Zatímco celosvětově spokojenost zaměstnanců roste, v Česku oproti roku 2021 poklesla o 9 procentních bodů. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu společnosti Grafton Recruitment, který zkoumal aspekty spokojenosti zaměstnanců ve 12 zemích napříč Evropou, Asií a Jižní Amerikou. Výsledky průzkumu také ukázaly, že ke spokojenosti Čechům nestačí jen dobrá mzda. Výrazněji než v předchozích letech ji ovlivňují i možnosti profesního růstu a dostupnost tzv. wellbeing programů.
Velkou váhu má i hybridní model práce, díky kterému mohou zaměstnanci vyvážit osobní a pracovní život. Výzkum, uskutečněný na vzorku 3 300 respondentů ve věku 24 až 40 let, tak poukazuje na potřebu reakce a změny v pracovních strategiích v České republice.
Průzkum, který se zaměřil na spokojenost jednotlivců s jejich aktuální pracovní situací, výsledky porovnával se stavem z roku 2021. Celkově se spokojenost oproti minulému průzkumu zlepšuje. Plná spokojenost – s hodnocením mezi 8 a 10 na desetibodové škále – roste ve všech zkoumaných zemích s výjimkou České republiky. V roce 2021 nejvyšší míru spokojenosti označilo 57 % českých respondentů, letos jen 48 %. Pro srovnání, v Německu plnou spokojenost v průzkumu vyjádřilo 57 % respondentů, ve Velké Británii 54 %. Nejmenší podíl plně spokojených zaměstnanců však nemá Česko, ale Francie (34 %) následovaná Itálií a Španělskem (42 %).
„Důležitým zjištěním průzkumu je i fakt, že míru spokojenosti často zvyšuje zodpovědnost za řízení spolupracovníků. Tato tendence je zřetelná ve všech zkoumaných zemích s výjimkou České republiky. Je zřejmé, že zdejší zaměstnanci kladou důraz na jiné aspekty, a to v prvé řadě vybalancovaný život a osobní rozvoj,“ říká Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment, s tím, že osobní rozvoj zaznamenal v ČR od posledního průzkumu vůbec nejvyšší růst důležitosti. Aktuálně jej za velmi důležitý považuje 54 % českých respondentů. Programy, které firmy nabízejí pro reskilling nebo upskilling svých zaměstnanců by se proto dle Kouby měly dostat mezi hlavní priority českých zaměstnavatelů.
Striktně ekonomický aspekt práce sice zůstává pro zaměstnance klíčovým faktorem, ovšem v mnoha zemích jeho důležitost výrazně klesá. Například v Itálii byla v roce 2021 dobrá mzda velmi důležitá pro 74 % respondentů, nyní jen pro 66 %. Ve Španělsku a v České republice je situace podobná (ve Španělsku pokles ze 76 % na 69 % a v ČR ze 72 % na 64 %).
Na důležitosti naopak získává rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Zásadní roli přitom hraje hybridní model práce, jehož přijetí významně zlepšilo každodenní život zaměstnanců, zejména těch, kteří musí do práce dojíždět z větší vzdálenosti anebo musí svůj čas dělit mezi práci a péči o rodinu. Hybridní model práce považuje za velmi důležitý 70 % respondentů. Nejvíce v Německu (68 %), Francii (77 %), České republice (83 %) a Indii (83 %).
Průzkum podtrhl i rostoucí zájem zaměstnanců o programy zaměřené na zdraví a wellbeing. Právě jejich nabídka se totiž stává stále důležitější při rozhodování o setrvání v zaměstnání nebo přijetí nových pracovních nabídek. „Význam wellbeing programů výrazně roste i v České republice. Podíl respondentů, kteří považují tyto programy za klíčové pro svou spokojenost, vzrostl z 33 % v roce 2021 na současných 41 %,“ říká Kouba s tím, že téma řeší i rostoucí počet uchazečů o práci již v průběhu výběrového řízení.
