V roce 2022 bylo vyhlášeno 700 bankrotů obchodních společností, o 41 méně než o rok dříve. Také počet bankrotů podnikatelů a obyvatel se meziročně snížil. Vyhlášeno bylo 5 135 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 13 259 osobních bankrotů. V uplynulém roce bylo zároveň podáno 1 013 návrhů na bankrot obchodních společností, 5 333 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 13 613 návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau. A svůj pohled nabídla i společnost Dun & Bradstreet.
V prosinci bylo podle CRIF vyhlášeno 55 bankrotů firem, což je o 3 bankroty méně, než je loňský měsíční průměr. Zároveň bylo podáno 68 návrhů na firemní bankroty, o 16 méně oproti průměru. To naznačuje také nižší počet bankrotů v prvních měsících roku 2023. Z dlouhodobého hlediska je prosinec měsícem s nejnižším počtem bankrotů v roce.
Počet bankrotů obchodních společností oproti předchozímu roku klesl dle CRIF o 41 (13 %). „Mnoho firem, kterým hrozil zánik či bankrot již v roce 2020, přečkalo díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu. Proto se v roce 2021, kdy pomoc ze strany státu skončila, zvýšil počet bankrotů a v roce 2022 se sice meziročně snížil, ale stále zůstal o něco vyšší než v letech 2019 a 2020,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2022 vyhlášeno dle uvedeného zdroje v Praze (322), Jihomoravském (93) a Moravskoslezském kraji (54). Míra bankrotů vztažená k počtu aktivních společností byla nejvyšší v Olomouckém kraji, kde v roce 2022 zbankrotovalo 22 firem na 10 tisíc aktivních subjektů. Jen o něco nižší byla v Ústeckém kraji a v Praze. Naopak ve Středočeském kraji připadlo na 10 tisíc aktivních firem za rok 2022 pouze necelých 8 bankrotů, což je nejméně ze všech krajů. Obdobně je na tom Karlovarský kraj.
V rámci odvětví bylo vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu (142), ve zpracovatelském průmyslu (99) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (95). Nejvíce bankrotů na 10 tisíc subjektů případlo v odvětví dopravy a skladování (22,9), dále to bylo ubytování a stravování a administrativní činnosti, naopak nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči (5,5) a v informačních a komunikačních činnostech.
V prosinci bylo vyhlášeno celkem 371 bankrotů živnostníků (FOP), čímž se prosinec stal již pátým měsícem v průběhu roku 2022, kdy se počet bankrotů živnostníků dostal pod 400, což se v předchozích letech stávalo spíše výjimečně. Zároveň bylo podáno 375 návrhů na bankrot, což je rovněž podprůměrný počet.
Celkový počet bankrotů FOP v roce 2022 oproti předchozímu roku klesl o 1 176 (19 %) a dosáhl 5 135, například oproti roku 2019, kdy zbankrotovalo 7 841 živnostníků jde již o výrazný pokles. Podobný pokles zde zaznamenaly také insolvenční návrhy, kterých bylo u FOP podáno za uplynulý rok 5 333, o 1 043 (16 %) méně než v roce 2021.
Nejvíce bankrotů FOP bylo v uplynulém roce vyhlášeno v Moravskoslezském (643), ve Středočeském (613) a v Ústeckém kraji (579). Ve všech krajích přitom meziročně došlo k poklesu. Na 10 tisíc subjektů připadlo nejvíce bankrotů v Ústeckém kraji (91), vysoká míra bankrotů byla i v Karlovarském a Libereckém kraji, naopak nejnižší v Praze (29).
V rámci odvětví bylo nejvíce bankrotů FOP vyhlášeno ve stavebnictví (1 266), v odvětví obchodu (978) a ve zpracovatelském průmyslu (604). Nejvíce ohroženi bankrotem jsou živnostníci v dopravě a skladování, kde na 10 tisíc subjektů připadlo 57 bankrotů, dále ve stavebnictví a ubytování a stravování. Nejméně ohrožené je odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství s méně než 4 bankroty na 10 tisíc subjektů.
V prosinci roku 2022 bylo vyhlášeno 882 osobních bankrotů. To je o 223 pod průměrem, a zároveň je o čtvrtý měsíc v průběhu roku 2022, kdy bylo vyhlášeno méně než tisíc bankrotů. Zároveň bylo podáno 996 návrhů na osobní bankrot, o 138 méně než je měsíční průměr loňského roku.
Za celý rok 2021 bylo vyhlášeno 13 259 osobních bankrotů, o 2 240 (-14 %) méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 13 613 návrhů na osobní bankrot, o 2 046 (-13 %) méně než v roce 2021. Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2022 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2 099), v Ústeckém (1 731) a ve Středočeském kraji (1 432). Nejméně potom na Vysočině (402), v Pardubickém (528) Karlovarském kraji (543). Jejich počet se snížil ve všech krajích. Nejrychleji klesl na Vysočině (-24 %) a v Libereckém kraji (-18 %).
Nejohroženějším krajem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno 21 bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Následoval Karlovarský kraj téměř s 19 osobními bankroty na 10 tisíc obyvatel. Naopak na Vysočině a v Praze bylo vyhlášeno pouze 8 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel a ve Zlínském kraji 10 osobních bankrotů. Průměr za celou Českou republiku činil 12 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel.
Se svou statistikou bankrotů přišla i společnost Dun & Bradstreet. „Celkový počet bankrotů za rok 2022 zřejmě nepřesáhne rekordní rok 2021, kdy zkrachovalo 715 firem, nicméně bude druhý nejvyšší za posledních pět let,“ odhaduje analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.
Podle zjištění Dun & Bradstreet nejvíc firem, které vyhlásily bankrot podniká ve zprostředkování velkoobchodu (59), pronájmu a správě nemovitostí (52) a stravování (47), výstavba budov a služby (shodně po 35), nespecializovaný velkoobchod (27), silniční doprava (26) a podpůrné činnosti pro zemědělství (16). Těchto osm oborů činnosti přitom pokrývá 47 % všech bankrotů.
Čtvrtina firem, které letos vyhlásily bankrot, podle klasifikace ČSÚ neuvádí tržby. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří společnosti (17 %) s ročními tržbami mezi deseti a třiceti miliony korun. Následují podniky s tržbami mezi jedním a třemi miliony (12 %) a společnosti s tržbami pět až deset milionů korun (11 %).
