadno propadnout. Proto by si měl každý udělat ve svém digitálním majetku pořádek. Ochrání tak nejen sebe, ale v případě tragické události i své blízké.
„Nejdůležitější je mít ve svém majetku pořádek – a to platí i pro ten digitální. Na ten se v případě dědického řízení skoro vždy zapomíná, přestože hodnota digitálních účtů může být v celkovém součtu obrovská. Pozůstalí o jejich existenci ale obvykle vůbec nevědí a na velkou část z nich se ani nedá přijít, notář v dědickém řízení nemůže obepisovat tisíce provozovatelů. Majetek tak zpravidla vůbec není v dědickém řízení projednáván. Proto pokud kdokoliv chce předejít nejistotě ohledně osudu svého majetku, měl by ve své závěti počítat i s digitálním dědictvím,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
Digitální dědictví by mělo zahrnovat všechny on-line účty a samozřejmě i řešení hodnoty na nich uložené. I u často nenápadných běžných registrací například do e-shopů mohou být nashromážděny kredity v tisícových hodnotách. Z pohledu právní ochrany majetku jsou ale nejzásadnější účty platebních technologií typu PayPal, sázkových kanceláří, kryptoměn, nebo pozice v multi-level marketingových společnostech. V případě influencerů mohou mít obrovskou hodnotu i samotné profily na sociálních sítích.
„Řešení právní ochrany digitálního majetku ale obvykle není snadné, není to jen o závěti. Vlastnictví účtů se může v čase měnit, a to i často. Uvádět proto jejich přesný seznam do závěti nebude zrovna pohodlné a optimální řešení. Závěť by bylo nutné často měnit tak, aby seznam zůstal aktuální. Může tak být vhodnější uložit seznam účtů např. do bezpečnostní schránky či trezoru, který pak bude předmětem dědictví. Obdobně lze naložit i se seznamem přístupů k účtům, které by ale z důvodu bezpečnosti měly být uložené odděleně od účtů samotných,“ říká Strnad.
Influenceři, známé osobnosti, ale i běžní uživatelé sociálních sítí by si měli stanovit, co se má s jejich účty po smrti stát. V určitých případech lze jmenovat osobu, která je bude dále spravovat, nebo která například stáhne veškerý obsah (fotky, videa), informuje followery, nebo bude požadovat po poskytovateli zrušení účtu. Na některých sociálních sítích lze tyto osoby jmenovat přímo v nastavení účtu.
„Digitální dědictví je stejné jako jakékoliv jiné dědictví, ale často je k němu výrazně složitější získat přístup. Ten proces je velmi individuální a záleží vždy na podmínkách každého poskytovatele. Platí ale, že i když máte v ruce dědické usnesení, dle kterého jste dědicem daného účtu, nemusí to nutně znamenat, že se k prostředkům dostanete. Například u kryptoměnových účtů to bez přístupových hesel nemusí být ani technicky možné. To je tím hlavním důvodem, proč by každý měl udržovat ve svém digitálním majetku pořádek,“ doplňuje Strnad.
