Podívejme se vpřed na trendy, které budou v roce 2023 určovat podobu sektoru komerčních, průmyslových a obytných budov. Není překvapením, že zastřešujícím tématem je energie.
Nedostatek energií, který se v Evropě objevil v souvislosti s nárůstem poptávky po covidové krizi, prohloubila válka na Ukrajině, což vedlo k bezprecedentnímu omezení dodávek. Výsledkem je pokračující úsilí EU a jednotlivých států o zvýšení energetické bezpečnosti.
Stejně naléhavou prioritou zůstává snižování emisí uhlíku. Listopadové zasedání OSN COP27 bylo naléhavou připomínkou, že energetická bezpečnost je sice důležitá, ale nutností je zmírnit změnu klimatu. Odvětví stavebnictví v Evropě má co zvažovat tváří v tvář požadavkům, které na něj budou kladeny v roce 2023.
Vlády dělají vše pro to, aby snížily poptávku po energii. Nezávislý think-tank Bruegel připravil přehled přijatých opatření podle jednotlivých zemí, který ukazuje různorodost přístupů: Reakce jednotlivých států na energetickou krizi (bruegel.org). Pro majitele budov je všude společným znakem potřeba pečlivě hospodařit s energií.
Strategické využívání systémů skladování energie bude pro mnohé z nich oblíbenou volbou. S výhodou skladování energie si může podnik nebo majitel domu ponechat energii ze sítě mimo špičku. Veškerou energii, kterou vyrobí z obnovitelných zdrojů, může navíc použít jak a kdy potřebuje. Tuto změnu ve způsobech využívání energie urychlila energetická krize a s ní spojené vysoké ceny. V průběhu roku 2023 proto očekávejte zvýšenou poptávku po systémech skladování energie.
Opatření ke snížení spotřeby energie jsou řízena regulačními lhůtami a snaha o splnění lhůt se v roce 2023 zintenzivní. Země EU dostaly za úkol implementovat legislativní balíček Fit-for-55, který má jejich ekonomiky dovést k 55% snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030. Některé požadavky byly v roce 2022 revidovány směrem nahoru v zájmu podpory iniciativy REPowerEU, která urychlí pokrok Evropy směrem k energetické bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím vyšší úrovně distribuované výroby energie z obnovitelných zdrojů.
To vše způsobí, že rok 2023 bude klíčový, protože majitelé budov budou muset vyřešit, jak snížit spotřebu energie i emise.
Majitelé budov jsou někdy překvapeni, když se v jednom rozhovoru hovoří o nabíjení elektromobilů (EV) a obnovitelných zdrojích energie. Není jim hned jasné, jak může infrastruktura pro nabíjení elektromobilů zvýšit energetickou účinnost budovy – ale přesně to se může stát díky sektorovému propojení, které zahrnuje užší propojení výroby energie se spotřebou a také velmi efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie.
Tento typ přístupu – říkáme mu "Budovy jako síť" pro komerční a průmyslové nemovitosti nebo "Domy jako síť" pro obytné nemovitosti – mění budovu v energetický uzel, který lze snadno realizovat již nyní. Očekávejte, že v roce 2023, kdy se přiblíží datum ukončení používání benzinových a naftových vozidel, bude tento přístup využívat více majitelů budov. Očekávejte také, že se zvýší hlasitost volání po tom, aby národní sítě umožňovaly obousměrné nabíjení, protože majitelé nabíječek pro elektromobily vidí, jak by mohli vydělávat na prodeji energie do sítě. Například v Norsku je tato možnost již povolená a oblíbená.
Charakteristickým rysem roku 2023 bude obnovený důraz na renovace, protože majitelé budov a domů se snaží snížit dopad vysokých cen energie modernizací izolací a aktiv, jako jsou solární panely. Další pobídky k modernizaci budou mít podobu národních předpisů, které vyplynou z vládních iniciativ, jako je revidovaná směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD). Směrnice EPBD mimo jiné požaduje, aby země nařídily nabíjení elektromobilů v nových i rekonstruovaných budovách, a urychlily tak přechod na elektromobilitu. Očekává se, že většina zemí v EU i mimo ni zavede podobné předpisy, pokud je již nemá.
Renovace mají při energetickém přechodu zásadní význam, protože přibližně 35 % budov v EU je starších než 50 let, téměř 75 % fondu budov je považováno za energeticky neefektivní a každoročně je renovováno pouze asi 1 % fondu budov. S podobnými problémy se potýkají i další evropské země.
V celé Evropě chybějí odborné elektrotechnické dovednosti, takže školení pracovních sil pro instalaci infrastruktury potřebné pro přechod na novou energetiku je všude prioritou. Evropské národy budou muset v roce 2023 více usilovat o to, aby zajistily, že sektor komerčních, průmyslových a obytných budov bude zásobován potřebnými kvalifikovanými pracovníky.
Realizace strategií, které nahradí fosilní paliva novým energetickým mixem, v němž budou mnohem více zastoupeny obnovitelné zdroje energie, bude vyžadovat spoustu práce v oblasti infrastruktury – a lidi, kteří ji budou vykonávat. V tomto úsilí pomůže automatizace a zavádění efektivních a opakovatelných pracovních postupů, protože umožní menšímu počtu kvalifikovaných lidí dosáhnout většího výkonu.
