Zatímco v loňském roce nabírala nové pracovníky třetina firem, letos to plánuje již více než polovina. Nejčastěji chtějí stavy navyšovat zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu. Problémem je přetrvávající nedostatek uchazečů, a to zejména na vyšší technické a kvalifikované pozice ve výrobě. Situaci nevyřeší ani ukrajinští uprchlíci, jejichž většinovou část tvoří ženy, které pro tyto pozice obvykle nemají kvalifikaci. Stále více firem proto své zaměstnance hledá v cizině, v rostoucím počtu případů je chce přijímat dokonce do kmene. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hofmann Personal, který byl zrealizován letos v únoru mezi 241 personalisty.
Až třetina dotázaných společností má aktuálně více zaměstnanců než loni v březnu. Nejčastěji se jejich počty zvedaly v obchodu a službách, naopak v automobilovém průmyslu kvůli častějšímu propouštění klesaly. Nadprůměrně v posledním roce snižovaly stavy zejména firmy v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji, nejméně ty v západních Čechách. „Z průzkumu vyplývá, že téměř pětina firem z oboru automotive v loňském roce propouštěla. Velká část těchto podniků má svou výrobu v Moravskoslezském kraji, což zcela logicky odpovídá tomu, že právě zde se propouštělo v posledním roce ve srovnání s ostatními kraji nadprůměrně. V hlavním městě zase převažují spíše služby a obchod, které se po uvolnění protiepidemických opatření znovu otevřely, což odpovídá nárůstu v počtu zaměstnanců,“ vysvětluje Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.
Nové pracovníky chce v následujících měsících nabírat více než polovina společností, v automobilovém průmyslu nábor plánuje dokonce plných 60 % dotázaných. Zvyšovat počty zaměstnanců plánují firmy napříč celou republikou, nejvíce v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji, nejméně v kraji Jihomoravském, kde s náborem nováčků počítá jen 37 % zaměstnavatelů. „Průzkum jsme realizovali před vypuknutím války na Ukrajině, kdy velká část automotive podniků plánovala doplnit stavy po vlně propouštění v době pandemie. I přesto, že válečný konflikt opět zpřetrhal dodavatelské řetězce a firmy čelí problémům s výpadky dodávek dílů a zpomalováním výroby, zachovávají si optimismus a věří, že jejich původní náborové plány se výrazně nezmění,“ říká Hrbáčková.
Problémem pro náborové plány firem je však přetrvávající nedostatek uchazečů. Nejobtížnější je obsadit vyšší technické a kvalifikované pozice ve výrobě. Naopak snadno se dle průzkumu hledají specialisté v personalistice a financích. Ačkoliv se nabízí řešení v podobě zaměstnání ukrajinských uprchlíků, jejich příliv se ve statistikách zatím příliš neprojevil. Oproti únoru naopak počet uchazečů na jedno pracovní místo ještě klesl a uchazečů o práci je méně i v absolutních číslech. Dle Úřadu práce ČR nastoupilo k zaměstnavatelům od počátku války na Ukrajině přes 12 600 ukrajinských občanů.
I když se více než polovina personalistů na počátku války na Ukrajině domnívala, že uprchlíci pomohou vyřešit problém s nedostatkem pracovníků, aktuální údaje naznačují, že poptávka se spíše nepotká s nabídkou. „Skutečnost, že profesní struktura uprchlíků neodpovídá potřebám českých firem v našem posledním průzkumu potvrdilo 38 % personalistů. Až 80 % ukrajinských uprchlíků totiž tvoří ženy, které obvykle nemají pro technické pozice kvalifikaci anebo pro ně není vhodná těžká nekvalifikovaná práce ve výrobě. Dočasně se sice spokojí s čímkoliv, dlouhodobě se však budou snažit spíše hledat uplatnění v souladu se svou původní kvalifikací,“ dodává Gabriela Hrbáčková.
Rostoucí počet firem se snaží situaci řešit zahraničním náborem. Kandidáty do trvalého pracovního poměru i mimo Českou republiku a Slovensko hledá běžně přibližně pětina dotázaných, dalších 18 % pak pouze v případě nouze anebo výjimečně. „Zatímco dříve bylo běžnější zaměstnávat cizince jako agenturní pracovníky, nyní se situace začíná pomalu měnit. Zaměstnavatelé jsou s těmito lidmi většinově spokojení a stále častěji je tak chtějí nabírat přímo do kmene,“ dodává Gabriela Hrbáčková. Pro zhruba třetinu dotázaných personalistů, kteří hledají kmenové zaměstnance i mezi cizinci, je však obtížné najít v cizině efektivní náborové kanály a poté vybrat nejvhodnějšího kandidáta. I proto by pomoc s jejich náborem uvítala téměř polovina firem.
