Podle čerstvě zveřejněných dat stavební produkce v červenci zaznamenala mírný růst (meziročně + 2 %). Jedná se ale o výsledky jednoho měsíce. Podíváme-li se na delší období, je vidět, že stavebnictví v dobré kondici zatím ještě rozhodně není. Za první pololetí totiž stavební produkce meziročně klesla o 5,4 %. Ruku v ruce s tím se propadl i počet stavebních povolení, kterých bylo za prvních šest měsíců vydáno jen 37.208, což je vůbec nejméně za jedno pololetí za posledních 25 let! Nejnižší čísla za čtvrt století přitom vykázaly bytové budovy i inženýrské stavby, což jsou oblasti, které Českou republiku poměrně trápí a další poklesy u nich nejsou žádoucí.
Na trhu se už ale objevují náznaky, že se stavebnictví skutečně začíná odrážet ode dna. Ať už jde o bytový trh, který zaznamenal rekordní meziroční růst (za první pololetí se v Praze prodalo o 112 % více nových bytů než před rokem), nebo i mírné oživení u kanceláří, které se v metropoli začaly opět stavět po dvouleté odmlce.
K lepším zítřkům ve stavebnictví by měl přispět i nový stavební zákon, který sice není dokonalý, ale pořád má potenciál přinést řadu pozitiv. Stejně tak i digitalizace, jejíž zavedení se ale zatím potýká s řadou nedostatků a chyb. Řada aktérů na trhu kvůli problémům s přechodem na nový systém volá po návratu k tomu starému. To by ale byla chyba. Vysvětlím opět na počtech vydaných stavebních povolení.
Mezi léty 1999 a 2005 počty stavebních povolení vždy překročily hranici 140 tisíc povolení / rok. V roce 2006 začal platit předchozí stavební zákon a roční počty povolení začaly výrazně klesat. Po nějakou dobu se sice ještě držely nad úrovní 100 tisíc povolení ročně, z velké části ale proto, že ještě dobíhala řízení zahájená podle předchozího zákona. Od roku 2013 se už ale počet povolení pohyboval jen mezi zhruba 80–90 tis. povoleními / rok.
Uvedení nového stavebního zákona a související digitalizace do praxe je prozatím minimálně rozpačité. Návrat ke starému systému by byl jen přešlapováním na místě a ne krokem vpřed, který stavebnictví nutně potřebuje. Z prosperujícího stavebnictví vždy těží na prvním místě stát a veřejné rozpočty. Stavebnictví má jeden z nejvyšších multiplikátorů ze všech odvětví, a každá investovaná koruna ve stavebnictví se do ekonomiky vrátí třikrát. Například z průměrného nového bytu v Praze získá stát jen na DPH okolo 1,25 milionu korun, další statisíce pak i hlavní město formou kontribucí. A takových bytů je v Praze připravováno více než 145 tisíc. To by znamenalo více než 165 miliard jen na DPH pro státní rozpočet. A ten, jak i z dění posledních dní víme, potřebuje peníze jako sůl.
Michaela Váňová, výkonná ředitelka CENTRAL GROUP a.s.
