Je pěkné mluvit a psát o technologiích, o tom, jak fungují, nebo o tom, co by mohly přinést, ale naprosto zásadní otázkou pro většinu z nás je: Jak konkrétně je můžeme využít v praxi? A právě tuto otázku jsme si položili v tomto článku. A podívali jsme, jak takzvaný internet věcí, tedy IoT (Internet of Things), používají ostatní. Třeba se stane inspirací i pro vás.
Obr: Geralt, PixabayZačínáme příklady z ČR, ale přidáváme i inspiraci ze zahraničí. Píkladem z České republika mohou být projekty firem Chytrá vinice hlídající podmínky při pěstování vína, IoT.smart, který monitoruje polohu a provoz železničních vozů, nebo QLine a jeho monitoring spotřeby vody ve veřejných budovách. Tyto projekty využívají sítě Sigfox. Dále ale najdete třeba i informace o projektech měření čistoty vzduchu v Ostravě, o měření srážek a o pražských chytrých lavičkách nebo příklady ze zahraničí. Pojďme se na ně podívat.
Pojďme se na tuzemské IoT projekty podívat podrobněji. Již zmíněná chytrá vinice je projektem, který pomocí malé monitorovací stanice zaznamenává základní veličiny důležité pro potenciální rozvoj patogenů napadajících vinnou révu. Stanice monitoruje relativní vlhkost vzduchu, množství srážek a teplotu. To vše jednou za půl hodiny. Speciální aplikace pak vyhodnocuje podmínky a předem upozorní vinaře na zvýšenou pravděpodobnost výskytu charakteristických patogenů (plísní) napadajících vinnou révu. To jim umožňuje používat chemické postřiky cíleně a vždy jen proti konkrétnímu patogenu, nikoli plošně a preventivně, jako doposud.
Důsledkem nasazení tohoto řešení IoT je jednak masivní úspora prostředků za postřiky, jednak samozřejmě řádově menší množství chemie, která se do vinné révy dostává. Zajímavostí je, že na žádost samotných pěstitelů má aplikace implementovanou funkci, díky níž může posílat reporty a upozornění na Twitter. Vinice si tak sama “tweetne” že bude potřeba postřik.
“S projektem jsme poprvé vyrolovali v červenci 2016. V tuto chvíli už máme po Evropě 30 vinic, které monitorujeme. Z toho vždy po dvou na Slovensku, v Rakousku a ve Španělsku. V Rakousku už se nám ozývají i sadaři s podobnými požadavky. Poslední poptávka přišla dokonce z Jižní Afriky,” říká spoluzakladatel firmy Chytrá vinice Radovan Breuss.
Společnost IoT.smart vyvinula systém, kterým pro provozovatele železničních vozů monitoruje jejich polohu, pohyb a poškození. Díky optimalizaci výkonu dokáže podle výrobce instalované zařízení na voze spolehlivě fungovat až 10 let bez potřeby výměny baterie. Řešení rovněž počítá i s dočasnou nedostupností sítě. Zařízení veškeré hodnoty zaznamenává a předává je hromadně v okamžiku, kdy je síť dostupná. Komerční provoz tohoto projektu byl zahájen v létě 2017 a v současné době se monitoruje již přes 100 vozů pro společnosti AX Benet a Railco.
“Nová technologie Sigfox umožnila splnit dlouhodobou poptávku velké části provozovatelů vozů, a to jednoduchým způsobem sledovat pohyb, proběh a poškození nákladních železničních vozů bez nutnosti provozně náročné výměny či dobíjení baterií. Náš systém umožňuje předávat tyto informace jak provozovateli vozu, tak jeho nájemci nebo přímo konečnému zákazníkovi (přepravci) a každý z nich má pak přehled, kde se jejich vůz či zboží naložené ve voze nachází. Dané informace pomáhají např. v plánování údržby vozů, nebo sledování jejich využití.” komentuje funkcionalitu řešení jednatel společnosti IoT. smart Luděk Ehrenberger.
Společnost QLine pak s IoT monitoruje od letošního května spotřebu vody v několika Havířovských školách a veřejných budovách. K vodoměru se snímačem impulzů je připojená odečtová jednotka, která monitoruje aktuální průtok vody. Data odeslaná do cloudu se pak porovnávají s předpokládaným odběrem vody podle denní doby. Pokud by tedy například v nočních hodinách došlo k neobvyklému odběru, upozorní aplikace na pravděpodobný únik vody.
“Aplikace umožňuje průběžné monitorování spotřeby vody z pohledu finanční náročnosti a její optimalizace. Důležité ale je, že veřejné budovy jsou plné majetku, který by byl například uniklou vodou nenávratně poškozen. Typicky ve školách nebo muzeích ale o víkendu často nikdo není. Naše řešení tak funguje jako chytrý asistent, který v případě havarijní situace vyšle v reálném čase alarm na telefon, nebo mail,” vysvětluje Josef Fojtů, vedoucí obchodního oddělení společnosti QLine.
Mladí lidé sdružení ve spolku Labka z Ostravy získali grant Nadace Vodafone na vytvoření otevřené městské senzorické sítě určené pro měření znečištění ve městě. Po prvních pilotních měření polétavého prachu v regionu s vysokou koncentrací těžkého průmyslu budou rozmisťovat po Ostravsku nové senzory a měřit další indikátory znečištění. Do konce letošního roku má projekt SenseNet díky umělé inteligenci regulovat také ventilaci v budovách, což sníží náklady a zlepší kvalitu vzduchu v interiérech. Cílem je zlepšit kvalitu vzduchu primárně ve školních a jiných veřejných budovách v Ostravě a snížit náklady na provoz řízeného větrání za pomocí otevřené platformy využívající pokročilé umělé inteligence a úsporné standardizované technologie NB-IoT.
V Praze, na náměstí Jiřího z Poděbrad, byla v létě instalována první takzvaná chytrá lavička, která využívá konektivitu IoT sítě Českých Radiokomunikací postavenou na technologii LoRa. Chytrá lavička TreeSmart nabízí funkcionality jako wifi připojení, možnost nabíjení mobilních zařízení, senzory snímající vlhkost, teplotu, nebo hladinu hluku. Může být také opatřena nouzovým tlačítkem, které je pro případ nebezpečí napojené na integrovaný záchranný systém. Jedná se o první chytrou lavičku TreeSmart instalovanou v Praze v rámci testovacího provozu. Další instalace se připravuji.
Kromě IoT sítě LoRa budou chytré lavičky využívat i prostředí pro ukládání a zpracování dat – IoT cloud. Použité úložiště je technologicky neutrální, lze ho využít pro jakoukoliv platformu mimo LoRa a je rovněž kompatibilní i s analytickými a business intelligence nástroji třetích stran. Umožňuje hostování IoT aplikací, propojení a ukládání velkého množství dat a zpráv z IoT zařízení a sítí, dále také správu dat – pro jejich další využití, analýzu a vizualizaci.
T-Mobile se zase ve spolupráci s Katedrou hydrauliky a hydrologie Fakulty stavební ČVUT podílí na projektu měření srážek pomocí mikrovlnných (MW) spojů sloužících k připojení vysílačů do mobilní sítě. Srážky procházející MW spojem totiž způsobují útlum signálu, který je přímo úměrný intenzitě deště. Bylo prokázáno, že získávaná data jsou spolehlivá a mají široký potenciál pro budoucí využití – umožní například včasné předpovědi odtoku vody z městského povodí, a mohou tak významně přispět k lepší ochraně obyvatelstva a minimalizaci škod způsobených bleskovými záplavami.
Projekt běží od roku 2013, přičemž první tři roky byly věnovány výhradně sběru dat z MW spojů a jejich validaci. Odborníci z ČVUT si jako modelovou oblast vybrali Prahu 18 – Letňany, kde pro účely projektu navíc instalovali řadu měřicích zařízení, zejména srážkoměrů a průtokoměrů, a u jednoho z vysílačů zřídili malou meteorologickou stanici. Ukázalo se, že získávaná data jsou spolehlivá a mají značný potenciál pro další využití.
IoT je v současnosti využíván v řadě zemí světa. V některých španělských městech například k optimalizaci parkování, pouličního osvětlení nebo sběru odpadu. Třeba velké odpadkové koše jsou vybaveny snímači, které okamžitě hlásí, jakmile jsou plné, což umožní lepší hospodaření s odpady a zdroji. Mezinárodní obchodní čtvrť Songdo nedaleko jihokorejského Soulu je zase téměř z polovina pokryta zelení, ve které jsou integrované senzorové sítě sledující její stav a usnadňující tak údržbu.
Nedávný průzkum společnosti IDC ukázal, že v regionu Asie a Tichomoří 41 % poskytovatelů zdravotní péče plánuje během následujících dvou let nasadit IoT řešení. Jde jim především o vzdálený monitoring pacientů a o sledování zdrojů a jejich využití. Výsledkem by měla být lepší zdravotní péče a lepší využití financí ve zdravotnictví.
Chytré senzory vám dnes snadno umožní sledovat jakýkoli krok výroby, prodeje nebo logistiky. Řadu inteligentních zařízení, která vám pomohou z...
