Nejvyšší kontrolní úřad se v minulých měsících zaměřil na sledování poskytování, využití a kontroly dotací pro tzv. národní projekty, které byly financovány z operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost". Ke kontrole, která se vztahovala na roky 2007 až 2014, si vybral tři projekty za téměř 1,7 miliardy korun: Stáže ve firmách - vzdělávání praxí, Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací a Klíče pro život - Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání. Známe výsledky.
Kontroloři prověřili roli Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jakožto poskytovatelů dotací a také instituce, které v projektech figurovaly jako partneři, případně příjemci dotací.
MŠMT při vlastních kontrolách projektů neodhalilo, že příjemci dotací chybovali při zadávání veřejných zakázek nebo například zaplatili z dotací i výdaje, na které podpora nebyla určena. Takových nezpůsobilých výdajů kontroloři NKÚ odhalili za téměř 19 milionů korun. Například u projektu "Stáže ve firmách" neudělalo MŠMT ani jednu kontrolu na místě, i když jde o druhý nejnákladnější projekt dotovaný z operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost".
MPSV zase dle NKÚ porušilo zákon při zřizování Fondu dalšího vzdělávání, který uskutečňoval projekt "Stáže ve firmách". Podle NKÚ může Evropská komise kvůli tomu vyhodnotit tento fond jako neoprávněného příjemce pro čerpání dotací z operačního programu "Vzdělávání pro konkurenceschopnost", a hrozí tedy riziko vrácení evropských peněz. MPSV navíc kontrolorům sdělilo, že se zavedením stáží jako nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zatím nepočítá. NKÚ pokládá téměř miliardu korun, kterou MPSV podpořilo tento a na něj bezprostředně navazující projekt, za nepřiměřenou investici.
Příjemci dotací i partneři chybovali při zadávání veřejných zakázek a v projektech nárokovali nezpůsobilé výdaje. Kontroloři zjistili nedostatky i u všech tří kontrolovaných projektů.
Projekt "Stáže ve firmách" stál dle NKÚ více než tři čtvrtě miliardy korun, ale stáže prý neměly očekávaný efekt. Projekt nezasáhl ty cílové skupiny, které měl nejvíce podpořit - absolventy a osoby vracející se na trh práce. Fond dalšího vzdělávání jako příjemce dotace podcenil kontrolu stáží. Neprověřoval, jestli stáž například neslouží k pokrytí volného pracovního místa, ani nenastavil žádné sankce za nedodržení smlouvy a povinností stážistů a poskytovatelů stáží.
V rámci stáže byla hrazena i práce mentora, jejíž podíl mohl podle typu stáže dosáhnout až 85 % z celkové ceny stáže. Například u pětiměsíční stáže na pozici "architekt", která stála 276 tisíc korun, tvořila práce mentora 71 % její ceny. Nebylo ale možné zjistit, co přesně a v jakém rozsahu mentor pro stážistu skutečně udělal.
Řadu nedostatků měl dle NKÚ i projekt "Národní soustava kvalifikací" za více než 650 milionů korun, který měl rozvíjet národní soustavu kvalifikací v systému dalšího vzdělávání a který uskutečňoval Národní ústav pro vzdělávání. Ten nevede úplnou evidenci zkoušek a držitelů osvědčení o získání profesní kvalifikace.
Zatímco v informačním systému evidoval bezmála 8 tisíc úspěšných absolventů zkoušek, v článcích v médiích informoval o mnohonásobně vyšším počtu držitelů osvědčení. Zájem o profesní kvalifikace je navíc nerovnoměrný. Národní soustava kvalifikací obsahuje celkem 679 kvalifikací. Dvě třetiny držitelů osvědčení se přitom přihlásilo k pouhým čtyřem kvalifikacím, největší zájem byl o pozici "strážný". Téměř polovina zpracovaných a schválených kvalifikací není navíc fakticky využitelná, protože je nedostatek osob autorizovaných ke zkoušení uchazečů.
U projektu "Klíče pro život" zase šla téměř polovina z jeho celkového rozpočtu, který přesáhl 240 milionů korun, na osobní výdaje členů realizačního týmu. Kontroloři i u tohoto projektu objevili řadu výdajů, které neměly být vůbec proplaceny. Národní institut pro další vzdělávání, jež projekt uskutečňoval, platil za služby dodavatelům, kteří byli zároveň v té době jeho zaměstnanci.
