Nedostatek kvalifikovaných pracovníků zejména v oblasti IT, umělé inteligence a datové analytiky i potíže se získáváním nových lidí. To jsou dva nejpalčivější problémy, které řeší startupy v Praze. Od hlavního města očekávají, že přiláká více talentů a venture kapitálu ze zahraničí a prosadí u městských firem zájem o inovace v oblasti umělé inteligence. Startupisté by chtěli také více otevřít městské zakázky inovativním firmám, snížit byrokracii a nechat je “dýchat”. Ukázalo to první mapování startupové scény v Praze, které zadala samospráva a zpracovali analytici z Pražského inovačního institutu (Pii).
V mapování Pii převažují startupy, jejichž produktem je software či cloudové služby. Tvořily téměř polovinu všech odpovědí. Poměrně výrazně jsou v šetření zde zastoupeni také reprezentanti pracující s umělou inteligencí (AI), konkrétně její podmnožinou - strojovým učením (machine learning). Naopak segment věd o živé přírodě (life sciences), medtech a biotechnologie byl v šetření Pii podchycen minimálně, důvodem je zřejmě i fakt, že oblast IT na české startupové scéně převažuje.
Pandemie covidu-19 měla podle mapování Pii negativní dopad u necelé poloviny případů (46 %), naopak až čtvrtina oslovených startupů neoznačila dopady pandemie za negativní a uvedla, že měla na jejich podnikání pozitivní ekonomický dopad (u tří startupů dokonce velmi pozitivní). Zbývajících 31 procent startupů hodnotilo vliv pandemie na jejich podnikání neutrálně.
“Tento výsledek naznačuje značnou odolnost pražské startupové scény a velmi dobrou schopnost absorbovat nepříznivé šoky. Hrozbou pro pražské startupy je globální ekonomická krize, vysoká míra inflace, zvyšování mezd a cen energií, což se děje už v současnosti,” říká inovační manažer Prahy Tomáš Lapáček. Vzhledem k tomu, že se mapování uskutečnilo v roce 2021, nebyly do něj zahrnuty dopady války na Ukrajině. “Každá krizová situace ale s sebou přináší i příležitosti. Například několik mladých pražských firem nabízí umělou inteligenci k optimalizaci procesů ve velkých podnicích, což vede k úspoře energií, financí a v neposlední řadě také k podpoře udržitelnosti,” dodává inovační manažer Prahy Tomáš Lapáček.
“Česká a pražská startupová scéna je poměrně uzavřená do sebe, na rozdíl od těch západoevropských. Také většina venture kapitálu pochází z Česka. To může být do budoucna problémem pro jejich další rozvoj. Za hrozbu lze označit i nedostatečnou inovativnost a neschopnost rychle reagovat na globální trendy,” doplňuje spoluautor mapování, analytik Alexandr Kuchynka z Pražského inovačního institutu (Pii).
Byrokracii a komplikovanost českého právního systému považují startupisté spíše za druhořadý problém. Pozitivně přijímají podporu podnikání formou networkingu, mentoringu, startupových víz nebo zvýhodněných pronájmů na kanceláře. K podpoře formou dotačních voucherů, venture fondu a startupových soutěží se staví negativně zhruba osmina respondentů. “Možnou příčinou je nedostatek důvěry, zda hlavní město dokáže tyto nástroje na podporu startupové komunity řádně a transparentně použít. Startupisté nicméně mají zájem o podporu veřejného sektoru, letos se projevila například ve velkém zájmu o žádosti o Asistenční vouchery. Co startupistům ale chybí, jsou kromě daňové úpravy ohledně zaměstnaneckých akcií i takzvaná startupová víza, která jsou na Západě běžnou součástí podpory začínajících podnikatelů,” upozorňuje inovační manažer Prahy Tomáš Lapáček a dodává: “Ohledně obojího budeme za město intenzivně komunikovat i s národní úrovní.”
Co by měla podle startupistů Praha udělat pro jejich větší podporu? Otevřené odpovědi byly v rámci mapování Pii rozmanité. Často se vyskytovaly návrhy lákat více talentů ze zahraničí, připravit lepší podmínky pro venture kapitál, prosazovat zájem městských firem o inovace v oblasti umělé inteligence či více otevřít městské zakázky inovativním firmám. “Startupisté vítali kvalitní přípravu městských dotačních voucherů, o které letos mohli po mnoha letech opět žádat, a podporu v procesu proof-of-concept, zda se produkt uplatní na trhu. Někteří startupisté odpověděli na otázku podpory od města lakonicky: "snížit byrokracii a nechat firmy dýchat," říká analytik Pii Peter Deďo.
Za další problémy označily pražské startupy v rámci mapování Pii nedostatek peněz na svůj rozvoj a expanzi na nové trhy. “Startupisté by rádi získávali také více zakázek v městských firmách. Často jim v tom však brání náročné legislativní podmínky, které musejí splnit. To je velký rozdíl oproti ostatním státům EU, které jdou začínajícím firmám více naproti. Problémy mají mladé české firmy i se získáváním odborníků, kteří pocházejí ze zemí mimo EU. Český legislativní systém jim nepřeje,” vysvětluje spoluautor mapování, analytik Alexandr Kuchynka z Pii.
Až tři pětiny oslovených respondentů hodnotí přístup k externímu financování jako obtížný. Nejčastěji startupisté využívají kombinaci interního a expertního financování (polovina případů, v dalších 35 procentech případů startup spoléhal pouze na vnitřní zdroje a pouze v 15 procentech se zakladatelé vůbec na financování nepodíleli a využili pouze externí finance). Takzvaný crowdfunding a bankovní úvěry hrály ve financování startupů ve vzorku mapování Pražského inovačního institutu jen malou roli. Naopak veřejnou podporu ze sekundárních zdrojů přijalo 36 procent.
Mapování Pii je prvním krokem k budování kvalitní a průběžně aktualizované datové základny o pražském inovačním ekosystému. Cílem mapování bylo získat souhrnné informace o prostředí začínajících podniků v technologicky náročných odvětvích, které se nevztahují jen na domény specializace Regionální inovační strategie hl. m. Prahy, ale mají širší záběr.
“Mapování má zároveň ukázat i na další odvětví, v nichž působí startupy se zajímavou expertízou, která může být prospěšná pro rozvoj konkurenceschopnosti hl. m. Prahy. Závěry mapování budou sloužit jako jeden z podkladů pro diskuzi, jak nastavit nové nástroje pro další rozvoj inovačního prostředí v metropoli,” dodává inovační manažer Prahy Tomáš Lapáček.
Mapování pražských startupů se uskutečnilo v roce 2021 v rámci projektu Prague Smart Accelerator, který je financován z evropských dotací Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Přímo osloveno bylo přes 350 firem, dále byl dotazník distribuován také prostřednictvím partnerů, zejména portálu StartupJobs a státní agentury CzechInvest. Workshop byl pořádán ve spolupráci s expertním think-tankem České priority.
Pražský inovační institut (Pii) založilo formou zapsaného ústavu hlavní město Praha v lednu 2020. Tato veřejně prospěšná organizace se zaměřuje na podporu rozvoje a inovací ve vzdělávání, městě, podnikání a životním prostředí. Pii také spravuje Podnikatelské a inovační centrum hl. města Prahy (PIC).
