Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze vynaložené v letech 2013 až 2018 na stavbu a modernizaci silnic I. třídy, celkem šlo o 24,6 miliardy korun. Nedávno pak zveřejnil zprávu. Podle ní se silnice nestavěly podle své důležitosti, ale podle toho, jak daleko byla příprava staveb. Důvodem byl především nedostatek peněz na silnice plánované ještě před krizí. Příprava staveb navíc trvala dlouhou dobu, v průměru 12 let. Průtahy vznikaly především kvůli problémům se získáním územních rozhodnutí, stavebních povolení a výkupem pozemků. Z 35 staveb silnic I. třídy se podařilo v plánovaném termínu dokončit jen sedm.
Silnic I. třídy bylo dle NKÚ v roce 2018 v ČR 69 a představovaly přes 5 800 kilometrů. Které stavby jsou prioritní a mají největší společenskou důležitost, určily strategické dokumenty z roku 2013 jako dopravní politika na roky 2014 až 2020 a dopravní strategie. Ta zároveň stanovila i harmonogram staveb a předpokládané náklady na ně. Jenže z plánovaných 35 staveb se podařilo dokončit v termínu jen sedm. Navíc šest z nich už bylo v nějaké fázi rozpracovanosti, když harmonogram staveb vznikal. V aktualizované strategii z roku 2017 pak Ministerstvo dopravy harmonogram staveb úplně vypustilo.
To, že se některé stavby silnic I. třídy zbrzdily nebo zastavily, bylo dle NKÚ především kvůli nedostatku peněz. Před krizí se jich začalo připravovat mnoho a následně se muselo přikročit k úsporám. U některých staveb už ale byla uzavřena smlouva s dodavateli, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jim pak zaplatilo finanční kompenzace přes 125 milionů korun za přerušení nebo konzervaci staveb.
Stavby silnic I. třídy provází dlouhodobě i řada problémů, které je prodlužují. Průměrně příprava stavby takové silnice trvala 12 let, výjimkou ale nejsou ani stavby s přípravou přes 20 let. Například u přeložky silnice u Nového Města nad Metují trvala v době kontroly NKÚ už 22 let a byla v podstatě na začátku. Přípravu této stavby komplikovaly námitky občanů proti plánované trase silnice i obtížná protihluková ochrana.
K urychlení staveb silnic by mělo pomoci několik opatření jako změna stavebního zákona nebo zákona o urychlení výstavby infrastruktury, ty jsou ale v platnosti jen krátkou dobu a jejich případný pozitivní dopad se zatím neprojevil. ŘSD se také snažilo zkrátit čas přípravy stavby tím, že žádalo o vydání stavebního povolení ještě předtím, než byl dokončen výkup pozemků. To ale zrychlení nepřineslo a problém se jen přesunul do stavebního řízení.
Náklady na stavby silnic I. třídy byly v kontrolovaných letech o 30 % nižší, než kolik ŘSD předpokládalo v zadávacích řízeních na dodavatele. Pozitivně se projevil vyšší počet uchazečů o veřejné zakázky. Obvykle bylo uchazečů 8 až 12.
Kontroloři také zjistili, že stále přetrvávají problémy s převodem silnic I. třídy do vlastnictví krajů nebo obcí v případě, že souběžně s touto silnicí je postavena dálnice nebo přeložka silnice I. třídy. Celkem jde o 182 kilometrů silnic. Kraje a obce je odmítají od státu převzít s tím, že nemají dostatek peněz na jejich údržbu. Stále totiž není systémově vyřešeno financování údržby a oprav silnic II. a III. třídy.
