„Dodavatelské řetězce nebudou po této události nikdy jako dřív,“ říkají analytici společnosti Gartner. A doporučují lídrům odpovědným za dodavatelské řetězce, aby se zaměřili na tři klíčové oblasti a minimalizovali tak dopad opatření souvisejících s koronavirem. To by jim mělo pomoci přizpůsobit se nové realitě.
„S tím, jak se COVID-19 celosvětově šíří, pozorujeme stále výraznější narušení dodavatelských řetězců, ale také změny v nákupním chování spotřebitelů,“ říká Sarah Wattová, senior ředitelka výzkumu a analytička Gartner Supply Chain. „Narušení dodávek má tři nejčastější podoby: omezená dostupnost zaměstnanců kvůli karanténě, uzavírání továren či zpomalení výroby a omezený přístup k logistice a přepravě zboží. Většina dodavatelských řetězců již dnes přešla na krizové řízení, vyhodnocuje dopady a reaguje na denní nebo dokonce hodinové bázi.“
Gartner doporučuje, aby se lídři odpovědní za dodavatelské řetězce zaměřili především na tři následující oblasti:
Ve snaze omezit šíření COVID-19 bylo řadě zaměstnancům doporučeno či nařízeno místními vládami, aby zůstali doma, je výrazně či zcela omezeno cestování – to pochopitelně narušilo nebo zcela zastaví řadu výrobních provozů a následně i dodavatelské řetězce. „Také pracovníci odpovědní za dodavatelské řetězce by měli mít na paměti především ochranu zdraví. Neméně důležité je pamatovat na riziko únavy pracovníků odpovědných za krizové řízení dodavatelského řetězce – a na to, že v takovém případě mohou dělat chybná rozhodnutí.“
COVID-19 již dnes v řadě oblastí mění konkurenční prostředí. Zejména dodavatelé komoditizovaných produktů riskují, že ztratí tržní podíl s tím, jak se zákazníci začnou rozhlížet po alternativách či náhradních dodavatelích, nedostanou-li produkt či komponentu včas. Menšímu riziku čelí ti, kteří nabízejí produkty s vysokou mírou věrnosti ke značce – zákazníci jsou v takovém případě častěji ochotní počkat. Obecně lze ale očekávat, že v případě větších či delších omezení zákazníci změní své nákupní návyky a zaměří se spíše na nezbytnosti.
Sami pracovníci odpovědní za dodavatelské řetězce by proto měli spolupracovat na analýze dopadu koronaviru nejen na dostupnost produktů, ale také na poptávku zákazníků. Priority a kompromisy lze určit na základě toho, po kterých produktech je velká poptávka z hlediska celkového objemu či vysoké marže.
Současná situace povede k řadě finančních dopadů, jež organizace pocítí: vedle zmíněné dostupnosti či ceny produktů jde také o vyšší náklady na přepravu a častější zpoždění vinou znovuzavedení či zpřísnění hraničních kontrol. V obecné rovině tak řada podniků nebude plnit své finanční cíle. „Očekávejte, že nasmlouvané ceny a množství materiálů nemusí platit. Dodavatelé mohou aplikovat klauzuli o vyšší moci nebo hledat jiné způsoby, jak přenést dodatečné náklady dál do dodavatelského řetězce,“ vysvětluje Wattová.
Veškeré dodatečné náklady související s koronavirem by měly být chápány jako záležitost týkající se celé organizace, a nikoliv jen jednoho oddělení. Je tak snazší vyhodnotit jejich dopad na schopnost podniku dosáhnout původně očekávaného hospodářského výsledku a včas upozornit všechny na něm zainteresované.
„Je také rozumné probrat s právním oddělením či externími právníky stávající smlouvy s dodavateli, abyste při jejich případné obnově mohli lépe ochránit své zájmy proti obdobným situacím v budoucnu. Dodavatelské řetězce už po COVID-19 nebudou jako dřív. Mnohem větší důraz bude do budoucna kladen na odolnost, možná rizika a plány byznys kontinuity,“ dodává Sarah Wattová.
