Moderní společnost již ze své tradice spoléhá na peníze jako primární a plošný statek ke směnnému obchodu. Zjednodušeně je pak tento systém platidla regulován a prosazován bankami společně s vládou. V posledních letech můžeme pozorovat nebývalý zlom na poli finančních trhů, a to hlavně v důsledku finanční krize, která otřásla důvěrou ve finanční instituce a spustila další evoluci finančních trhů. Ta spočívá v cílené rekonstrukci peněz pomocí technologie blockchainu a kryptoměn, tedy vložení víry v technologie namísto centralizovaných institucí.
Kryptoměnu chápeme jako záměrně vytvořené decentralizované platidlo zaručující svým uživatelů anonymitu a možnost využití po celém světě. Přestože je kryptoměny možné uplatnit bez ohledu na státní hranice, jejich právní úprava a přístup k nim je značně odlišný. Obecně lze tedy kryptoměnu chápat i jako prostředek směny existující v digitální podobě, který využívá specifický šifrovací systém k řízení tvorby, emise, transferu a ověření převodu těchto prostředků. Tou nejvýznamnější a asi vůbec první kryptoměnou je v široké veřejnosti známý bitcoin.
Cílem je tedy naprosto se oprostit od monetární politiky a regulace státu a prostřednictvím decentralizovaného a anonymního systému, kdy daná skutečná hodnota bitcoinu není navázána na žádnou reálnou majetkovou hodnotu, dosáhnout plné nezávislosti. Všechny tyto zdánlivě pozitivní aspekty mají ale i svou negativní stránku. Kryptoměny typem podobné bitcoinu jsou stiženy vysokou mírou volatility a extrémní energetickou náročností na jejich „těžbu“, tedy získávání. Z institucionálního hlediska jsou uživatelé bitcoinu v nejistotě, kdo ve skutečnosti vlastní většinu těžební aktivity a kdo ve skutečnosti kontroluje celý „měnový“ systém.
Kryptoměny zatím nedosáhly masového přijetí a zřejmě ani nikdy nedosáhnou, ale jednou z částí finančního trhu, která zaznamenala podstatný růst, jsou stablecoiny. V červnu minulého roku navíc Facebook představil nově vytvořenou kryptoměnu Libra, která naplňuje všechny znaky stablecoinu. Ve strachu z následků zavedení této kryptoměny a hegemonii Facebooku se znovu zvedl tlak i na jednotnou regulaci kryptoměn alespoň na unijní úrovni.
Odpovědí na problémy volatility a zároveň se zachováním výhod anonymity, decentralizace a globálního užití by mohl být vzpomínaný stablecoin. Stablecoin je možné definovat jako blockchainový token vytvořený s cílem minimalizovat cenovou volatilitu, a to způsobem navázání na jinou stabilní majetkovou hodnotu (jako je většinou americký dolar, či určitý koš jiných hodnot). V zásadě můžeme rozdělit stablecoin na tři druhy: (i) stablecoin zajištěný přímo skutečnou státní měnou (např. USD) („fiat-collateralized stablecoin“), (ii) zajištěný jinou kryptoměnou („crypto-collateralized stablecoin“) a konečně (iii) nijak nezajištěné stablecoiny („non- collateralized stablecoin“).
Fiat-collateralized stablecoin funguje jednoduše tak, že za jeden americký dolar zpravidla dostaneme jednu jednotku státní měnou zajištěného stablecoinu, a opačně. V zásadě se tak jedná o digitální reprezentaci dolaru. Výhodou je vysoká jednoduchost, stabilita a také, alespoň zatím minimální možnost hackerských útoků. Nevýhodou pak absolutní centralizace systému a silná regulace směnné měnové jednotky.
Crypto-collateralized stablecoin je kryptoměnou, která je zajištěna jinými kryptoměnami, jež jsou kaskádově navázány na státní měnu či jiné hodnoty. Aby se zamezilo volatilitě, jsou tyto kryptoměny tzv. nadzajištěny. To znamená, že jedna jednotka této kryptoměny je zajištěna více jednotkami jiné kryptoměny tak, aby případné výkyvy nezapříčinily výkyvy její hodnoty. Výhodou je, že tento systém je zcela decentralizovaný, používá výhod blockchainu a je velmi transparentní. Nevýhodu představuje jejich stále existující náchylnost na změny hodnot podkladových kryptoměn. Nejzásadnějším problémem je pak způsob zajištění stability, tedy za jeden vložený dolar získáme pouze určité procento našeho vkladu.
Non-collateralized stablecoin je nijak nezajištěná kryptoměna, která však dokáže udržet stabilitu, bez ohledu na zajištění či rezervy. Předobrazem pro tuto variantu je činnost centrálních bank v rámci udržování stability měny. Tento systém tedy reguluje nabídku a poptávku po kryptoměně tak, aby zajistil její stabilitu. Výhodou je, že je nezávislý na jakékoliv jiné národní měně či kryptoměně, avšak celý systém je založen na důvěře uživatelů a jejich primárním ekonomickém rozhodnutí nezajištěně investovat.
Význam a komplexnost kryptoměn ve světě roste, avšak do dnešního dne neexistuje jednotná právní úprava na úrovni Evropské unie, ale ani úrovni jednotlivých členských států.
Česká národní banka přistupuje ke kryptoměnám rezervovaně a zatím nesměřuje k jejich regulaci. V tuzemsku se dotýká kryptoměn v zásadě pouze zákon č. 234/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který definuje pojem virtuální měny jako elektronicky uchovávanou jednotku bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i osobou odlišnou od emitenta. Tyto atributy však může splňovat například i e-kredit vložený do internetové platformy s odlišnými poskytovateli služeb nebo zboží.
Kryptoměny reguluje ve větším měřítku zejména Francie, zejména s ohledem na směnárny kryptoměn a danění zisků. Německo stanovilo, že kryptoměny mají status účetní jednotky a jsou chápány jako privátní peníze (lze z nich platit daně, jsou legálně obchodovatelné), tento přístup můžeme předpokládat v budoucnu i v Česku.
Unijní úprava je ke kryptoměnám spíše sporadická. EU spatřuje problémy zejména v případě financování terorismu, praní špinavých peněz, případně daňových úniků. Tyto negativní důsledky jsou způsobeny právě anonymitou v rámci systému. A právě proti anonymitě v rámci fungování kryptoměn se bude vést případná další regulace.
EBA (European Banking Authority) vydala v lednu roku 2019 zprávu týkající se kryptoměn, ve které důrazně doporučuje jejich jednotnou unijní právní úpravu. K tomu se přidala i Evropská komise, která ze strachu, že by nově představený stablecoin Facebooku - Libra mohla způsobit finanční nestabilitu v EU, v nynější době připravuje novou jednotnou legislativu. Jednotlivé členské státy EU dokonce (a snad i právem) tvrdí, že Libra a další kryptoměny mohou ohrozit jejich monetární suverenitu.
Je zjevné, že Evropská unie a i jednotlivé členské státy vidí kryptoměny jinak než v době jejich vzniku. Stále více je kladen důraz na jednotnou právní úpravu tak, aby byla uplatnitelná v celém regionu. Problémem je, že jednotlivé členské státy nemají jednotný postoj. Jejich přístup je od minimální regulace (Česká republika) až po uznání kryptoměn jako měny (Švédsko). Nástup stablecoinu sice postupně odstraňuje nejzásadnější problémy nezajištěných kryptoměn, avšak jakýkoli další rozvoj již z povahy věci musí být podroben detailnější právní regulaci.
Marek Poloni, právník advokátní kanceláře Noerr
