Evropská komise přijala doporučení pro hospodářskou politiku zemí EU v letech 2015 a 2016, ve kterých členské státy vyzývá k opatřením na podporu růstu a tvorby pracovních míst. O jaká doporučení jde? Předně je třeba říci, že jsou odrazem hospodářského a sociálního programu Komise. A co to znamená pro Českou republiku?
Uvedený program je od doby, kdy v listopadu roku 2014 nastoupila do úřadu Komise pod vedením předsedy Jeana Clauda Junckera a kdy byla vydána roční analýza růstu pro rok 2015, postaven na třech vzájemně propojených ideových pilířích: na podpoře investic, na provádění strukturálních reforem a na fiskální odpovědnosti. Úspěšné provedení letošních doporučení ze strany členských států má podle komise zásadní význam pro to, aby byl návrat evropského hospodářství k růstu a zaměstnanosti udržitelný a méně závisel na externích cyklických faktorech, které k ekonomickému oživení přispívají v současné době.
„K posílení evropského hospodářského oživení jsou zapotřebí další rozhodné politické kroky. Mnoho členských států se potýká s problémy, jako jsou vysoké zadlužení veřejného a soukromého sektoru, nízká produktivita a nedostatek investic, a tyto potíže vedou k vysoké nezaměstnanosti a ke zhoršování sociálních podmínek. Doporučení, která dnes Komise přijala, se zabývají tím, jak situaci řešit. Vypracovávání letošních doporučení provázela intenzivnější spolupráce s vládami, parlamenty a sociálními partnery a doporučení jsou stručnější a více se zaměřují na konkrétní problémy. Chtěli jsme totiž, aby se členské státy s doporučeními lépe ztotožňovaly a více se zasazovaly o jejich plnění,“ vysvětluje místopředseda Valdis Dombrovskis odpovědný za euro a sociální dialog.
K dalším opatřením vyzývá i Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu: „Země EU musí plně využít příležitosti, kterou nabízí počínající hospodářské oživení, a postarat se o to, aby se občané mohli vrátit do práce. Příznivý vývoj v ekonomice by jim měl pomoci s prováděním strukturálních reforem. Zvláštní pozornost musí státy věnovat těm, kteří během krize zůstali bez pomoci, což platí zejména o mladých lidech a dlouhodobě nezaměstnaných.“
Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici závěrem dodává: „Komise dnes členské státy žádá, aby udržely tempo probíhajícího hospodářského oživení, které nesmí pominout jako pouhý sezónní jev.Od prvního dne, kdy se Junckerova Komise ujala úřadu, byly jejími hospodářskými prioritami podněcování investic, podpora strukturálních reforem a zajišťování odpovědných fiskálních politik. Vydaná doporučení nesmí být chápána jako nějaké poučování národních vlád ze strany Bruselu. Jejich smyslem je podpořit členské státy při zajišťování růstu a zaměstnanosti, které jsou nutností pro nás všechny.“
Komise vydává individualizovaná doporučení pro 26 zemí a jedno doporučení pro eurozónu jako celek. Navrhovaná doporučení se nesou v duchu vytyčených priorit:
Členské státy mají podněcovat investice, aby podpořily budoucí růst. V tomto směru je podle EK nutné odstranit překážky, které ztěžují získávání financí a realizaci investičních projektů. Také je třeba urychleně plnit investiční plán pro Evropu, na který Komise vyčlenila 315 miliard eur.
Očekávají se ambiciózní strukturální reformy na trzích výrobků, služeb a práce, které mají zvýšit produktivitu, konkurenceschopnost a investice. Podporou růstu a tvorby pracovních míst přispějí podle EK takové reformy k blahobytu a větší sociální spravedlnosti. Díky reformám ve finančním sektoru se pak prý zjednoduší přístup investorů k financím a zmírní se negativní důsledky, které s sebou nese snižování páky v bankovním, soukromém a veřejném sektoru.
Podle komise je třeba přijímat odpovědná fiskální opatření, jež navodí rovnováhu mezi krátkodobou stabilizací a dlouhodobou udržitelností. Členské státy, které vykazují vysoké schodky nebo vysoké zadlužení, se musí dále snažit o nápravu svých rozvah. Členské státy, které disponují určitým fiskálním prostorem, by pak měly přijímat opatření na podporu produktivních investic. Změny ve složení veřejných financí by měly více napomáhat růstu.
Členské státy by dle EK měly zlepšit politiku zaměstnanosti a sociálního zabezpečení, aby lidem zajistily podporu a ochranu po celý jejich život a aby docílily silnější sociální soudržnosti, která je klíčovou součástí udržitelného hospodářského růstu.
Pro Českou republiku Evropská komise dnes navrhla následující čtyři doporučení:
1. Dosáhnout fiskální korekce ve výši 0,5 % HDP v roce 2016. Dále zlepšit nákladovou efektivnost a správu ve zdravotnictví.
2. Bojovat s daňovými úniky, zjednodušit daňový systém a provést protikorupční plán. Podniknout opatření ke zvýšení transparentnosti a efektivnosti při zadávání veřejných zakázek, zejména zavedením centrálního registru veřejných zakázek a posílením vedení a dohledu.
3. Snížit vysoké daňové zatížení práce u osob s nízkými příjmy přesunutím daňové zátěže do jiných oblastí. Dále zvýšit dostupnost cenově přijatelných služeb péče o děti.
4. Přijmout reformu vysokého školství. Zajistit odpovídající odbornou přípravu učitelů, podpořit školy vykazující slabé výsledky a podniknout opatření ke zvýšení školní docházky u znevýhodněných dětí, včetně Romů.
