Globální ekonomika by měla v příštích dvou letech mírně růst, nicméně hrozí rizika, že špatné zásahy tento růst ohrozí – pokud prohloubí nestabilitu na finančních trzích nebo křehkost některých významných ekonomik světa. Varuje před tím OECD. Velký vliv na lidské životy ovšem má nejen všeobjímající ekonomické prostředí, ale také technologické změny v průmyslu – a také těm se budeme na následujících řádcích věnovat.
Mírný ekonomický růst i příležitosti plynoucí z nových technologií - to bude rok 2014.Pokud jde o předpokládanou situaci v České republice, aktuální zpráva OECD očekává v ČR mírný růst tažený exportem. Toto postupné zlepšování má zvýšit i důvěru českých občanů a zvýšit jejich výdaje – a tím podpořit oživení. Nicméně rizikem je tu pomalé zotavování v Eurozóně, z něj vyplývající pomalý růst exportu a tedy i zpomalení celého procesu oživení.
Generální tajemník OECD, Angel Gurría, v souvislosti s vydáním analýzy vývoje ekonomiky v roce 2014 varuje: „Zotavení je skutečností, ale na obzoru mohou být turbulence.“ Zmiňuje přitom rizika vyplývající ze změn aktuální hospodářské politiky USA, hrozící opakování problémů v Eurozóně i nejistou ekonomickou situaci v Japonsku.
Růst HDP 34 členů OECD by měl podle jejích analýz vzrůst z letošních 2,1 % na 2,3 % v roce 2014 a na 2,7 % o rok později. Ovšem celosvětová ekonomika by měla letos vyrůst o 2,7 % a příští rok už o 3,6 % - a o 3,9 % v roce 2015. Ve srovnání s předcházejícími odhady jde o horší čísla – některé rozvíjející se ekonomiky totiž nenaplnily očekávání na ně kladená.
Jen pro srovnání: Zatímco od USA je pro rok 2014 očekáván růst HDP o 2,9 %, od Japonska 1,5 % a 1 % od Eurozóny. Třeba Číně je ovšem předpovídán 8,2% růst a výrazněji růst mají třeba i Chile, Turecko, Mexiko, Korea nebo Izrael.
A nejde jen o růst jako takový. OECD upozorňuje i na to, že vysoká nezaměstnanost v Evropě bude nějakou dobu přetrvávat a pod 12 % se zřejmě dostane až na konci roku 2015.
Obecná čísla zahrnující hodnocení celých zemí, ba celých regionů, ovšem dávají velmi zkreslující, příliš unifikující pohled na ekonomickou situaci. Na úrovni jednotlivých firem může situace vypadat zcela jinak, a to v závislosti na předmětu podnikání i na opatřeních, která firma přijala k zajištění vlastní konkurenceschopnosti.
Analytici společnosti Gartner hledali cesty, jak mohou organizacím a firmám v jejich činnosti pomoci informační technologie – a jaké jsou hlavní trendy, které se v jednotlivých odvětvích mohou v nejbližší době prosazovat. U mnohých z nich může jít o dlouhodobější proces, u kterého se však předpokládá, že se v nějaké formě projeví právě v následujícím roce. Ať už v tom, že bude třeba začít analyzovat jeho případné náklady/výnosy pro firmu, nebo se už přímo projeví v praxi. A jaké tedy jsou ony hlavní trendy?
V roce 2017 bude 15 % zákazníků reagovat na kontextové nabídky založené na jejich individuálním demografickém profilu a profilech nákupního chování. Je zřejmé, že je budou schopny oslovit jen firmy, jež budou disponovat příslušnými řešeními. Ostatní zbytečně promarní novou obchodní příležitost.
V roce 2017 bude sedm z deseti největších světových multikanálových prodejců zaměřených na koncový trh využívat pro uspokojování některých objednávek technologii 3D tisku. Tady ovšem analytici Gartneru přicházejí i s varováním: V roce 2018 bude technologie 3D tisku přinášet ročně ztráty 100 miliard dolarů, a to kvůli porušování pravidel intelektuálního vlastnictví.
Banky budou vzhledem k nízké návratnosti investic do klasických řešení stále častěji zpracovávat transakce za využití technologií takzvaného cloudu (cloud computing), přičemž v roce 2016 bude většinu svých transakcí tímto způsobem řešit 60 % bank z celého světa.
Dodejme, že cloud – aktuálně velmi populární technologický termín - existuje v různých formách: Veřejným cloudem, ke kterému přistupujeme z internetových prohlížečů, jsou často třeba webové e-maily. Nicméně cloud může nabízet i jiný typ služeb – třeba celou IT infrastrukturu provozovanou v datovém centru externího dodavatele. A existují rovněž takzvané privátní cloudy – výsledkem je v optimálním případě spolehlivá a pružná IT infrastruktura – a k těmto vlastnostem jí pomáhají právě pokročilé technologie takzvaného cloudu. Více o cloudu si přečtěte zde.
A ještě jedna předpověď související s cloudem: V roce 2017 bude 40 % firem ze síťových odvětví (dodavatelé elektřiny, plynu apod.) používajících chytré elektronické systémy pro měření spotřeby uživatelů využívat systémy pro analýzu takzvaných velkých dat (big data) v cloudu – aby na základě analýz byly schopny optimalizovat např. vztahy se zákazníky nebo správu svého majetku.
V roce 2018 bude pětina obratu stovky nejvýznamnějších světových výrobců pocházet z inovací, které budou výsledkem zkušeností získaných napříč průmyslovými odvětvími. Vypadá to vzdáleně? Uvědomíme-li si čas, jaký je potřebný k získání potřebných zkušeností a k uvedení nových produktů na trh, pak nikoli.
Sekvencování kompletního lidského genomu bude stimulovat nový trh medicínských databází. V roce 2016 jejich tržní penetrace podle Gartneru přesáhne 3 %.
Do roku 2015 opustí 40 % pojišťoven své současné mobilní aplikace určené jejich zákazníkům. Proč? Protože se ukáže, že mají naprosto neadekvátní návratnost investic. Tato předpověď se týká pojišťoven, jisté podobnosti lze ovšem nepochybně najít i v dalších odvětvích.
Náklady na on-line výuku vzrostou do roku 2017 o 25 %, zatímco rozpočtová omezení zamezí růstu výdajů na tradiční způsoby výuky. Uvedené číslo se má týkat takzvané výuky K-12 zahrnující typicky aktivity od posledního ročníku mateřské školy nebo prvního ročníku základní školy po ukončení střední školy.
Informační technologie mají obecně velký potenciál pomoci organizacím zvýšit konkurenceschopnost – jsou li správně nasazeny, spravovány a používány. Co nás v této oblasti čeká v příštím roce? Přečtěte si více o IT trendech pro rok 2014 zde.
Růst ekonomiky, realizace dalších a dalších ekonomických opatření navržených představiteli Evropské unie, ale i výrazný vývoj na poli technologických inovací...
