Drtivá většina organizací dnes při zajištění svého fungování spoléhá na informační technologie, což s sebou nese jak řadu výhod, tak i určitá rizika. Co přinese rok 2019 v oblasti kybernetické bezpečnosti? Jak se připravit na možná nebezpečí? Nabízíme vám přehled Top 10 kybernetických rizik.
Společnost Anect zveřejnila své předpovědi pro rok 2019 v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zde jsou tipy jejích odborníků, nač se letos připravit:
Data získaná z úniků a kombinovaná s dalšími veřejně i neveřejně dostupnými informacemi se stanou vstupem pro umělou inteligenci, rozpoznávání jazyků a povedou k nové vlně plně automatizovaných a velmi efektivních phishingových útoků založených na podstatně sofistikovanějším sociálním inženýrství.
S “crimeware-as-a-service” bude stále jednodušší útočit sofistikovaněji než s využitím ransomware, který byl doposud v zásadě nejoblíbenějším a nejefektivnějším nástrojem pro hackery. Schopnost znemožnit chod firem, ale i veřejné infrastruktury, bude jedním ze zásadních cílů, kterého budou chtít kyberteroristické organizace dosáhnout. Výjimkou přitom nebudou ani útoky přímo podporované některými státy. Oblíbeným a velmi nebezpečným nástrojem bude i útok přes dodavatele služeb, ať už hardware či software, neboť tam se stále budou objevovat zásadně slabé články.
Cyber crime pak bude namísto ransomware postupně posilovat i ve využití cryptominingu, a to vzhledem ke snadnější monetizaci, kdy se nemusí řešit správa plateb apod.
Ani v oblasti cloudových řešení k radikálním změnám nedojde. Cloud je však v dnešní době v mnoha podobách součástí podnikání i mezi koncovými uživateli, proto bude v budoucnu růst důraz na bezpečnost cloudu a cloudový aplikací, bezpečného a auditovaného ukládání a práce s daty i efektivní správy všech nasazených cloudů, které firmy (ale opravdu i jednotlivci) mají. S tím, jak se stále množí masivní úniky hesel po napadení hackery, bude ještě podstatnější vše důsledně a správně chránit.
Problémy s využitím cloudu budou posilovány stále častějším přechodem k agilním metodám vývoje a okamžitému nasazování do produkce (tzv. Dev-Ops) a využitím technologií containerů; bohužel, čas na přemýšlení o bezpečnosti se tím zkracuje na nulu (pokud se vám nepodaří přejít k metodě Dev-Sec-Ops).
Bezpečí online účtů a služeb založené na klasickém přihlašování pomoci uživatelského jména a hesla je už pár posledních let zásadním bezpečnostním problémem. Rok 2019 sice nepřinese konec hesel ve větším měřítku, ale je dobrým důvodem pro nasazení dvoufaktorového ověřování a další pokročilejší metody přihlašování včetně biometrických metod či kryptograficky založených hardwarových klíčů.
Umělá inteligence (zkráceně AI), hlavně v podobě strojového (ML) a hloubkového učení bude pomocníkem jak na dobré, tak na špatné straně. Nejde sice o žhavou novinku, nicméně s rostoucí výpočetní kapacitou i lepší dostupností potřebného software i hardware tvůrci virů a malware budou v AI/ML ještě více hledat pomoc v ochraně proti odhalení. Stejně tak se budou chovat všechny systémy ochrany. Typicky půjde o hru na kočku a myš. Pomůže i hloubkové učení a efektivnější způsoby analýzy velkého množství dat, což se dá ale opět využít jak pro dobré, tak špatné účely. Důležitý je i fakt, že tyto technologie výrazně posílí snahy o podvody nad platebními kartami, online platbami i online reklamou.
Je jisté, že v příštím roce dojde k dalším únikům stovek milionů hesel a údajů o uživatelích, včetně kompletních údajů o platebních kartách a dalších údajích, které budou zneužívány pro krádeže identit a phishingové útoky. Pro nalezení upozorňujícího příkladu se stačí podívat na konec roku 2018, kdy došlo k úniku dat z Marriottu, který byl navíc doprovázen tím, že hackeři v systémech působili nerušeně až 4 roky.
Konec roku 2018 předpověděl i další podstatné změny v novém roce, např. zesílí útoky na Internet věcí (IoT), platformu zásadně postavenou na nevhodných a chybně nasazených protokolech. Pokračovat budou i klasické útoky na infrastruktury, napadání domácích i firemních routerů. Nebudou pak chybět ani nové kreativní cesty, jak napadená zařízení využívat pro útoky na přenášená data. Stále rychlejší infrastruktura přitom usnadní rozsáhlejší DDoS útoky.
Po sériích skandálů spojených zejména s Facebookem a neochranitelným soukromím bude v roce 2019 sice snaha vrátit uživatelům kontrolu nad jejich informacemi velmi silná, nebude mít ale žádné zásadní výsledky. Evropské nařízení GDPR, které vešlo v platnost v květnu roku 2018, umožní odhalit a postihnout některé zásadní hříšníky, většina z nich ale zůstane neodhalena ještě po několik dalších let.
Extrémně rychlé mobilní sítě ještě více usnadní útoky hackerů z pohledu rychlosti a kapacity. Zásadní ale bude stále rostoucí podíl 5G (i 4G) zařízení ve fixní podobě, tedy postupné nahrazování pevných datových linek (internetových připojení). Poroste také počet 5G IoT zařízení, které se tak přestěhují zpoza Wi-Fi routerů do přímo napadnutelné pozice.
Snaha napravit ochranu soukromí, úniky dat i další výše popsané problémy prostřednictvím legislativních úprav či nové regulace se bude míjet účinkem. Dílem s ohledem na existenci globálního prostředí, ve kterém nejde dosáhnout shody a jednoty, ale i tím, že doba od návrhu úprav do jejich reálného nasazení je tak dlouhá, že původně řešené problémy a podmínky již nebudou platit.
Vyvarovat se rizik pravidelných nástrah je především otázkou dodržování základních hygienických pravidel. K těm patří především:
