Letos podle údajů BSA | The Software Alliance (BSA) zpracovala tato protipirátská organizace více než stovku podnětů k podání trestního oznámení na firmy užívající nelegální software. Jen v uplynulých předvánočních dnech jich dorazilo téměř dvacet s potenciální hodnotou nelegálního softwaru v řádu milionů korun. Počet oznamovatelů dlouhodobě roste, přičemž někteří se chtějí pátráním po pirátech zabývat na plný úvazek. Tvrdí to mluvčí BSA, Jan Hlaváč.
"Letos jsme oznamovatelům vyplatili v různých případech mnoho desítek tisíc korun, nejvyšší odměny se pohybovaly okolo 80 000 korun. Odměna hlavně kompenzuje úsilí při odhalování a dokazování trestné činnosti. Peníze totiž vyplácíme až v okamžiku obdržení náhrady škody,“ říká Hlaváč.
Z rozhovorů s informátory podle BSA vyplývá, že hlavním motivem pro oznámení je získání finanční odměny (71 %) a teprve v závěsu následuje msta zaměstnavateli (15 %) a nesouhlas s protiprávním jednáním firmy (11 %). „Dříve byla hlavním motivem msta, nyní je to finanční odměna v kombinaci s pocitem, že si to firma zaslouží, když jedná neférově,“ rekapituluje statistiku Hlaváč.
Podle poslední analýzy se v Česku užívá pirátsky 33 % softwaru a softwarové firmy tím přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. Lovci pirátů mohou na odměnách teoreticky získat přes miliardu korun. Potenciální výše náhrady škody za užívání nelegálního softwaru se totiž v Česku odhaduje na více než 10 miliard korun.
Firmy stíhané za užívání nelegálního softwaru podle BSA v průměru každá zaplatí poškozeným výrobcům softwaru 390 tisíc korun. Přistižené firmy mají většinou od 5 do 150 zaměstnanců a podnikají v oblasti služeb, designu, inženýrství a architektury. „Nejčastěji se pirátsky užívá kancelářský software a operační systémy, grafické a návrhářské programy, CAD aplikace či utility, například antivirové systémy,“ dodává Hlaváč.
Protipirátská organizace podle Hlaváče vyplácí informátorům 10procentní podíl ze zaplaceného odškodnění, a to až do výše 300 tisíc korun. Odměnu oznamovatel obdrží až v okamžiku úspěšného vyřešení případu, tedy zaplacení náhrady škody. Náklady pro nelegálního uživatele mohou činit až trojnásobek hodnoty nelegálního softwaru.
Výrobci softwaru mohou požadovat náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení vzniklého nelegálním užíváním softwaru, a to až ve výši dvojnásobku jeho hodnoty. Pokud nelegální uživatel chce software i nadále užívat, musí si jej koupit, protože zaplacení kompenzace softwarovým firmám neznamená legalizaci nelicencovaného softwaru. „Software v hodnotě 100 tisíc tak může firmu přijít na 300 tisíc korun. Odměna se vyplácí z celkové náhrady škody,“ uzavírá Jan Hlaváč.
