Řadu společných zásad pro vnitrostátní insolvenční řízení s podniky ve finančních obtížích představila Evropská komise. Cílem podle ní je, aby se místo na likvidaci zaměřila pozornost na včasnou reorganizaci životaschopných podniků, aby vyhnuly platební neschopnosti a úpadku. Vzhledem k tomu, že v celé EU čelí úpadkům přibližně 200 000 podniků a v jejich důsledku 1,7 mil. osob přichází každým rokem o práci, hodlá Komise dát životaschopným podnikům příležitost k reorganizaci a k pokračování v podnikání.
V dynamické, moderní ekonomice jsou platební neschopnost a úpadek běžným jevem. Zhruba polovina podniků nepřežije pět let a přibližně 200 000 podniků se v EU každým rokem dostane do platební neschopnosti. To znamená, že denně v Evropě krachuje asi 600 společností. Čtvrtina těchto případů přitom má nějaké implikace ve více členských státech, přičemž tento počet roste, neboť se počet úpadků od počátku krize zdvojnásobil a tento trend bude v roce 2014 pokračovat.
Podle materiálů EK je však prokázáno, že se podnikatelé, kteří se setkají s neúspěchem, ze svých chyb poučí a napodruhé si celkově vedou lépe. Mezi úspěšnými podnikateli je až 18 % těch, kteří při prvním pokusu ztroskotali.
Podle EK je proto mimořádně důležité mít po ruce moderní právní úpravu a efektivní postupy, které podnikům s dostatečně silnou hospodářskou základnou pomohou finanční těžkosti překonat a dostat svou druhou příležitost. A přitom předpisy upravující řešení úpadku v mnoha zemích EU stále vedou životaschopné podniky ve finančních obtížích do likvidace spíše než k reorganizaci. Vytváří rovněž překážky pro to, aby byla poskytnuta poctivým podnikatelům druhá šance po úpadku, protože zavádějí dlouhé lhůty pro prominutí dluhů.
Zkušenosti ukazují, že čím dříve jsou společnosti ve finančních obtížích schopny provést reorganizaci, tím větší jsou její vyhlídky na úspěch. Avšak včasná reorganizace (před zahájením formálního insolvenčního řízení) není v řadě členských státech možná (např. v Bulharsku, České republice, Dánsku, Litvě, Maďarsku a na Slovensku) a tam, kde tato možnost existuje, řízení a postupy jsou často neúčinné nebo nákladné, což snižuje jejich atraktivitu pro podniky. Konečně v některých zemích poctiví podnikatelé, kteří se ocitli v úpadku, potřebují mnoho let, než jim mohou být prominuty jejich předchozí dluhy a mohou se pokusit realizovat jiný podnikatelský záměr (Belgie, Estonsko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Řecko). V případě úpadku poctivých podnikatelů by zkrácené lhůty pro prominutí dluhů zajistily, aby úpadek nepředstavoval „doživotní trest“.
Rozdíly mezi právními předpisy členských států mají dopad na míru návratnosti investic přeshraničních věřitelů, na rozhodování o přeshraničních investicích a na reorganizaci skupin společností. Ucelenější přístup na úrovni EU by nejen zlepšil návratnost pro věřitele a tok přeshraničních investic, ale měl by rovněž pozitivní dopad na podnikání, zaměstnanost a inovace.
Reforma vnitrostátních pravidel insolvenčních řízení by podle Komise přinesla všeobecný prospěch: pomůže udržet v chodu životaschopné podniky a zachovat pracovní místa a současně zlepšit prostředí pro věřitele, kteří budou schopni získat zpět větší podíl svých investic ve srovnání se situací, kdy proběhne likvidace dlužníka. Čestní úpadci by po úpadku měli urychleně dostat druhou šanci, neboť podle EK existují důkazy, že napodruhé jsou mnohem úspěšnější.
Právě přijaté doporučení následuje po veřejné konzultaci k evropskému přístup k insolvenci podniků (IP/13/655) a návrhu na revizi stávajících pravidel EU upravujících přeshraniční úpadková řízení, který byl nedávno schválen Evropským parlamentem (MEMO/14/88).
„Podniky mají klíčový význam při zajišťování prosperity a tvorbě pracovních míst, ale založit dnes podnik a udržet ho v chodu je velmi náročné, zvlášť v nynější ekonomické situaci,“ prohlásila místopředsedkyně Komise a komisařka EU pro spravedlnost Viviane Redingová.
„S narůstajícím počtem podniků ve finančních obtížích v celé Evropě se musíme znovu zamyslet na naším přístupem k řešení úpadku podniků. První automobilka pana Forda zkrachovala po 18 měsících, on se však nevzdal a vybudoval jednu z nejúspěšnějších společností na světě. Neměli bychom dusit inovace – pokud poctivý podnikatel na poprvé neuspěje, měl by mít nárok na druhý pokus. Pravidla upravující insolvenční řízení by měla usnadňovat nový start,“ dodává Redingová.
„Musíme zavést účinný mechanismus, který umožní rozlišovat mezi poctivými a nepoctivými podnikateli, neboť to je základem pro omezení současné stigmatizace úpadku,“ zdůraznil místopředseda Komise a komisař EU pro průmysl a podnikání Antonio Tajani. „Toto rozlišování by mělo pomoci eliminovat diskriminaci těch podnikatelů, kteří nejsou podvodní úpadci a kteří by měli mít možnost získat veškerou podporu, jež je k dispozici na trhu pro začínající podniky.“
Aktuální doporučení Komise pomůže zavést soudržný rámec pro vnitrostátní pravidla insolvenčních řízení a požaduje po členských státech, aby:
Co bude dál? Doporučení po členských státech požaduje, aby zavedly příslušná opatření do jednoho roku. Osmnáct měsíců po přijetí doporučení Komise posoudí situaci na základě výročních zpráv členských států a vyhodnotí, zda jsou zapotřebí další opatření k posílení horizontálního přístupu k insolvenci, který toto doporučení odráží.
Evropská pravidla upravující přeshraniční úpadek jsou stanovena v nařízení (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, které se používá od 31. května 2002. Nařízení určuje, podle jakých pravidel se řídí soudní příslušnost, uznávání rozhodnutí a rozhodné právo, a stanoví koordinaci insolvenčních řízení, která běží v několika členských státech. Nařízení se použije, když má dlužník provozovnu nebo věřitele v jiném členském státě, než je jeho vlastní stát.
V prosinci 2012 představila Evropská komise soubor opatření na modernizaci těchto pravidel insolvenčního řízení (IP/12/1354, MEMO/12/969). Dne 5. února 2014 přijal Evropský parlament návrh Komise, který čeká na schválení Radou, aby se z něj stal právním předpisem (MEMO/14/88).
Ve stejné době zahájila v červenci 2013 Komise veřejnou konzultaci o evropském přístupu k neúspěchu v podnikání a úpadku (IP/13/655) s cílem získat stanoviska ke klíčovým otázkám, jako jsou lhůty pro prominutí dluhu, podmínky pro zahájení řízení, pravidla reorganizačních plánů a nezbytná opatření pro malé a střední podniky.
Několik členských států přijalo doporučení v souvislosti s evropským semestrem – cyklem koordinace hospodářských politik EU – vyzývající je k reformě řady aspektů jejich vnitrostátních režimů řešení úpadku (jde o Lotyšsko, Maltu, Slovinsko a Španělsko). Další členské státy v současnosti provádí reformy svých právních předpisů s cílem zvýšit možnosti pro záchranu společností ve finančních obtížích, zkrátit lhůty pro prominutí dluhů u podnikatelů nebo obecně zlepšit výkonnost režimů pro řešení úpadku (jde o Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko a Spojené království).
