Snaha o srovnání úrovně mezd v jednotlivých regionech ČR vzala letos za své. Po letech se opět začaly v ohodnocení zaměstnanců projevovat zásadnější regionální rozdíly. Zároveň skončila éra často až extrémních mezd, které firmy musely pro určité kvalifikované pozice nabízet, aby je vůbec dokázaly obsadit. Propad mezd je nejintenzivnější na Ústecku, dotýká se ale i dalších regionů. Vyplývá to z nedávného průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.
Letošní průzkum, který mapoval aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v 9 oborech a 13 regionech České republiky, mimo jiné ukázal i to, že se zmenšuje rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou u dané pozice v konkrétním regionu. Zatímco spodní hranice v mnoha případech lehce roste, horní hranice často i výrazně klesá. Například finanční manažer v Ústí nad Labem, který ještě v roce 2018 nastupoval až za 180 tisíc, letos dosáhl maximálně na 120 tisíc. Podobně Talent Sourcer v Ústeckém kraji předloni nastupoval až za 55 tisíc, letos však maximálně za 35 tisíc hrubého, nebo manažer logistiky, u něhož horní hranice mzdy klesla ze 150 na 85 tisíc.
Stejné rozdíly lze pozorovat i v jiných regionech, například na Liberecku mohl projektový manažer ještě vloni nastoupit až za 110 tisíc, letos však již jen za 80 tisíc, v Jihomoravském kraji zase mohl Účetní manažer ještě v roce 2018 dosáhnout až na 80 tisíc, letos ovšem pouze na 55 tisíc. „Snižování horní hranice mzdového rozpětí souvisí s tím, že přehřátý pracovní trh posledních let se začal postupně zchlazovat. Na trhu je více volných kandidátů, a pro firmy je tak snazší některé, dříve složitě poptávané pozice obsadit,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, s tím, že i koronavirová pandemie navíc u valné většiny kandidátů posílila potřebu stability a jistoty zaměstnání a jsou v mnoha případech ochotni nastoupit i za nižší mzdy než dříve.
Průzkum naznačuje i návrat k výraznějším regionálním rozdílům. „Zatímco v předchozích letech se firmy snažily srovnat mzdovou úroveň s konkurenty napříč republikou, nyní se porovnávají jen s firmami ze stejné oblasti. Nejvíce mzdy klesaly na Ústecku, u některých pozic šlo dokonce o propad několikanásobně větší než v jiných krajích. Dá se očekávat, že příští rok se regionální rozdíly ještě prohloubí,“ říká Jitka Součková. Po Ústeckém kraji se situace z hlediska nástupních mezd nejhůře situace vyvíjela v Libereckém, Jihomoravském, Moravskoslezském a Jihočeském kraji. Naopak nejlépe se dařilo v okolí Hradce Králové a Pardubic, v Praze a Středočeském kraji, na Vysočině a v Plzeňskem kraji.
I přesto, že u většiny pracovních pozic zavládla stagnace či dokonce pokles mezd, dají se najít i profese, kterých se tento trend nedotkl, a naopak u nich mzda setrvale roste, a to napříč celou republikou. „Patří mezi ně například zdravotní sestra, jejíž mzda konečně překonala mzdovou úroveň výrobních dělníků,“ říká Součková. Zatímco v Praze v roce 2018 její nástupní mzda činila 25-30 tisíc, tak letos se již pohybovala v rozmezí 30-50 tisíc. Podobný růst, ačkoliv ne tak razantní, byl ve všech regionech, největší v Libereckém a Ústeckém kraji, kde se zdravotní sestry dostaly během tří let z 22-28 tisíc na 30-40 tisíc.
Dalšími pozicemi, jejichž mzdy v posledních třech letech v téměř celé zemi rostly, jsou stavbyvedoucí a Java vývojáři s 3-5 lety zkušeností či auditor s 0-3 lety zkušeností. Stavbyvedoucí v Praze si v roce 2018 vydělal 35-50 tisíc, avšak vloni a letos už 50-80 tisíc. Java vývojář se 3-5 lety zkušeností si v Praze předloni přišel na 60-80 tisíc a vloni i letos na 80-100 tisíc. Auditor se zkušenostmi do tří let si v Praze během tří let polepšil ze 35-55 tisíc na 45-60 tisíc.
Rekordmanem z hlediska nejvyššího poklesu mzdy je naopak pozice manažera/ředitele softwarového vývoje v Ústeckém kraji, jehož nástupní mzda během roku klesla až o 70 tisíc korun.
