O technických výhodách i nevýhodách cloudových služeb se mluví již dlouho. Ačkoli jsou však téměř všechny trumfy na straně cloudu, vždy nakonec záleží na tom, jak se čistě technické aspekty řešení převedou na reálné benefity snadno pochopitelné a uchopitelné managementem firmy, který se na základě nich může lépe rozhodnout.
Vít Vážan, finanční ředitel (CFO) České Radiokomunikace a.s.Většina firem se již nějakých sedm let potýká se snižováním nákladů. Finanční ředitelé se za tu dobu naučili nacházet možnosti jak ušetřit i tam, kde by je před deseti lety nikdo nehledal. Jenže když už se všechny větší zakázky třikrát přetendrovaly, byznys je vyladěný tak, že firma nemá auta a ani člověka navíc, tak je velmi těžké najít oblast, kde lze najít nějaké úspory. Nezřídka jednou z posledních věcí, která přijde na řadu, je IT, jehož řešení zpravidla finanční ředitelé podvědomě odkládají, protože to není vyloženě jejich expertíza. Flexibilita a škálovatelnost cloudových služeb zdůrazňovaná v posledních letech tedy působí jako zjevení, které je však obaleno nánosem technické „hatmatilky“.
IT je vůbec pro CFO tak trochu „black box“, do kterého je lepší příliš nešťourat. Najednou je jim představena komoditizace služby a především jasné finanční projektování. V zásadě je tedy díky cloudu možné službu platit podle kapacity, kterou firma skutečně využívá. Takže třeba internetový obchod během roku normálně prodává, a když mu před Vánoci zakázky vyskočí na trojnásobek, nemusí na zvládnutí náporu nakupovat nový hardware a IT technologie. Prostě pak za dobu této „špičky“ zaplatí víc, podle toho, jak moc cloudové kapacity využívá.
Otázka IT jako určitého tabu, kterému ve firmě rozumí pouze IT oddělení je však oboustranná. Naopak málokterý IT manažer má zároveň tak hluboké znalosti potřebách firmy a směřování jejího byznysu, aby dokázal v tomto učinit informované rozhodnutí. Navíc byznys většiny firem je nelineární (viz příklad výše) a v rámci dne, měsíce či roku se objevují výrazné výkyvy (peaky), na které běžná on-premise infrastruktura není připravena. U takových firem je těžké odhadnout dopad na IT systémy v horizontu delším, než dva roky. V jistých specifických oblastech (prodej přes internet) je pak doba úspěšné predikce ještě kratší. A standardní životní cyklus IT infrastruktury v délce čtyř let je pak příliš dlouhý na odhad její měnící se velikosti. Proto se v jeho průběhu běžně můžeme setkat buď s naddimenzovanou, nebo naopak poddimenzovanou IT infrastrukturou. Běžná on-premise infrastruktura je pak využívána pouze z 25 %.
Většina těchto problémů se však dá vyřešit pomocí cloudových služeb. Vybudování vlastního cloudového systému je pro malé a středně velké firmy příliš nákladné a proto je nutné se obrátit na některého z poskytovatelů. Z mnoha důvodů je pak pro firmy dobré volit výhradně privátní cloud, který je vhodnější pro zabezpečení důvěrných dat i pro core systémy. V případě zájmu vyvarovat se legislativní problematiky nakládání s daty uloženými v zahraničí je pak rovněž možné poohlédnout se po poskytovateli s datovými centry na území ČR. Z různých typů služby je pak nejkomplexnějším a zároveň nejvýhodnějším tzv. infrastruktura jako služba (IaaS).
Implementací IaaS řešení lze na IT infrastruktuře ušetřit v zásadě ve třech kategoriích. První jsou přímé úspory, kam patří náklady na pořízení a údržbu hardwaru a také na záložní hardware. Druhou skupinou je minimalizace rizik vzniku dalších nákladů díky zabezpečení datových center (včetně záložních energetických zdrojů a chladicích systémů) nebo službám jako je disaster recovery, pro rychlé obnovení dat ze zálohy. Konečně třetí kategorií jsou úspory potenciální jako třeba redukce spotřeby elektrické energie díky šetrným řešením „zeleného IT“, nebo nulové provozní náklady (lidské zdroje i hardware) na servery v datovém centru, která je výhradně v režii poskytovatele cloudové služby.
Výše samotných úspor samozřejmě záleží na typu firmy, nicméně jedná se o úsporu 30 až 40 % z celkových nákladů na IT ve střednědobém horizontu, tedy asi ve třech až čtyřech letech. To pozitivní číslo představuje úsporu výdajovou (cash flow) a je rozděleno na úspory jak v investicích, tedy parametru CAPEX, tak v provozních nákladech (OPEX). Významné úspory v provozních nákladech nastávají zejména z hlediska personálního, kdy se jedná až o 75 %. Přičemž kromě samotných mezd je nutné brát v úvahu i školení v obsluze moderní infrastruktury. V investičních úsporách se zase nejvýznamněji projeví úspory na hardware, které dělají až 66 %.
Kromě snížení nákladů na firemní technologie přináší cloud rovněž výhodu v možnosti pružněji plánovat další investice. Většina firem, které cloud nemají, plánuje investice do IT infrastruktury v horizontu běžného životního cyklu IT infrastruktury, tj. zhruba 4 let. U uživatelů cloudu je plánování mnohem flexibilnější a dokáží reagovat a rozhodovat se v mnohem kratším horizontu. Nedávný průzkum Českých Radiokomunikací ukázal, že 40 % firem, které už mají cloud, plánuje investice na období 1 až 2 roky.
Vít Vážan, finanční ředitel (CFO) České Radiokomunikace a.s.
