Podle poslední studie protipirátské organizace BSA | The Software Alliance je téměř každý třetí program v Česku instalovaný nelegálně. Kvůli pirátství softwarové podle ní firmy působící v Česku přicházejí ročně o 3,6 miliardy korun. Porušování autorských práv se však prý nyní daří lépe odhalovat a po nepoctivých firmách vymáhat vysoké odškodné.
V průměru řeší BSA každý měsíc více než 10 nových případů. „Oproti minulosti se nám daří pirátské firmy rychleji odhalovat a případy úspěšně uzavírat, a to včetně vymáhání adekvátní náhrady škody. Průměrná náhrada škody se loni vyšplhala na 400 tisíc korun, před pěti lety to bylo přibližně o 100 tisíc méně,“ říká Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA, která se zaměřuje na potírání softwarového pirátství.
Nejvyšší náhradu škody ve výši téměř jednoho milionu korun loni zaplatila firma zabývající se projektováním. Kromě toho si firma musela veškerý software legálně zakoupit. „Firmu pomohl odhalit informátor, který z náhrady obdržel 10procentní odměnu, tedy 100 tisíc korun,“ dodává Hlaváč.
Firmy užívající nelegální software mají většinou méně než 100 zaměstnanců a podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury. „Větší firmy se sto a více zaměstnanci si legálnost softwaru obyčejně pečlivě hlídají. Zaměstnanci to vědí, a proto na takové firmy dostáváme jen minimum oznámení,“ říká Hlaváč.
Mezi nejčastěji užívaný nelegální software ve firmách patří operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk). Podle poslední analýzy (viz poznámka) se v Česku užívá pirátsky 33 % softwaru.
Odhalovat a hlavně uzavírat případy pomáhají placení informátoři. Protipirátská organizace BSA jim vyplácí 10procentní podíl ze zaplaceného odškodnění. „Loni jsme oznamovatelům vyplatili v různých případech mnoho desítek tisíc korun, nejvyšší odměny se pohybovaly okolo 100 000 korun. Odměna hlavně kompenzuje úsilí vynaložené při odhalování a dokazování trestné činnosti,“ vysvětluje Hlaváč.
Podat oznámení lze on-line. „Na přelomu roku dorazily desítky oznámení s potenciální hodnotou nelegálního softwaru v řádu milionů korun. Počet oznamovatelů dlouhodobě roste, přičemž někteří se chtějí pátráním po pirátech zabývat na plný úvazek,“ shrnuje Hlaváč.
Z rozhovorů s informátory vyplývá, že hlavním motivem pro oznámení je získání finanční odměny (71 %). Následuje msta zaměstnavateli (15 %) a nesouhlas s protiprávním jednáním firmy (11 %). „Dříve byla hlavním motivem msta, nyní je to finanční odměna v kombinaci s pocitem, že si to firma zaslouží, když jedná neférově,“ rekapituluje Hlaváč.
S firmami stíhanými za softwarové pirátství se daří lépe dohodnout na úhradě škod díky zákonu o trestní odpovědnosti firem. „Vedení firem má snahu více spolupracovat, protože zákon umožňuje stíhat za pirátství nejen konkrétní osoby, ale i celou firmu. To podstatně zlepšilo pozici poškozených výrobců softwaru,“ říká Hlaváč.
Dříve totiž bylo nutné dokazovat vinu, tedy šíření či napomáhání šíření nelegálního softwaru, konkrétním osobám, což ztěžovalo pozici poškozených v soudním řízení. „Většinou se navzájem obviňují správci IT a vrcholový management firmy,“ dodává Hlaváč. Nyní je možné kromě konkrétních osob stíhat i firmu jakožto právnickou osobu. „Ani pokud se nepodaří najít konkrétního viníka, statutární zástupci se nemohou vymlouvat na to, že o pirátství nic nevěděli,“ uzavírá Hlaváč.
