Nepodmíněný příjem, tedy příjem bez práce a pro každého, se stává stále častějším tématem diskusí. Je to jen beznadějný výplod fantazie, nebo jde o představu, která se během několika desetiletí stane realitou - i díky tomu, že velkou část lidské práce převezmou stroje? A kolik by takový univerzální bezpodmínečný příjem mohl činit v ČR dnes?
Každý občan ČR by už nyní mohl dostávat 8640 Kč měsíčně a výdaje vládního rozpočtu by se nezvýšily ani o korunu. Nevěříte? Příslušná čísla i s rychlými výpočty najdete níže. Pokud vás děsí, že jde o méně, než činí průměrný důchod v ČR, pak nutno říci - Ano. Dnes. Ale ekonomika ještě stále roste a čísla, ze kterých vycházíme, jsou za rok 2015, kdy jsme prováděli výpočty pro magazín VizeX. Dnes už bychom tedy jistě byli nad 9000 Kč měsíčně.
Ta otázka je míněna zcela vážně: Měli by všichni občané dostávat peníze bez ohledu na to, zda pracují? A ne, nemá to nic společného s komunismem - tam totiž má platit "každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb". Základní nepodmíněný příjem, tedy příjem, který bez jakýchkoli podmínek dostane každý občan, z logiky věci není závislý na tom, zda bude občan pracovat podle svých možností. A nebude příliš brát ohled na jeho potřeby.
Existuje několik důvodů, proč se základní nepodmíněný příjem stává zajímavým tématem. Tím hlavním je nepochybně vize, že inteligentní stroje postupně připraví lidi o práci a bude tak třeba nějak zajistit, aby obyvatelé získali peníze na živobytí. Lze sice argumentovat, že o tomto riziku se v lidské historii nemluví poprvé, ale o létání letadlem těžším než vzduch se také nemluvilo poprvé v roce 1903. A přesto teprve v roce 1903 takové letadlo vzlétlo. Prostě: Nenechme se svést k věštění budoucnosti na základě minulých zkušeností. Zdaleka ne vždy to vyjde.
Mimochodem - nemusí jít jen o výše zmíněnou ztrátu zaměstnání: Zastánci myšlenky nepodmíněného příjmu sázejí i na to, že bezpracně získané peníze lidi zbaví základních existenčních starostí a budou se tak moci věnovat činnostem, které budou dělat s radostí, což přinese další významný rozvoj vědy, umění i dalších oborů. Jde ale zatím pochopitelně o čirou spekulaci.
Vraťme se nyní k onomu hlavnímu důvodu, proč v blízké nebo vzdálenější budoucnosti zavést nepodmíněný příjem - totiž k převzetí lidské práce stroji. Pomiňme, že ztráta zaměstnání může mít i další negativní dopady, nebo že doba, kdy lidská práce nebude vůbec potřebná, je zřejmě ještě poměrně vzdálená - a zaměřmě se raději na to, kolik bychom byli schopni vyplácet lidem v ČR v rámci bezpodmínečného příjmu - právě teď.
Vyjdeme z myšlenky, že by základní nepodmíněný příjem nahradil veškeré sociální dávky, jichž bylo za rok (údaje za rok 2015) podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR vyplaceno 489,152 miliard Kč. Dalších 28 miliard činily zhruba výdaje na chod ministerstva a souvisejících organizací (úřady práce, ČSSZ apod.). Jde skutečně o velmi hrubý údaj, protože se značně liší samotný rozpočet od spotřebovaných částek a je diskutabilní, které všechny položky by zavedením základního nepodmíněného příjmu skutečně bylo možno eliminovat. V rozpočtu ministerstva (MPSV) jsou totiž například i příspěvky různým mezinárodním a tuzemským organizacím. Ne, asi raději ani nechtějte vědět, jakým.
Než dospějeme k první finální sumě peněz, kterou máme na rozdávání na univerzální příjem, zmiňme ještě, že ani úvahu o náhradě veškerých sociálních dávek nepodmíněným příjmem nelze brát stoprocentně vážně - v rozpočtu totiž figurují například i dávky pěstounské péče (cca 2,67 miliardy) nebo dávky pro osoby se zdravotním postižením (cca 2 miliardy).
A ještě údaje z roku 2017: Na tento rok mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí schváleny výdaje vyšší než 560 miliard Kč. Vyjdeme-li z něj a z výše uvedených údajů, lze zřejmě bezpečně předpokládat, že máme na rozdávání nějakých 530 miliard korun.
A teď ke druhé stránce celé věci: Obyvatel ČR bylo na konci roku 2016 podle ČSÚ 10 578 820. Na první pohled je zřejmé, že pokud bychom každému obyvateli chtěli dát stejně - a přidat mu to jako prémii k jeho současnému příjmu (kromě příjmů ze sociálních dávek, samozřejmě), na příliš zajímavá čísla bychom se nedostali. Nikdo ale neříká, že zavedení nepodmíněného příjmu nezmění další parametry celého systému veřejných financí - a že musejí všichni dostat stejně.
Podívejme se tedy pro začátek ještě na poslední podrobné údaje o věku obyvatel - z roku 2015. Tehdy těch pod 18 let bylo cca 17,9 %. Předpokládejme, že bychom základní nepodmíněný příjem v plné výši vypláceli jen občanům od 18 let výše, zatímco těm pod 18 let bychom vypláceli jeho poměrnou část. Koneckonců přídavky na děti ani dnes nejsou až tak velkorysé. Pro jednoduchost počítejme s průměrem 50 %. Budeme-li tedy pro tyto účely občana ČR do 18 let počítat za polovičního, dostaneme celkový počet cca 9 632 000 občanů. Je zjevné, že ještě ani teď nebude nepodmíněný příjem nijak zvlášť zajímavý.
Dodejme ale, že v ČR je aktuálně dle ČSÚ téměř 3,948 milionu zaměstnanců. A 572 tisíc živnostníků, kteří mají živnost jako hlavní zdroj příjmů. Předpokládejme nyní pro jednoduchost, že se tyto počty po zavedení nepodmíněného příjmu nezmění. A protože nepodmíněný příjem není primárně míněn jako prémie k práci, připusťme, že ti, kdo pracují, budou po jeho zavedení mít naprosto stejný příjem, jako mají nyní. Jinými slovy: Daňový systém bude nastaven tak, že sice na jedné straně získají nepodmíněný příjem, na straně druhé zaplatí o přesně stejnou částku vyšší daně. Jejich příjem se nezmění, na nový systém nedoplatí, ani na něm nevydělají. To je samozřejmě důležitý předpoklad, protože nechceme vyplácet nepodmíněný příjem na úkor zaměstnanců nebo živnostníků.
Konečně se dostáváme k závěrečnému výpočtu. Máme tedy 530 miliard Kč na rozdávání a 5,112 milionu lidí, mezi které je chceme rozdat. Na každého člověka nám tak vychází 103 677 Kč ročně, tj. 8 639 Kč měsíčně. Pro obyvatele do 18 let je to polovina, tj. 4320 Kč měsíčně (v průměru). A to jsme stále u výpočtů z roku 2017, dnes tedy jistě uvedené částky budou vyšší.
Stojí za to poznamenat, že průměrný důchod žen byl ke konci roku 2016 10402 Kč měsíčně, u mužů 12662. A minimální mzda činí 11 000 korun (což ale je, pozor, 9640 Kč čistého). Ani na jednu z těchto hodnot zatím nepodmíněným příjmem nedosáhneme, ale jsme "jen" tisíc Kč pod minimální čistou mzdou. Zde je nutno dodat, že důchody i minimální mzda rovněž v posledních dvou letech rychle rostly, takže se nám nůžky mezi univerzálním příjmem a těmito dávkami opět rozevřely.
Byť spočítaná částka není rozhodně vysoká (a mohli bychom vést dlouhé debaty o tom, jestli např. lidé do 18 let mají opravdu v průměru dostávat poloviční částku, případně o dalších parametrech), je třeba vidět, že by bylo možné už nyní teoreticky vyplácet výrazně vyšší částku, než o které se občas mluví - alespoň v diskusích, které jsme zaznamenali. Právě nízké částky nepodmíněného příjmu - s argumentem, že na platbu v rozumné výši země nemá a zjevně v žádné dohledné době mít nebude - se stávaly důvodem považovat myšlenku nepodmíněného příjmu za čirou utopii.
Je velmi pravděpodobné, že zavedení univerzálního nepodmíněného příjmu by důkladně rozklížilo spoustou dosud pevných spojů ve stavbě ekonomiky země. Jak by reagovali zaměstnanci s aktuálním čistým příjmem ve výši, která není příliš vzdálená reálnému nepodmíněnému příjmu? Na to neexistuje snadná odpověď. Leckoho napadne, že by přestali pracovat, ale to díky sociálním dávkám nejednoho z nich může lákat už dnes. Co by to znamenalo pro důchodce? Výše důchodu je aktuálně závislá na výši odvedeného sociálního pojištění, nepodmíněný příjem by to zásadně změnil. Jak by to bylo dál s povinností odvádět za sebe alespoň minimální zdravotní a sociální pojištění? A tak dále... (Ano, pomíjíme i naprosto zásadní politickou otázku, totiž co by se stalo s většinou současných zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí.)
Dopady zavedení základního nepodmíněného příjmu (univerzálního příjmu) lze zatím pouze odhadovat. Výše uvedený výpočet má jen naznačit, na co bychom za určitých okolností jako ekonomika měli. S ohledem na předpokládaný vývoj v oblasti automatizace nastává ale podle našeho názoru čas o nepodmíněném příjmu alespoň začít vážně přemýšlet a vést první diskuse. Čas na jeho realizaci bezpochyby ještě nenastal a nějakou dobu nenastane. Buďme ale rádi za všechny, kdo v různých částech světa mají odvahu ho testovat. Jejich výsledky se nám totiž v úvahách, kudy a jak se v této oblasti jednoho dne vydat, budou nejspíš opravdu hodit.
(Tento článek vychází z textu magazínu VizeX, který publikujeme s jeho svolením při příležitosti plánovaného ukončení vydávání VizeX.)
